Verze z 26. 4. 2020, 14:39, kterou vytvořil Holoubková (diskuse | příspěvky) (Založena nová stránka s textem „{{Infobox - osoba | jméno = Viktor HAMMERSCHLAG | obrázek = No male portrait.png | velikost obrázku = | popisek obrázku = | rodné jméno = | datum…“)

(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)

HAMMERSCHLAG Viktor 17.6.1870-14.5.1943

Z Personal
Viktor HAMMERSCHLAG
Narození 17.6.1870
Místo narození Lipník nad Bečvou
Úmrtí 14.5.1943
Místo úmrtí Terezín
Povolání 61- Pedagog
Citace Biografický slovník českých zemí 21, Praha 2018, s. 147
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=141729

HAMMERSCHLAG, Viktor, * 17. 6. 1870 Lipník nad Bečvou, † 14. 5. 1943 Terezín, lékař otolog, pedagog

Syn účetního Hermanna H. a Johanny, roz. Pollakové. 1888 maturoval na gymnáziu v Brně, 1895 absolvoval medicínu na vídeňské univerzitě. Po promoci pracoval 1895–97 jako aspirant a 1897–1901 asistent na ušní klinice Adama Politzera. 1899 byl ve vídeňské městské synagoze oddán s Hedwigou (* 1874 Vídeň), dcerou obchodníka Simona Bunzla z Prahy a Amalie, roz. Bondiové. Manželé měli syny Petra (* 1902) a Valentina (* 1909). Rodina bydlela nedaleko Všeobecné nemocnice v Alserstrasse, kde si H. 1906 otevřel vlastní ordinaci. 1901 se H. habilitoval a přednášel na univerzitě jako soukromý docent otologie. 1911 byl H. jmenován mimořádným profesorem a primářem vídeňské Vilemíniny nemocnice.

Proslul pracemi o dědičných patologických stavech sluchového ústrojí a monografií o léčbě ušních nemocí (1903), přeloženou do angličtiny a ruštiny.

Za první světové války vystřídal několik válečných lazaretů, což ho inspirovalo k založení dobročinného spolku na pomoc dětem Bereitschaft. Ve vídeňské městské radě zastupoval sociální demokracii. Od 1913 byl členem zednářské lóže Zukunft, jež se jako součást Vídeňské velkolóže později přičinila o založení Rakouské ligy za lidská práva.

Krátce po anšlusu Rakouska, 1938, mu bylo znemožněno vyučovat na univerzitě a rodina byla vykázána z bytu. H. byl s manželkou a synem Petrem deportován 20. 6. 1942 do terezínského ghetta, kde žena 16. 7. zahynula.

Peter H. (* 27. 6. 1902 Vídeň, Rakousko, † 17. 7. 1942 Osvětim, Polsko), úspěšný autor prozaických a básnických textů pro vídeňské a berlínské kabarety i list Prager Tagblatt, zahynul v koncentračním táboře. Syn Valentin H. (1909–1975), inženýr chemie, emigroval 1938 do Buenos Aires; 1966 se vrátil do Rakouska a zemřel ve Vídni.

D: výběr: Beitrag zur Entwickelungsmechanik der Gehörschnecke, in: Archiv für Ohrenheilkunde 44, 1898, č. 2, s. 101–106; Ueber den Tensorreflex, in: tamtéž 46, 1899, s. 1–13; Therapie der Ohrenkrankheiten, Wien 1903; Beitrag zur Frage der Vererbbarkeit der Otosklerose, in: Monatsschrift für Ohrenheilkunde 40, 1906, s. 443; Über die Notwendigkeit der Einführung einer präziseren Nomenklatur für die verschiedenen Formen der Taubstummheit, in: tamtéž 42, 1908, č. 11, s. 584; Hereditär-degenerative Taubheit, progressive labyrinthäre Schwerhörigkeit und Otosklerose, in: tamtéž 44, 1910, č. 7, s. 769; Die hereditären Erkrankungen des Gehörorgans, in: Wiener medizinische Wochenschrift 73, 1923, sl. 2296–2300.

L:  Biographisches Lexikon der hervorragenden Ärzte der letzten fünfzig Jahre 1, Berlin–Wien 1932, s. 574; ÖBL 2, s. 170; J. Fuierer, Personalbibliographien von Professoren und Dozenten der Hals-, Nasen-, Ohrenheilkunde an der medizinischen Fakultät der Universität Wien im ungefähren Zeitraum von 1861–1910 (Diss., Erlangen–Nürnberg), 1972, s. 117–126; N. Koren, Jewish Physicians. A Biographical Index, Jerusalem 1973, s. 188; K. Mühlberger, Dokumentation „Vertriebene Intelligenz 1938“. Der Verlust geistiger und menschlicher Potenz an der Universität Wien von 1938 bis 1945, Wien 1993, s. 22–23; V. Kaukoreit, M. Kiegler-Griensteidl, Kringel, Schlingel, Borgia, Peter H. (1902–1942), eine Ausstellung, in: Sichtungen 1, 1998, s. 177–180; S. Blumesberger – M. Doppelhofer – G. Mauthe, Handbuch österreichischer Autorinnen und Autoren jüdischer Herkunft: 18. bis 20. Jahrhundert 1 (A – I), München, 2002, s. 501–502; G. Novotný, Jaroslav Bakeš (1871–1930). Lékař, na něhož se zapomnělo, 2012, rejstřík.

P: Archiv der Universität Wien, Fotoarchiv Universitätsgeschichte (19. Jh. – 2007 /ca./, portrét (W. Hlosta s. d.); www.holocaust.cz (údaje o členech rodiny v terezínském ghettu, stav k 7. 9. 2017).

Pavel Čech