HAMMERSCHMIDT Jan Florián 4.5.1652-4.1.1735: Porovnání verzí

Z Personal
(HAMMERSCHMIED_Jan_Florián_4.5.1652-4.1.1735)
 
Řádka 3: Řádka 3:
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| datum narození = 4.5.1652
 
| datum narození = 4.5.1652
| místo narození =  
+
| místo narození = Stod (u Plzně)
 
| datum úmrtí = 4.1.1735
 
| datum úmrtí = 4.1.1735
| místo úmrtí =  
+
| místo úmrtí = Praha
| povolání = 63- Spisovatel
+
| povolání = 63- Spisovatel<br />53- Historik<br />49- Náboženský nebo církevní činitel<br />50- Náboženský publicista
53- Historik
+
49- Náboženský nebo církevní činitel
+
50- Náboženský publicista
+
 
+
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
}}<br/><br/>Jan Florián HAMMERSCHMIED
+
| citace = Biografický slovník českých zemí 21, Praha 2018, s. 148
 +
}}
 +
'''HAMMERSCHMIDT, Jan Florián''' ''(též HAMMERSCHMIED, HAMMERŠMÍD), * 4. 5. 1652 Stod (u Plzně), † 4. 1. 1735 Praha, římskokatolický kněz, spisovatel, historik''
 +
 
 +
Pocházel z měšťanské rodiny. Studia na jezuitském gymnáziu absolvoval v Klatovech. Odešel do Prahy, kde v jezuitské akademii studoval filozofii a následně v arcibiskupském semináři teologii, 1677 přijal kněžské svěcení. Začínal jako kaplan v Českých Budějovicích, od 1680 působil patnáct let jako farář v Kamenném Újezdě; 1695 byl povolán do Klatov jako superior kaplanského domu. Záhy se objevil v Praze, kde se stal rektorem arcibiskupského semináře, 1697 byl jmenován doktorem teologie, od 1710 farářem staroměstského kostela P. Marie před Týnem. Za jeho působení se prováděly větší opravy kostela a nová výzdoba. H. v něm byl také pohřben. Celoživotně vynikal jako velmi sečtělý a pilný sběratel historických materiálů k topografii, dějinám obcí, historii církevních památek. Od mládí pořizoval výpisky z lokálních kronik, opisoval archivní dokumenty, především listiny, shromážděné prameny však kriticky neprověřoval. Kromě katolické víry akcentoval české národní uvědomění. V pozůstalosti zanechal několik spisů topograficko-hagiografických, především však rozsáhlé dílo historické psané latinou a češtinou. Jen část z něho vyšla tiskem, mnohé zůstalo v rukopisech, převážně dosud dochovaných.
 +
 
 +
H. se zabýval historií několika českých měst (především těch, v nichž sám působil) a také klášterů. Pozornost věnoval Českým Budějovicím, Klatovům, Plzni, Kutné Hoře, Lounům, ale zajímala ho i o další, např. Kouřim, Čáslav, Tábor, Chrudim, Vodňany, Nový Bydžov, Litoměřice. Některé dějiny měst se nedochovaly (Vysoké Mýto, Mělník, Most, Český Brod). K nevydaným H. rozsáhlým dílům patří ''Gloria regiae liberaeque montanae urbis Boemo-Budvicensis'', uložené v českobudějovickém městském archivu (existuje i několik dalších opisů), k němuž jsou připojeny i stručné dějiny tamního kláštera. 1699 naopak tiskem vyšla ''Historie klatovská v sedm dílů rozdělená'', která je – kromě dějin města – především oslavou klatovského zázračného mariánského obrazu. Rovněž jen v rukopise zůstaly dějiny Plzně ''Historia semper catholicae semperque fidelis civitatis Plsnae…'' nebo Kutné Hory či Loun. 1720 byl k tisku připraven, přesto však nevyšel, spis věnovaný dějinám třeboňského augustiniánského kláštera ''Rosa Trebonea''. K dnes nezvěstným spisům se řadí mnohé o dějinách klášterů (Zlatá Koruna, Zbraslav, Želiv, Hradisko u Olomouce, Milevsko, Chotěšov ad.).
 +
 
 +
Největší část odkazu tvoří díla věnovaná Praze, v níž H. strávil většinu života. 1723 byla tiskem vydána H. nejrozsáhlejší práce ''Prodromus gloriae Pragenae'', popisující kromě stavebních památek významné události a přinášející životopisné údaje o pozoruhodných osobnostech. Nevydáno zůstalo její pokračování ''Historia Pragensis in duas partes divisa'', právě tak jako početná další pragensia (''Sacra metropolitana ecclesia Divi Viti'', ''De collegiata ecclesia Omnium sanctorum in castro Pragensi'', ''De parochiali ecclesia Teynensi B. Mariae V. in coelos assumptae'', ''Historia Universitatis Carolo Ferdinandeae Pragensis'' aj.). H. tvorbu doplňují i jisté kuriozity, k nimž patří český spisek ''V Praze je blaze, kdo má peníze'' nebo satirická latinsko-česká báseň o proměnlivosti štěstí a bídy ''Protheus felicitatis et miseriae Čechicae…'', populární ještě v 19. století.
 +
 
 +
'''D:''' soupis, in: V. Ruffer, Poznamenání spisů J. F. H. …, in: ČNM 8, 1834, s. 204–211; J. Kadlec, Ještě o rukopisech J. F. H., in: ČSPSČ 62, 1954, s. 61 až 65.
 +
 
 +
'''L:''' výběr: F. M. Pelzel – A. Voigt, Abbildungen böhmischer und mährischer Gelehrten und Künstler... 2, 1775, s. 105–109; A. Podlaha, H. Historia Pragensis (1691–1733), in: Věstník KČSN, tř. fil.-hist., 1891 (edice); Jireček 1, s. 223; Wurzbach 7, s. 289–290; RSN 3, s. 625; OSN 10, s. 830–831; BOS 4, s. 669; J. Kadlec, J. F. H., in: ČSPSČ 61, 1953, s. 94–104 (se soupisem díla a literatury); LČL 2/1, s. 51–53 (se soupisem díla a literatury); Kutnar, rejstřík; M. Svatoš, Předhusitské a husitské Čechy očima barokního satirika i historika, in: Pulchritudo et sapientia. Ad honorem Pavel Spunar, 2008, s. 316–337; M. Gaži, Vesmírná jeviště v „lidských bíd hospodách“. Barokní zázraky v dějinách Českých Budějovic a Klatov od J. F. H., in: Folia Historica Bohemica 24, 2009, č. 1, s. 21–55; J. Žytek, Allegoria, makaronská skladba J. F. H. Kuriózní osudy jednoho literárního curiosa, in: Pokušení Jaroslava Kolára. Sborník k osmdesátinám, 2009, s. 163–183; J. Ciglerová, Historik J. F. H. a jeho práce s prameny. Na příkladu díla Prodromus gloriae Pragenae, 2009 (diplomová práce, Ústav českých dějin FF UK, Praha, se soupisem díla a literatury; F. Hradil, Rosa trebonea. Raně novověký kvítek z knihovny třeboňského kláštera, in: Folia Historica Bohemica 31, 2016, č. 1, s. 67–84.
 +
 
 +
'''Ref:''' [https://biblio.hiu.cas.cz/authorities/69568 Bibliografie dějin Českých zemí]
 +
 
 +
Marie Makariusová
 +
 
 +
 
 
[[Kategorie:C]]
 
[[Kategorie:C]]
 
[[Kategorie:63- Spisovatel]]
 
[[Kategorie:63- Spisovatel]]
Řádka 20: Řádka 34:
  
 
[[Kategorie:1652]]
 
[[Kategorie:1652]]
 +
[[Kategorie:Stod]]
 
[[Kategorie:1735]]
 
[[Kategorie:1735]]
 +
[[Kategorie:Praha]]

Verze z 30. 3. 2020, 17:43

Jan Florián HAMMERSCHMIED
Narození 4.5.1652
Místo narození Stod (u Plzně)
Úmrtí 4.1.1735
Místo úmrtí Praha
Povolání 63- Spisovatel
53- Historik
49- Náboženský nebo církevní činitel
50- Náboženský publicista
Citace Biografický slovník českých zemí 21, Praha 2018, s. 148
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=46806

HAMMERSCHMIDT, Jan Florián (též HAMMERSCHMIED, HAMMERŠMÍD), * 4. 5. 1652 Stod (u Plzně), † 4. 1. 1735 Praha, římskokatolický kněz, spisovatel, historik

Pocházel z měšťanské rodiny. Studia na jezuitském gymnáziu absolvoval v Klatovech. Odešel do Prahy, kde v jezuitské akademii studoval filozofii a následně v arcibiskupském semináři teologii, 1677 přijal kněžské svěcení. Začínal jako kaplan v Českých Budějovicích, od 1680 působil patnáct let jako farář v Kamenném Újezdě; 1695 byl povolán do Klatov jako superior kaplanského domu. Záhy se objevil v Praze, kde se stal rektorem arcibiskupského semináře, 1697 byl jmenován doktorem teologie, od 1710 farářem staroměstského kostela P. Marie před Týnem. Za jeho působení se prováděly větší opravy kostela a nová výzdoba. H. v něm byl také pohřben. Celoživotně vynikal jako velmi sečtělý a pilný sběratel historických materiálů k topografii, dějinám obcí, historii církevních památek. Od mládí pořizoval výpisky z lokálních kronik, opisoval archivní dokumenty, především listiny, shromážděné prameny však kriticky neprověřoval. Kromě katolické víry akcentoval české národní uvědomění. V pozůstalosti zanechal několik spisů topograficko-hagiografických, především však rozsáhlé dílo historické psané latinou a češtinou. Jen část z něho vyšla tiskem, mnohé zůstalo v rukopisech, převážně dosud dochovaných.

H. se zabýval historií několika českých měst (především těch, v nichž sám působil) a také klášterů. Pozornost věnoval Českým Budějovicím, Klatovům, Plzni, Kutné Hoře, Lounům, ale zajímala ho i o další, např. Kouřim, Čáslav, Tábor, Chrudim, Vodňany, Nový Bydžov, Litoměřice. Některé dějiny měst se nedochovaly (Vysoké Mýto, Mělník, Most, Český Brod). K nevydaným H. rozsáhlým dílům patří Gloria regiae liberaeque montanae urbis Boemo-Budvicensis, uložené v českobudějovickém městském archivu (existuje i několik dalších opisů), k němuž jsou připojeny i stručné dějiny tamního kláštera. 1699 naopak tiskem vyšla Historie klatovská v sedm dílů rozdělená, která je – kromě dějin města – především oslavou klatovského zázračného mariánského obrazu. Rovněž jen v rukopise zůstaly dějiny Plzně Historia semper catholicae semperque fidelis civitatis Plsnae… nebo Kutné Hory či Loun. 1720 byl k tisku připraven, přesto však nevyšel, spis věnovaný dějinám třeboňského augustiniánského kláštera Rosa Trebonea. K dnes nezvěstným spisům se řadí mnohé o dějinách klášterů (Zlatá Koruna, Zbraslav, Želiv, Hradisko u Olomouce, Milevsko, Chotěšov ad.).

Největší část odkazu tvoří díla věnovaná Praze, v níž H. strávil většinu života. 1723 byla tiskem vydána H. nejrozsáhlejší práce Prodromus gloriae Pragenae, popisující kromě stavebních památek významné události a přinášející životopisné údaje o pozoruhodných osobnostech. Nevydáno zůstalo její pokračování Historia Pragensis in duas partes divisa, právě tak jako početná další pragensia (Sacra metropolitana ecclesia Divi Viti, De collegiata ecclesia Omnium sanctorum in castro Pragensi, De parochiali ecclesia Teynensi B. Mariae V. in coelos assumptae, Historia Universitatis Carolo Ferdinandeae Pragensis aj.). H. tvorbu doplňují i jisté kuriozity, k nimž patří český spisek V Praze je blaze, kdo má peníze nebo satirická latinsko-česká báseň o proměnlivosti štěstí a bídy Protheus felicitatis et miseriae Čechicae…, populární ještě v 19. století.

D: soupis, in: V. Ruffer, Poznamenání spisů J. F. H. …, in: ČNM 8, 1834, s. 204–211; J. Kadlec, Ještě o rukopisech J. F. H., in: ČSPSČ 62, 1954, s. 61 až 65.

L: výběr: F. M. Pelzel – A. Voigt, Abbildungen böhmischer und mährischer Gelehrten und Künstler... 2, 1775, s. 105–109; A. Podlaha, H. Historia Pragensis (1691–1733), in: Věstník KČSN, tř. fil.-hist., 1891 (edice); Jireček 1, s. 223; Wurzbach 7, s. 289–290; RSN 3, s. 625; OSN 10, s. 830–831; BOS 4, s. 669; J. Kadlec, J. F. H., in: ČSPSČ 61, 1953, s. 94–104 (se soupisem díla a literatury); LČL 2/1, s. 51–53 (se soupisem díla a literatury); Kutnar, rejstřík; M. Svatoš, Předhusitské a husitské Čechy očima barokního satirika i historika, in: Pulchritudo et sapientia. Ad honorem Pavel Spunar, 2008, s. 316–337; M. Gaži, Vesmírná jeviště v „lidských bíd hospodách“. Barokní zázraky v dějinách Českých Budějovic a Klatov od J. F. H., in: Folia Historica Bohemica 24, 2009, č. 1, s. 21–55; J. Žytek, Allegoria, makaronská skladba J. F. H. Kuriózní osudy jednoho literárního curiosa, in: Pokušení Jaroslava Kolára. Sborník k osmdesátinám, 2009, s. 163–183; J. Ciglerová, Historik J. F. H. a jeho práce s prameny. Na příkladu díla Prodromus gloriae Pragenae, 2009 (diplomová práce, Ústav českých dějin FF UK, Praha, se soupisem díla a literatury; F. Hradil, Rosa trebonea. Raně novověký kvítek z knihovny třeboňského kláštera, in: Folia Historica Bohemica 31, 2016, č. 1, s. 67–84.

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Marie Makariusová