HAMMER Ignác 30.7.1741-1.6.1801: Porovnání verzí

Z Personal
 
Řádka 3: Řádka 3:
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| datum narození = 30. 7. 1741
 
| datum narození = 30. 7. 1741
| místo narození = Čimelice (u Písku)
+
| místo narození = Čimelice (u Písku; datum křtu)
 
| datum úmrtí = 1. 6. 1801
 
| datum úmrtí = 1. 6. 1801
 
| místo úmrtí = Dobrá Voda (Březnice)
 
| místo úmrtí = Dobrá Voda (Březnice)
 
| povolání = 75- Sochař nebo medailér
 
| povolání = 75- Sochař nebo medailér
 
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
}} též HOMMER
+
| citace = Biografický slovník českých zemí 21, Praha 2018, s. 145
 +
}}  
 +
'''HAMMER, Ignác''' ''(též HOMMER), * 30. 7. 1741 Čimelice (u Písku; datum křtu), † 1. 6.1801 Dobrá Voda (Březnice), sochař, řezbář''
 +
 
 +
Pocházel z rodiny čimelického sochaře Jana H. a jeho ženy Doroty. Otec měl dílnu v hospodě Hvížďalka, syn se u něj vyučil řemeslu a někdy před 1769 přišel do Dobré Vody, kde působil až do konce života a kde založil stoletou řezbářsko-sochařskou tradici.
 +
 
 +
S prací H. dílny je spojována výzdoba poutní kaple Maří Magdalény v Dobré Vodě. Jedná se o hlavní oltář a drobné sochy sv. Otýlie, Liboria, Valentina, Anny, Barbory, Blažeje, Agaty a Apolonie. Pro zámeckou kapli v nedaleké Březnici H. vytvořil hlavní oltář se sochami sv. Petra a Pavla, drobné boční oltáře a sochy na konzolách. 1770 vyzdobil kostel Nanebevzetí Panny Marie v Bavorově na Strakonicku. Jde se o hlavní portálový oltář s postavami sv. Řehoře, Augustina, Bernarda, Karla Boromejského a andělů. Dílem jeho dílny je pravděpodobně též kazatelna a protějškové sloupové oltáře sv. Mikuláše a čtrnácti svatých pomocníků. 1770 H. dodal oltář do radniční kaple sv. Kateřiny v Písku (nezachován) a následujícího roku sochu Neptuna s delfíny pro kašnu, která se původně nacházela na píseckém Velkém náměstí (nyní je v parku před divadlem). 1773 realizoval hlavní oltář děkanského kostela Zvěstování Panny Marie ve Vlachově Březí. Nad tabernáklem zavěšený rám oltáře osadil postavami sv. Šebestiána, Václava, Vendelína a andělů. Pro náměstí vytvořil pískovcovou sochu sv. Jana Nepomuckého, kterou u něj 1794 objednal kníže Karel z Dietrichštejna. O rok později H. provedl hlavní oltář děkanského kostela Proměnění Páně na hoře Tábor ve stejnojmenném městě (vyměněn při regotizaci kostela). Jeho posledním doloženým dílem je socha sv. Františka z Assisi (1798), která byla na paměť zemřelého syna majitele panství Josefa Marii Kolowrata Krakovského vztyčena v Dobré Vodě. H. je dále spojován s pozdně barokními oltáři jezuitského kostela sv. Ignáce a Františka Xaverského v Březnici a s oltáři kostela Navštívení Panny Marie v Lašovicích na Písecku. Připisuje se mu též autorství oltářů v kostele sv. Klimenta v Mirovicích na Písecku, bočních oltářů sv. Barbory a sv. Anny v kostele Nanebevzetí Panny Marie v Nezamyslicích na Klatovsku, hlavního oltáře a bočních oltářů sv. Jana Nepomuckého a sv. Václava, které se nacházejí v kostele sv. Jana Křtitele v Stražišti (č. o. Počaply) na Příbramsku. K pracím jeho dílny jsou přiřazovány také pískovcové sochy sv. Anny vyučující Pannu Marii a sv. Jana Nepomuckého (dnes uloženy v zámku Zalužany na Příbramsku). Je patrně též autorem sochy sv. Jana Nepomuckého (1782), která stála v Pohoří u Mirovic původně před kostelem sv. Petra a Pavla (dnes v interiéru). Dílo je stranově obrácenou variantou výše zmíněné svatojánské sochy z Vlachova Březí. S velkou pravděpodobností lze k jeho dílu zařadit náhrobní stélu (1798) z bývalé kolowratské hrobky na hřbitově u březnického kostela sv. Rocha, u níž se však dá předpokládat výrazný podíl jeho syna '''Lukáše Františka H.''' (1768–1832), vyučeného a v Praze žijícího sochaře.
 +
 
 +
'''L:''' J. Soukup, Soupis památek historických a uměleckých v politickém okresu Píseckém XXXIII, 1910, s. 247; F. Mareš – J. Sedláček, Soupis památek historických a uměleckých v politickém okresu Prachatickém XXXVIII, 1913, s. 21; Thieme–Becker 15, s. 565; Toman 1, s. 291; O. J. Blažíček, Sochařství baroku v Čechách, 1958, s. 264, 270; A. Debnar, Barokní sochařská a řezbářská huť v Čimelicích a její umělecký počin ve Vlachově Březí, in: Výběr z prací členů Historického klubu při Jihočeském muzeu v Českých Budějovicích XXV, 1988, č. 4, s. 7–14; DČVU 2/2, 1989, s. 817; J. A. Mager, Materiálie k sochařské rodině Hammerů, in: Rodopisná revue 4, 2005, s. 11; V. Vlček, Barokní sochy ze 16. až 18. století v severní části prácheňského kraje, in: Společnost pro výzkum kamenných křížů, 2006, s. 98–100.
 +
 
 +
'''Ref:''' [https://biblio.hiu.cas.cz/authorities/37607 Bibliografie dějin Českých zemí]
 +
 
 +
Jana Tischerová
 +
 
 +
 
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:75- Sochař nebo medailér]]
 
[[Kategorie:75- Sochař nebo medailér]]

Aktuální verze z 30. 3. 2020, 18:07

Ignác HAMMER
Narození 30. 7. 1741
Místo narození Čimelice (u Písku; datum křtu)
Úmrtí 1. 6. 1801
Místo úmrtí Dobrá Voda (Březnice)
Povolání 75- Sochař nebo medailér
Citace Biografický slovník českých zemí 21, Praha 2018, s. 145

HAMMER, Ignác (též HOMMER), * 30. 7. 1741 Čimelice (u Písku; datum křtu), † 1. 6.1801 Dobrá Voda (Březnice), sochař, řezbář

Pocházel z rodiny čimelického sochaře Jana H. a jeho ženy Doroty. Otec měl dílnu v hospodě Hvížďalka, syn se u něj vyučil řemeslu a někdy před 1769 přišel do Dobré Vody, kde působil až do konce života a kde založil stoletou řezbářsko-sochařskou tradici.

S prací H. dílny je spojována výzdoba poutní kaple Maří Magdalény v Dobré Vodě. Jedná se o hlavní oltář a drobné sochy sv. Otýlie, Liboria, Valentina, Anny, Barbory, Blažeje, Agaty a Apolonie. Pro zámeckou kapli v nedaleké Březnici H. vytvořil hlavní oltář se sochami sv. Petra a Pavla, drobné boční oltáře a sochy na konzolách. 1770 vyzdobil kostel Nanebevzetí Panny Marie v Bavorově na Strakonicku. Jde se o hlavní portálový oltář s postavami sv. Řehoře, Augustina, Bernarda, Karla Boromejského a andělů. Dílem jeho dílny je pravděpodobně též kazatelna a protějškové sloupové oltáře sv. Mikuláše a čtrnácti svatých pomocníků. 1770 H. dodal oltář do radniční kaple sv. Kateřiny v Písku (nezachován) a následujícího roku sochu Neptuna s delfíny pro kašnu, která se původně nacházela na píseckém Velkém náměstí (nyní je v parku před divadlem). 1773 realizoval hlavní oltář děkanského kostela Zvěstování Panny Marie ve Vlachově Březí. Nad tabernáklem zavěšený rám oltáře osadil postavami sv. Šebestiána, Václava, Vendelína a andělů. Pro náměstí vytvořil pískovcovou sochu sv. Jana Nepomuckého, kterou u něj 1794 objednal kníže Karel z Dietrichštejna. O rok později H. provedl hlavní oltář děkanského kostela Proměnění Páně na hoře Tábor ve stejnojmenném městě (vyměněn při regotizaci kostela). Jeho posledním doloženým dílem je socha sv. Františka z Assisi (1798), která byla na paměť zemřelého syna majitele panství Josefa Marii Kolowrata Krakovského vztyčena v Dobré Vodě. H. je dále spojován s pozdně barokními oltáři jezuitského kostela sv. Ignáce a Františka Xaverského v Březnici a s oltáři kostela Navštívení Panny Marie v Lašovicích na Písecku. Připisuje se mu též autorství oltářů v kostele sv. Klimenta v Mirovicích na Písecku, bočních oltářů sv. Barbory a sv. Anny v kostele Nanebevzetí Panny Marie v Nezamyslicích na Klatovsku, hlavního oltáře a bočních oltářů sv. Jana Nepomuckého a sv. Václava, které se nacházejí v kostele sv. Jana Křtitele v Stražišti (č. o. Počaply) na Příbramsku. K pracím jeho dílny jsou přiřazovány také pískovcové sochy sv. Anny vyučující Pannu Marii a sv. Jana Nepomuckého (dnes uloženy v zámku Zalužany na Příbramsku). Je patrně též autorem sochy sv. Jana Nepomuckého (1782), která stála v Pohoří u Mirovic původně před kostelem sv. Petra a Pavla (dnes v interiéru). Dílo je stranově obrácenou variantou výše zmíněné svatojánské sochy z Vlachova Březí. S velkou pravděpodobností lze k jeho dílu zařadit náhrobní stélu (1798) z bývalé kolowratské hrobky na hřbitově u březnického kostela sv. Rocha, u níž se však dá předpokládat výrazný podíl jeho syna Lukáše Františka H. (1768–1832), vyučeného a v Praze žijícího sochaře.

L: J. Soukup, Soupis památek historických a uměleckých v politickém okresu Píseckém XXXIII, 1910, s. 247; F. Mareš – J. Sedláček, Soupis památek historických a uměleckých v politickém okresu Prachatickém XXXVIII, 1913, s. 21; Thieme–Becker 15, s. 565; Toman 1, s. 291; O. J. Blažíček, Sochařství baroku v Čechách, 1958, s. 264, 270; A. Debnar, Barokní sochařská a řezbářská huť v Čimelicích a její umělecký počin ve Vlachově Březí, in: Výběr z prací členů Historického klubu při Jihočeském muzeu v Českých Budějovicích XXV, 1988, č. 4, s. 7–14; DČVU 2/2, 1989, s. 817; J. A. Mager, Materiálie k sochařské rodině Hammerů, in: Rodopisná revue 4, 2005, s. 11; V. Vlček, Barokní sochy ze 16. až 18. století v severní části prácheňského kraje, in: Společnost pro výzkum kamenných křížů, 2006, s. 98–100.

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Jana Tischerová