Verze z 30. 3. 2020, 17:33, kterou vytvořil Holoubková (diskuse | příspěvky) (Holoubková přesunul stránku HAMMERSCHMIDT Andreas 1611-29.10.1675 na HAMMERSCHMIDT Andreas Anton 1611?-29.10.1675 bez založení přesměrování)

HAMMERSCHMIDT Andreas Anton 1611?-8.11.1675

Z Personal
Andreas Anton HAMMERSCHMIDT
Narození 1611 nebo 1612
Místo narození Most
Úmrtí 8.11.1675
Místo úmrtí Žitava (Německo)
Povolání 77- Hudební skladatel
Citace Biografický slovník českých zemí 21, Praha 2018, s. 147-148
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=48204

HAMMERSCHMIDT, Andreas Anton, * 1611 nebo 1612 Most, † 8. 11. 1675 Žitava (Německo), hudební skladatel, varhaník

Datum smrti bývá uváděno také podle juliánského kalendáře 29. 10. Syn sedláře Hanse H. Luteránská rodina byla nucena kvůli násilné pobělohorské rekatolizaci opustit Čechy a 1629 se usadila v saském Freibergu. Tam H. patrně získal i první hudební vzdělání u dómských kantorů. Od 1633 působil rok jako varhaník na zámku Weesenstein (u Pirny) u hraběte Rudolfa von Bünau a od 1634 zastával prestižní místo varhaníka v kostele sv. Petra ve Freibergu, které opustil Ch. Schreiber. Po sňatku s dcerou pražského obchodníka Ursulou Teufelovou (1637) se ve městě usadil a stal se stálým varhaníkem. Rozhodující zlom pro něj znamenal rok 1639, kdy získal místo varhaníka v kostele sv. Jana v Žitavě, opět jako nástupce zemřelého Ch. Schreibera. Splynul s protestantským prostředím saského města a jako uznávaný hudebník působil ve městě až do smrti. V kompozici se zaměřil zejména na koncertantní sborovou tvorbu generálbasového stylu chrámového i světského žánru. Komponoval písně, kantáty, oslavné ódy a moteta, přispíval písněmi i do školských her a zpěvníků. H. náležel do okruhu evangelicko-luteránských skladatelů podobně jako H. Schütz, s nímž se setkal v Drážďanech a který jeho dílo velmi oceňoval. Inspiroval se též hudbou italských skladatelů. O oblibě a uznání H. děl svědčí početná dobová vydání, většinou pořízená v saských vydavatelstvích ve Freibergu, Žitavě, Drážďanech, Coburgu aj., která jsou uložena ve fondech mnoha světových knihoven. Doklady o jeho dalším působení a kontaktech byly zničeny 1775 při požáru žitavského archivu.

D: výběr: Erster Fleiß, Allerhand neuer Paduanen, Galliarden, Balletten, Mascharaden, Francoischen Arien, Courentten und Sarabanden (5 hlasů a generálbas), Freiberg 1636, 1639, 1650; Dialogi oder Gespräche zwischen Gott und einer gläubigen Seelen, Dresden 1645; Motettae unius et duarum vocum, tamtéž 1649; Musicalische Andachten 1–5, 1638–1652 (online http://digital.slub-dresden.de/werkansicht/dlf/11687/1; Lob- und Danklied, žalm 84 (9 hlasů), 1652; Neue Musikalische Katechismus-Andachten, Lüneburg 1656 (38 duchovních písní); Fest-, Buss- und Dank-Lieder (5 zpěvních a 5 instrumentálních hlasů s generálbasem, 1658/59); Kirchen- und Tafel-Music, Zittau 1662; Missae (pouze Kyrie und Gloria, 5–12 hlasů), 1663; Fest- und Zeit-Andachten (6 hlasů), Dresden 1671.

L: Dlabač 1, sl. 555–556; Wurzbach 7, s. 291; RSN 3, s. 626; A. Tobias, A. H., in: MVGDB 9, 1870, seš. 7/8; Pazdírek 1, s. 359; HS 1, s. 395; MGG, Personenteil 8, 2002, 486–494; http://www.ceskyhudebnislovnik.cz; Grove 8 (1980), s. 74n.; ADB 10, s. 488 n.; NDB 7, s. 594; LDM 1, sl. 879 až 886 (se soupisem díla literatury).

P: NK ČR, Praha, soupisy RISM A/I, A/II (Répertoire International des Sources Musicales, http://www.rism.info; Souborný hudební katalog (SHK).

Zuzana Petrášková