HAMSÍK Antonín 15.1.1878-20.10.1963: Porovnání verzí

Z Personal
 
Řádka 1: Řádka 1:
 
{{Infobox - osoba
 
{{Infobox - osoba
 
| jméno = Antonín HAMSÍK
 
| jméno = Antonín HAMSÍK
| obrázek = No male portrait.png
+
| obrázek = Hamsik Antonin portret.png
 
| datum narození = 15.1.1878
 
| datum narození = 15.1.1878
 
| místo narození = Olešnice (u Blanska)
 
| místo narození = Olešnice (u Blanska)
Řádka 27: Řádka 27:
  
 
Petr Svobodný
 
Petr Svobodný
 
  
  

Aktuální verze z 20. 8. 2021, 11:59

Antonín HAMSÍK
Narození 15.1.1878
Místo narození Olešnice (u Blanska)
Úmrtí 20.10.1963
Místo úmrtí Praha
Povolání 15- Lékaři
61- Pedagog
3- Chemik nebo alchymista
Citace Biografický slovník českých zemí 21, Praha 2018, s. 155
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=134636

HAMSÍK, Antonín, * 15. 1. 1878 Olešnice (u Blanska), † 20. 10. 1963 Praha, lékař, biochemik, pedagog

Maturoval na Slovanském gymnáziu v Brně (1896), studoval a promoval na Lékařské fakultě české Karlo-Ferdinandovy univerzity v Praze (MUDr. 1902). Již před promocí pracoval v ústavu lékařské chemie, nejprve jako demonstrátor, poté od 1903 jako asistent (až do odchodu do Brna). V Praze se 1913 habilitoval z lékařské chemie a 1918 byl jmenován bezplatným mimořádným profesorem, 1919 placeným mimořádným profesorem. Po zřízení Lékařské fakulty MU v Brně tam byl 1919 převeden a pověřen vybudováním a vedením ústavu pro lékařskou chemii. Řádným profesorem byl jmenován 1920, v akademickém roce 1923/24 se stal děkanem brněnské lékařské fakulty. 1930 se vrátil do Prahy jako řádný profesor a přednosta ústavu pro lékařskou chemii. 1933/34 byl děkanem LF UK. Po uzavření českých vysokých škol musel odejít na dovolenou s čekatelným (1940–45), po osvobození byl reaktivován jako profesor a přednosta II. ústavu lékařské chemie. Na odpočinek odešel 1948, nadále působil jako čestný profesor LF UK. Člen Národní rady badatelské (1928) a mimořádný člen České akademie věd a umění (1939); 1954 zvolen akademikem ČSAV a získal akademický titul DrSc.

Ve své vědecké práci se soustředil na dvě oblasti: nejprve na biochemii lipáz (enzymů štěpících tuky), posléze zejména na studium hemoglobinu (krevního barviva) a  jeho derivátů. K H. nejznámějším dílům patří pětidílná učebnice pro mediky a příručka pro lékaře, která vycházela opakovaně v modernizovaných vydáních až do šedesátých let. H. se významně zasloužil o vybudování ústavu lékařské chemie na LF MU v Brně, chemického ústavu Vysoké školy zvěrolékařské v Brně a modernizaci ústavů lékařské chemie LF UK v Praze (před 1939 i po 1945).

Oženil se s Miladou, roz. Hoškovou, syn Mojmír H. (1921 až 2007) byl malířem.

D: A. H. – A. F. Richter – O. Wagner, Lékařská chemie I–V, 1931–1933 (6. vydání 1962, s F. Šantavým).

L: ČsB 1, nestr.; ČLČ 77, 1938, s. 41–44 (foto, bibliografie); tamtéž 87, 1948, s. 31–33, 57 (bibliografie); tamtéž 94, 1955, s. 1–2; tamtéž 102, 1963, s. 110–112 (bibliografie), 1280; tamtéž 108, 1969, s. 94; Vnitřní lékařství 9, 1963, s. 79–80; Chemické listy 58, 1964, s. 342; Praktický lékař 43, 1963, s. 34, 902; Sborník lékařský 50, 1948, s. 3–7; Lékařské listy 8, 1953, s. 52; Tomeš 1, s. 409–410; BSPLF 1, s. 208–209.

P: Archiv UK, Praha, fond Matriky UK, i. č. 2, Matrika doktorů české Karlo-Ferdinandovy univerzity II., folio 699; fond LF UK 1883–1953, osobní spis; Masarykův ústav a Archiv AV ČR, Praha, sbírka Drobné fondy.

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Petr Svobodný