HAMPL Bohuš 16.2.1899-29.12.1975: Porovnání verzí

Z Personal
(HAMPL_Bohuš_16.2.1899-29.12.1975)
 
 
Řádka 3: Řádka 3:
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| datum narození = 16.2.1899
 
| datum narození = 16.2.1899
| místo narození =  
+
| místo narození = Netolice
 
| datum úmrtí = 29.12.1975
 
| datum úmrtí = 29.12.1975
 
| místo úmrtí = Praha
 
| místo úmrtí = Praha
| povolání = 6- Botanik
+
| povolání = 6- Botanik<br />7- Zoolog
7- Zoolog
+
 
+
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
}}<br/><br/>Bohuš HAMPL
+
| citace = Biografický slovník českých zemí 21, Praha 2018, s. 151-152
 +
}}
 +
'''HAMPL, Bohuš''', ''* 16. 12. 1899 Netolice, † 29. 12. 1975 Praha, mikrobiolog, pedagog''
 +
 
 +
Pocházel z rodiny učitele měšťanské školy Rudolfa H. a Marie, roz. Stegbauerové; bratr matematika Miloslava H. (1897–1974). Gymnázium absolvoval v Českých Budějovicích, dále studoval na Vysoké škole zemědělského a lesního inženýrství ČVUT (Ing. 1922, Dr.techn. 1926). Po studiích nastoupil do státní výzkumné stanice pro zemědělskou bakteriologii, odkud se 1930 vrátil na ČVUT (resp. na VŠZ, která byla tehdy její součástí). Během druhé světové války pracoval ve státních výzkumných ústavech (mj. ovocnicko-vinařský). Po osvobození se zasloužil o obnovu výuky a zařízení laboratoří na ČVUT, současně se mohl habilitovat. V důsledku reformy vysokého školství přešel 1952 na Vysokou školu chemicko-technologickou, jíž zůstal věrný až do odchodu do důchodu. Podílel se na zřízení Fakulty potravinářské technologie, na níž založil výuku mikrobiologie, speciálně pak technologie konzervárenství. 1953–69 byl prvním vedoucím katedry biologických věd, 1953–56 proděkanem fakulty, 1957 jmenován profesorem.
 +
 
 +
Od studií se zajímal o bakteriologii. Zpočátku se zapojil do cukrovarnického výzkumu (konzervace cukrovarských řepných řízků), postupně se dostal ke konzervaci zelí, zelené píce, zpracování kukuřice i k mikrobiologickým rozborům pitné vody. Výzkumy shrnul v učebnici ''Potravinářská mikrobiologie'' (1968). Byl pohřben v Praze-Vokovicích. 
 +
 
 +
'''D:''' Mikrobiologická příručka, 1946; Klíč technicky důležitých plísní, 1957 (s L. Šilhánkovou); Rukověť potravinářské analytiky, 1962 (s G. Janíčkem a K. Šanderou); Slovník technické mikrobiologie, 1962 (s J. Dyrem).
 +
 
 +
'''L:''' Kdo je kdo v Československu 1, 1969, s. 233; ČBS 1, s. 188; Tomeš 1, s. 408–409.
 +
 
 +
'''P:''' SOA, Třeboň, matrika nar. řkt. f. ú. Netolice, kniha 18 (1886–1906), s. 234.
 +
 
 +
Jiří Martínek
 +
 
  
== Literatura ==
 
Tomeš I, 408;
 
 
[[Kategorie:C]]
 
[[Kategorie:C]]
 
[[Kategorie:6- Botanik]]
 
[[Kategorie:6- Botanik]]
Řádka 19: Řádka 30:
  
 
[[Kategorie:1899]]
 
[[Kategorie:1899]]
 +
[[Kategorie:Netolice]]
 
[[Kategorie:1975]]
 
[[Kategorie:1975]]
 
[[Kategorie:Praha]]
 
[[Kategorie:Praha]]

Aktuální verze z 30. 3. 2020, 20:35

Bohuš HAMPL
Narození 16.2.1899
Místo narození Netolice
Úmrtí 29.12.1975
Místo úmrtí Praha
Povolání 6- Botanik
7- Zoolog
Citace Biografický slovník českých zemí 21, Praha 2018, s. 151-152

HAMPL, Bohuš* 16. 12. 1899 Netolice, † 29. 12. 1975 Praha, mikrobiolog, pedagog

Pocházel z rodiny učitele měšťanské školy Rudolfa H. a Marie, roz. Stegbauerové; bratr matematika Miloslava H. (1897–1974). Gymnázium absolvoval v Českých Budějovicích, dále studoval na Vysoké škole zemědělského a lesního inženýrství ČVUT (Ing. 1922, Dr.techn. 1926). Po studiích nastoupil do státní výzkumné stanice pro zemědělskou bakteriologii, odkud se 1930 vrátil na ČVUT (resp. na VŠZ, která byla tehdy její součástí). Během druhé světové války pracoval ve státních výzkumných ústavech (mj. ovocnicko-vinařský). Po osvobození se zasloužil o obnovu výuky a zařízení laboratoří na ČVUT, současně se mohl habilitovat. V důsledku reformy vysokého školství přešel 1952 na Vysokou školu chemicko-technologickou, jíž zůstal věrný až do odchodu do důchodu. Podílel se na zřízení Fakulty potravinářské technologie, na níž založil výuku mikrobiologie, speciálně pak technologie konzervárenství. 1953–69 byl prvním vedoucím katedry biologických věd, 1953–56 proděkanem fakulty, 1957 jmenován profesorem.

Od studií se zajímal o bakteriologii. Zpočátku se zapojil do cukrovarnického výzkumu (konzervace cukrovarských řepných řízků), postupně se dostal ke konzervaci zelí, zelené píce, zpracování kukuřice i k mikrobiologickým rozborům pitné vody. Výzkumy shrnul v učebnici Potravinářská mikrobiologie (1968). Byl pohřben v Praze-Vokovicích. 

D: Mikrobiologická příručka, 1946; Klíč technicky důležitých plísní, 1957 (s L. Šilhánkovou); Rukověť potravinářské analytiky, 1962 (s G. Janíčkem a K. Šanderou); Slovník technické mikrobiologie, 1962 (s J. Dyrem).

L: Kdo je kdo v Československu 1, 1969, s. 233; ČBS 1, s. 188; Tomeš 1, s. 408–409.

P: SOA, Třeboň, matrika nar. řkt. f. ú. Netolice, kniha 18 (1886–1906), s. 234.

Jiří Martínek