Biografický slovník
HAMMERSCHMIDT Andreas Anton 1611?-8.11.1675: Porovnání verzí
(HAMMERSCHMIDT_Andreas_1611-29.10.1675) |
|||
| Řádka 1: | Řádka 1: | ||
{{Infobox - osoba | {{Infobox - osoba | ||
| − | | jméno = Andreas HAMMERSCHMIDT | + | | jméno = Andreas Anton HAMMERSCHMIDT |
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| − | | datum narození = 1611 | + | | datum narození = 1611 nebo 1612 |
| místo narození = Most | | místo narození = Most | ||
| − | | datum úmrtí = | + | | datum úmrtí = 8.11.1675 |
| − | | místo úmrtí = Žitava | + | | místo úmrtí = Žitava (Německo) |
| povolání = 77- Hudební skladatel | | povolání = 77- Hudební skladatel | ||
| − | |||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
| − | }} | + | | citace = Biografický slovník českých zemí 21, Praha 2018, s. 147-148 |
| + | }} | ||
| + | '''HAMMERSCHMIDT, Andreas Anton''', ''* 1611 nebo 1612 Most, † 8. 11. 1675 Žitava (Německo), hudební skladatel, varhaník'' | ||
| + | |||
| + | Datum smrti bývá uváděno také podle juliánského kalendáře 29. 10. Syn sedláře Hanse H. Luteránská rodina byla nucena kvůli násilné pobělohorské rekatolizaci opustit Čechy a 1629 se usadila v saském Freibergu. Tam H. patrně získal i první hudební vzdělání u dómských kantorů. Od 1633 působil rok jako varhaník na zámku Weesenstein (u Pirny) u hraběte Rudolfa von Bünau a od 1634 zastával prestižní místo varhaníka v kostele sv. Petra ve Freibergu, které opustil Ch. Schreiber. Po sňatku s dcerou pražského obchodníka Ursulou Teufelovou (1637) se ve městě usadil a stal se stálým varhaníkem. Rozhodující zlom pro něj znamenal rok 1639, kdy získal místo varhaníka v kostele sv. Jana v Žitavě, opět jako nástupce zemřelého Ch. Schreibera. Splynul s protestantským prostředím saského města a jako uznávaný hudebník působil ve městě až do smrti. V kompozici se zaměřil zejména na koncertantní sborovou tvorbu generálbasového stylu chrámového i světského žánru. Komponoval písně, kantáty, oslavné ódy a moteta, přispíval písněmi i do školských her a zpěvníků. H. náležel do okruhu evangelicko-luteránských skladatelů podobně jako H. Schütz, s nímž se setkal v Drážďanech a který jeho dílo velmi oceňoval. Inspiroval se též hudbou italských skladatelů. O oblibě a uznání H. děl svědčí početná dobová vydání, většinou pořízená v saských vydavatelstvích ve Freibergu, Žitavě, Drážďanech, Coburgu aj., která jsou uložena ve fondech mnoha světových knihoven. Doklady o jeho dalším působení a kontaktech byly zničeny 1775 při požáru žitavského archivu. | ||
| + | |||
| + | '''D:''' výběr: Erster Fleiß, Allerhand neuer Paduanen, Galliarden, Balletten, Mascharaden, Francoischen Arien, Courentten und Sarabanden (5 hlasů a generálbas), Freiberg 1636, 1639, 1650; Dialogi oder Gespräche zwischen Gott und einer gläubigen Seelen, Dresden 1645; Motettae unius et duarum vocum, tamtéž 1649; Musicalische Andachten 1–5, 1638–1652 (online http://digital.slub-dresden.de/werkansicht/dlf/11687/1; Lob- und Danklied, žalm 84 (9 hlasů), 1652; Neue Musikalische Katechismus-Andachten, Lüneburg 1656 (38 duchovních písní); Fest-, Buss- und Dank-Lieder (5 zpěvních a 5 instrumentálních hlasů s generálbasem, 1658/59); Kirchen- und Tafel-Music, Zittau 1662; Missae (pouze Kyrie und Gloria, 5–12 hlasů), 1663; Fest- und Zeit-Andachten (6 hlasů), Dresden 1671. | ||
| + | |||
| + | '''L:''' Dlabač 1, sl. 555–556; Wurzbach 7, s. 291; RSN 3, s. 626; A. Tobias, A. H., in: MVGDB 9, 1870, seš. 7/8; Pazdírek 1, s. 359; HS 1, s. 395; MGG, Personenteil 8, 2002, 486–494; http://www.ceskyhudebnislovnik.cz; Grove 8 (1980), s. 74n.; ADB 10, s. 488 n.; NDB 7, s. 594; LDM 1, sl. 879 až 886 (se soupisem díla literatury). | ||
| + | |||
| + | '''P:''' NK ČR, Praha, soupisy RISM A/I, A/II (Répertoire International des Sources Musicales, http://www.rism.info; Souborný hudební katalog (SHK). | ||
| + | |||
| + | Zuzana Petrášková | ||
| + | |||
| − | |||
| − | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:77- Hudební skladatel]] | [[Kategorie:77- Hudební skladatel]] | ||
Verze z 30. 3. 2020, 18:33
| Andreas Anton HAMMERSCHMIDT | |
 | |
| Narození | 1611 nebo 1612 |
|---|---|
| Místo narození | Most |
| Úmrtí | 8.11.1675 |
| Místo úmrtí | Žitava (Německo) |
| Povolání | 77- Hudební skladatel |
| Citace | Biografický slovník českých zemí 21, Praha 2018, s. 147-148 |
| Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=48204 |
HAMMERSCHMIDT, Andreas Anton, * 1611 nebo 1612 Most, † 8. 11. 1675 Žitava (Německo), hudební skladatel, varhaník
Datum smrti bývá uváděno také podle juliánského kalendáře 29. 10. Syn sedláře Hanse H. Luteránská rodina byla nucena kvůli násilné pobělohorské rekatolizaci opustit Čechy a 1629 se usadila v saském Freibergu. Tam H. patrně získal i první hudební vzdělání u dómských kantorů. Od 1633 působil rok jako varhaník na zámku Weesenstein (u Pirny) u hraběte Rudolfa von Bünau a od 1634 zastával prestižní místo varhaníka v kostele sv. Petra ve Freibergu, které opustil Ch. Schreiber. Po sňatku s dcerou pražského obchodníka Ursulou Teufelovou (1637) se ve městě usadil a stal se stálým varhaníkem. Rozhodující zlom pro něj znamenal rok 1639, kdy získal místo varhaníka v kostele sv. Jana v Žitavě, opět jako nástupce zemřelého Ch. Schreibera. Splynul s protestantským prostředím saského města a jako uznávaný hudebník působil ve městě až do smrti. V kompozici se zaměřil zejména na koncertantní sborovou tvorbu generálbasového stylu chrámového i světského žánru. Komponoval písně, kantáty, oslavné ódy a moteta, přispíval písněmi i do školských her a zpěvníků. H. náležel do okruhu evangelicko-luteránských skladatelů podobně jako H. Schütz, s nímž se setkal v Drážďanech a který jeho dílo velmi oceňoval. Inspiroval se též hudbou italských skladatelů. O oblibě a uznání H. děl svědčí početná dobová vydání, většinou pořízená v saských vydavatelstvích ve Freibergu, Žitavě, Drážďanech, Coburgu aj., která jsou uložena ve fondech mnoha světových knihoven. Doklady o jeho dalším působení a kontaktech byly zničeny 1775 při požáru žitavského archivu.
D: výběr: Erster Fleiß, Allerhand neuer Paduanen, Galliarden, Balletten, Mascharaden, Francoischen Arien, Courentten und Sarabanden (5 hlasů a generálbas), Freiberg 1636, 1639, 1650; Dialogi oder Gespräche zwischen Gott und einer gläubigen Seelen, Dresden 1645; Motettae unius et duarum vocum, tamtéž 1649; Musicalische Andachten 1–5, 1638–1652 (online http://digital.slub-dresden.de/werkansicht/dlf/11687/1; Lob- und Danklied, žalm 84 (9 hlasů), 1652; Neue Musikalische Katechismus-Andachten, Lüneburg 1656 (38 duchovních písní); Fest-, Buss- und Dank-Lieder (5 zpěvních a 5 instrumentálních hlasů s generálbasem, 1658/59); Kirchen- und Tafel-Music, Zittau 1662; Missae (pouze Kyrie und Gloria, 5–12 hlasů), 1663; Fest- und Zeit-Andachten (6 hlasů), Dresden 1671.
L: Dlabač 1, sl. 555–556; Wurzbach 7, s. 291; RSN 3, s. 626; A. Tobias, A. H., in: MVGDB 9, 1870, seš. 7/8; Pazdírek 1, s. 359; HS 1, s. 395; MGG, Personenteil 8, 2002, 486–494; http://www.ceskyhudebnislovnik.cz; Grove 8 (1980), s. 74n.; ADB 10, s. 488 n.; NDB 7, s. 594; LDM 1, sl. 879 až 886 (se soupisem díla literatury).
P: NK ČR, Praha, soupisy RISM A/I, A/II (Répertoire International des Sources Musicales, http://www.rism.info; Souborný hudební katalog (SHK).
Zuzana Petrášková
