HAMERSKÝ Adolf 10.3.1839-12.6.1893: Porovnání verzí

Z Personal
(HAMERSKÝ_Adolf_10.3.1839-12.6.1893)
 
 
Řádka 3: Řádka 3:
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| datum narození = 10.3.1839
 
| datum narození = 10.3.1839
| místo narození =  
+
| místo narození = Vír (u Žďáru nad Sázavou)
 
| datum úmrtí = 12.6.1893
 
| datum úmrtí = 12.6.1893
| místo úmrtí =  
+
| místo úmrtí = Ostrava
 
| povolání = 26- Bánský odborník nebo energetik
 
| povolání = 26- Bánský odborník nebo energetik
 
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
}}<br/><br/>Adolf HAMERSKÝ
+
| citace = Biografický slovník českých zemí 21, Praha 2018, s. 143
 +
}}
 +
'''HAMERSKÝ, Adolf''', ''* 10. 3. 1839 Vír (u Žďáru nad Sázavou), † 12. 6. 1893 Ostrava, báňský inženýr''
 +
 
 +
Navštěvoval reálnou školu v Brně a ve Vídni, 1857–58 studoval s vynikajícími výsledky strojírenství na vídeňské technice a následně čtyři roky na Báňské akademii v Banské Štiavnici. 1863 vstoupil do státních služeb jako praktikant u Vrchního horního úřadu v Příbrami. 1866–68 působil jako asistent na katedře hornictví na Báňské akademii v Příbrami. 1868 přijal nabídku Pražské železářské společnosti a stal se závodním dolů Amálie a František v Kladně, tam získal praktické zkušenosti a významně se zasloužil o zvýšení produkce. Koncem 1871 byl povolán společností Vítkovických kamenouhelných dolů do Moravské Ostravy jako závodní uhelného dolu Jaklovec; podílel se na zavedení racionálního způsobu větrání, které výrazně zlepšilo provoz dolu. 1872 ho zaměstnavatel pověřil projektováním a realizací centrální koksovny ve Slezské Ostravě. Byla uvedena do provozu 1873 a H. se stal jejím vrchním inženýrem a závodním. Během osmi měsíců navrhl a vybudoval komplex se sto osmdesáti koksovými pecemi a úpravnou uhlí. Těšil se pověsti vynikajícího a respektovaného specialisty v oblasti úpravnictví. Několik domácích a zahraničních těžařstev mu zadalo výstavbu nebo přestavbu úpraven uhlí, a to např. v dolech Huga Salma-Reifferscheidta ve Slezské Ostravě, Anselma Salomona Rothschilda v Hrušově, v železárnách v Třinci a ve Vítkovicích. 1886 H. postihla závažná choroba, jejíž následky ho v dalších letech stále více omezovaly. Přesto se 1889–90 podílel na velké přestavbě koksovny Karolina v Moravské Ostravě.
 +
 
 +
H. patřil k českým vlastencům. Finančně podporoval českou státní průmyslovou školu v Brně. Stal se členem Spolku architektů a inženýrů v Čechách a přispívajícím členem Spolku chemiků českých. Jeho ostatky byly uloženy na dnes již neexistujícím evangelickém hřbitově v Moravské Ostravě, od 1907 nesla po něm jméno ulice vedoucí k dělnické kolonii Centrálka (vystavěna 1873–1902) v blízkosti centrální koksovny. 1942 název ulice zanikl.
 +
 
 +
'''L:''' Seznam členů Spolku architektů a inženýrů v Čechách, in: Zprávy Spolku architektů a inženýrů v Království českém 31, 1876, č. 3, s. 4; Zprávy spolkové, in: Listy chemické 1, 1877, s. 192; J. Hýbner, Oberingenieur A. H. †, in: ÖZBH 41, 1893, č. 7, s. 76; Zprávy z Ostravy a okolí (Úmrtí), in: Opavský Týdenník 24, 1893, č. 45; Hornictví a hutnictví (Skup. C III) na výstavě architektury a inženýrství v Praze r. 1898. Vydáno v upomínku na I. soubornou výstavu hornictví a hutnictví a den sjezdu horních a hutních inženýrů 8. a 9. října 1898 v Praze…, 1898, s. 42; J. Majer, Uhelné hornictví v ČSSR, 1985, s. 136.
 +
 
 +
Petr Kašing
 +
 
 +
 
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:26- Bánský odborník nebo energetik]]
 
[[Kategorie:26- Bánský odborník nebo energetik]]
  
 
[[Kategorie:1839]]
 
[[Kategorie:1839]]
 +
[[Kategorie:Vír]]
 
[[Kategorie:1893]]
 
[[Kategorie:1893]]
 +
[[Kategorie:Ostrava]]

Aktuální verze z 30. 3. 2020, 17:49

Adolf HAMERSKÝ
Narození 10.3.1839
Místo narození Vír (u Žďáru nad Sázavou)
Úmrtí 12.6.1893
Místo úmrtí Ostrava
Povolání 26- Bánský odborník nebo energetik
Citace Biografický slovník českých zemí 21, Praha 2018, s. 143
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=83687

HAMERSKÝ, Adolf, * 10. 3. 1839 Vír (u Žďáru nad Sázavou), † 12. 6. 1893 Ostrava, báňský inženýr

Navštěvoval reálnou školu v Brně a ve Vídni, 1857–58 studoval s vynikajícími výsledky strojírenství na vídeňské technice a následně čtyři roky na Báňské akademii v Banské Štiavnici. 1863 vstoupil do státních služeb jako praktikant u Vrchního horního úřadu v Příbrami. 1866–68 působil jako asistent na katedře hornictví na Báňské akademii v Příbrami. 1868 přijal nabídku Pražské železářské společnosti a stal se závodním dolů Amálie a František v Kladně, tam získal praktické zkušenosti a významně se zasloužil o zvýšení produkce. Koncem 1871 byl povolán společností Vítkovických kamenouhelných dolů do Moravské Ostravy jako závodní uhelného dolu Jaklovec; podílel se na zavedení racionálního způsobu větrání, které výrazně zlepšilo provoz dolu. 1872 ho zaměstnavatel pověřil projektováním a realizací centrální koksovny ve Slezské Ostravě. Byla uvedena do provozu 1873 a H. se stal jejím vrchním inženýrem a závodním. Během osmi měsíců navrhl a vybudoval komplex se sto osmdesáti koksovými pecemi a úpravnou uhlí. Těšil se pověsti vynikajícího a respektovaného specialisty v oblasti úpravnictví. Několik domácích a zahraničních těžařstev mu zadalo výstavbu nebo přestavbu úpraven uhlí, a to např. v dolech Huga Salma-Reifferscheidta ve Slezské Ostravě, Anselma Salomona Rothschilda v Hrušově, v železárnách v Třinci a ve Vítkovicích. 1886 H. postihla závažná choroba, jejíž následky ho v dalších letech stále více omezovaly. Přesto se 1889–90 podílel na velké přestavbě koksovny Karolina v Moravské Ostravě.

H. patřil k českým vlastencům. Finančně podporoval českou státní průmyslovou školu v Brně. Stal se členem Spolku architektů a inženýrů v Čechách a přispívajícím členem Spolku chemiků českých. Jeho ostatky byly uloženy na dnes již neexistujícím evangelickém hřbitově v Moravské Ostravě, od 1907 nesla po něm jméno ulice vedoucí k dělnické kolonii Centrálka (vystavěna 1873–1902) v blízkosti centrální koksovny. 1942 název ulice zanikl.

L: Seznam členů Spolku architektů a inženýrů v Čechách, in: Zprávy Spolku architektů a inženýrů v Království českém 31, 1876, č. 3, s. 4; Zprávy spolkové, in: Listy chemické 1, 1877, s. 192; J. Hýbner, Oberingenieur A. H. †, in: ÖZBH 41, 1893, č. 7, s. 76; Zprávy z Ostravy a okolí (Úmrtí), in: Opavský Týdenník 24, 1893, č. 45; Hornictví a hutnictví (Skup. C III) na výstavě architektury a inženýrství v Praze r. 1898. Vydáno v upomínku na I. soubornou výstavu hornictví a hutnictví a den sjezdu horních a hutních inženýrů 8. a 9. října 1898 v Praze…, 1898, s. 42; J. Majer, Uhelné hornictví v ČSSR, 1985, s. 136.

Petr Kašing