HAMSÍK Mojmír 26.11.1921-20.12.2007: Porovnání verzí

Z Personal
(Literatura)
 
Řádka 5: Řádka 5:
 
| místo narození = Brno
 
| místo narození = Brno
 
| datum úmrtí = 20.12.2007
 
| datum úmrtí = 20.12.2007
| místo úmrtí =  
+
| místo úmrtí = Praha
 
| povolání = 76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik
 
| povolání = 76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik
 
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
}}<br/><br/>Mojmír HAMSÍK
+
| citace = Biografický slovník českých zemí 21, Praha 2018, s. 155-156
 +
}}
 +
'''HAMSÍK, Mojmír''', ''* 26. 11. 1921 Brno, † 20. 12. 2007 Praha, restaurátor, malíř''
 +
 
 +
Syn lékařského chemika Antonína H. (1878–1963) a Milady, roz. Hoškové. Maturoval 1940 na gymnáziu, základům malby ho učil smíchovský malíř F. Brož, 1942–45 navštěvoval soukromou malířskou školu E. Frinty. Od 1945 studoval na pražské AVU nejprve portrétní malbu v ateliéru V. Nechleby, 1949 absolvoval restaurátorskou speciálku B. Slánského, navštěvoval přednášky z dějin umění na Filozofické fakultě UK u profesorů J. Květa a A. Matějčka. 1949 nastoupil jako restaurátor v Národní galerii, kde 1956–90 vedl restaurátorské dílny. Navázal na postupy B. Slánského, který konstituoval restaurátorství jako samostatný výtvarný obor, své vzdělání si H. doplňoval novými poznatky z chemie a fyziky, teoreticky rozvíjel odkaz vídeňské školy dějin umění. 1964 se s blízkou spolupracovnicí V. Frömlovou-Zezulákovou stal zakládajícím členem restaurátorské tvůrčí skupiny R-64, vzniklé z podnětu manželů B. a L. Slánských. Studijně navštívil Řím, Brusel, Paříž, Londýn a Mnichov, byl zvolen členem prestižní mezinárodní organizace The International Institute for Conservation of Historic and Artistic Works, 1959–69 externě přednášel historii techniky malby na FF UK. Restauroval na základě podrobného studia, vynikal schopností hluboké teoretické reflexe. Publikoval řadu článků o vědeckém průzkumu obrazů, o určování stáří malby, o pojidlech barvy, o historické malířské technologii, kde byl průkopníkem nových metod ve světovém měřítku, o vztazích restaurování a malířských technik, o technice české deskové malby 14.–15. století. Zabýval se malířskou technikou Mistra Theodorika a Mistrů třeboňského a vyšebrodského oltáře, technologií Theodorikovy malířské dílny, malbou italské gotiky, renesance a baroka, zejména benátské školy. U děl této školy stanovil teorii podkladových vrstev. H. byl respektován jako představitel evropského restaurátorského umění díky svému teoretickému přínosu, ale především pro své rozsáhlé činnosti praktické, zahrnující restaurování obrazů z galerie strahovských premonstrátů (''Madona strahovská''), dále z křivoklátské, hlubocké, duchcovské, rychnovské a kroměřížské sbírky (Veroneseho ''Apoštolové''), maleb benátské školy a maleb Rembrandtových. Byl členem kolektivu, který restauroval Thedorikovy obrazy z karlštejnské kaple sv. Kříže. V šedesátých letech se věnoval rovněž volné malířské tvorbě. Na deskových obrazech menších formátů osobitě rozvíjel poetický surrealismus, blížící se stylu J. Šímy. H. se dvakrát oženil: první manželka Květa, roz. Prokopcová (* 1921), byla textilní výtvarnicí, druhá, Radana (* 1941), dcera architekta Richarda Podzemného a malířky Anny Podzemné-Suchardové, je restaurátorka a grafička. Z druhého manželství měl H. dvě dcery; Dagmar H. (* 1971) je akademickou malířkou.
 +
 
 +
'''L:''' Toman 1, s. 291; ČBS, s. 188; Tomeš 1, s. 410; NEČVUD, s. 258–259; SČSVU 3, s. 56–57; J. Mašín, M. H., in: Umění 31, 1983, s. 345–348; http://abart-full.artarchiv.cz (se soupisem díla a další literaturou); http://www.mc-galerie.cz/restauratori/clanky/mojmir-hamsik (stav k 7. 3. 2016).
 +
 
 +
'''Ref:''' [https://biblio.hiu.cas.cz/authorities/71778 Bibliografie dějin Českých zemí]
 +
 
 +
Martin Kučera
 +
 
  
== Literatura ==
 
Toman 1, 291; SČSVU III, 56-57; Tomeš I, 410; Historici umění, s. 375-376;
 
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik]]
 
[[Kategorie:76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik]]
Řádka 19: Řádka 27:
 
[[Kategorie:Brno]]
 
[[Kategorie:Brno]]
 
[[Kategorie:2007]]
 
[[Kategorie:2007]]
 +
[[Kategorie:Praha]]

Aktuální verze z 31. 3. 2020, 08:10

Mojmír HAMSÍK
Narození 26.11.1921
Místo narození Brno
Úmrtí 20.12.2007
Místo úmrtí Praha
Povolání 76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik
Citace Biografický slovník českých zemí 21, Praha 2018, s. 155-156

HAMSÍK, Mojmír, * 26. 11. 1921 Brno, † 20. 12. 2007 Praha, restaurátor, malíř

Syn lékařského chemika Antonína H. (1878–1963) a Milady, roz. Hoškové. Maturoval 1940 na gymnáziu, základům malby ho učil smíchovský malíř F. Brož, 1942–45 navštěvoval soukromou malířskou školu E. Frinty. Od 1945 studoval na pražské AVU nejprve portrétní malbu v ateliéru V. Nechleby, 1949 absolvoval restaurátorskou speciálku B. Slánského, navštěvoval přednášky z dějin umění na Filozofické fakultě UK u profesorů J. Květa a A. Matějčka. 1949 nastoupil jako restaurátor v Národní galerii, kde 1956–90 vedl restaurátorské dílny. Navázal na postupy B. Slánského, který konstituoval restaurátorství jako samostatný výtvarný obor, své vzdělání si H. doplňoval novými poznatky z chemie a fyziky, teoreticky rozvíjel odkaz vídeňské školy dějin umění. 1964 se s blízkou spolupracovnicí V. Frömlovou-Zezulákovou stal zakládajícím členem restaurátorské tvůrčí skupiny R-64, vzniklé z podnětu manželů B. a L. Slánských. Studijně navštívil Řím, Brusel, Paříž, Londýn a Mnichov, byl zvolen členem prestižní mezinárodní organizace The International Institute for Conservation of Historic and Artistic Works, 1959–69 externě přednášel historii techniky malby na FF UK. Restauroval na základě podrobného studia, vynikal schopností hluboké teoretické reflexe. Publikoval řadu článků o vědeckém průzkumu obrazů, o určování stáří malby, o pojidlech barvy, o historické malířské technologii, kde byl průkopníkem nových metod ve světovém měřítku, o vztazích restaurování a malířských technik, o technice české deskové malby 14.–15. století. Zabýval se malířskou technikou Mistra Theodorika a Mistrů třeboňského a vyšebrodského oltáře, technologií Theodorikovy malířské dílny, malbou italské gotiky, renesance a baroka, zejména benátské školy. U děl této školy stanovil teorii podkladových vrstev. H. byl respektován jako představitel evropského restaurátorského umění díky svému teoretickému přínosu, ale především pro své rozsáhlé činnosti praktické, zahrnující restaurování obrazů z galerie strahovských premonstrátů (Madona strahovská), dále z křivoklátské, hlubocké, duchcovské, rychnovské a kroměřížské sbírky (Veroneseho Apoštolové), maleb benátské školy a maleb Rembrandtových. Byl členem kolektivu, který restauroval Thedorikovy obrazy z karlštejnské kaple sv. Kříže. V šedesátých letech se věnoval rovněž volné malířské tvorbě. Na deskových obrazech menších formátů osobitě rozvíjel poetický surrealismus, blížící se stylu J. Šímy. H. se dvakrát oženil: první manželka Květa, roz. Prokopcová (* 1921), byla textilní výtvarnicí, druhá, Radana (* 1941), dcera architekta Richarda Podzemného a malířky Anny Podzemné-Suchardové, je restaurátorka a grafička. Z druhého manželství měl H. dvě dcery; Dagmar H. (* 1971) je akademickou malířkou.

L: Toman 1, s. 291; ČBS, s. 188; Tomeš 1, s. 410; NEČVUD, s. 258–259; SČSVU 3, s. 56–57; J. Mašín, M. H., in: Umění 31, 1983, s. 345–348; http://abart-full.artarchiv.cz (se soupisem díla a další literaturou); http://www.mc-galerie.cz/restauratori/clanky/mojmir-hamsik (stav k 7. 3. 2016).

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Martin Kučera