HANÁK Michal 29.8.1891-30.11.1969: Porovnání verzí

Z Personal
(HANÁK_Miloš_29.8.1891-30.11.1969)
 
Řádka 1: Řádka 1:
 
{{Infobox - osoba
 
{{Infobox - osoba
| jméno = Miloš HANÁK
+
| jméno = Michal HANÁK
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| datum narození = 29.8.1891
 
| datum narození = 29.8.1891
| místo narození = Rožnov p. Radhoštěm
+
| místo narození = Tylovice (č. o. Rožnov pod Radhoštěm)
 
| datum úmrtí = 30.11.1969
 
| datum úmrtí = 30.11.1969
| místo úmrtí = Washington
+
| místo úmrtí = Washington, D. C. (USA)
 
| povolání = 42- Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ
 
| povolání = 42- Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ
 
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
}}<br/><br/>Miloš HANÁK
+
| citace = Biografický slovník českých zemí 22, Praha 2019, s. 163
 +
}}
 +
'''HANÁK, Michal''' ''(též Michael, Miloš), * 29. 8. 1891 Tylovice (č. o. Rožnov pod Radhoštěm), † 30. 11. 1969 Washington, D. C. (USA), diplomat, státní úředník''
 +
 
 +
Křestní jméno se v  pramenech liší. Syn Ferdinanda H.
 +
a Barbory, roz. Tkalcové. Po maturitě na gymnáziu ve Valašském Meziříčí (1911) studoval práva na univerzitě ve Vídni (1911–13) a poté na německé i české univerzitě v Praze (JUDr. 1918). Za první světové války s přestávkami vykonával vojenskou službu v rakousko-uherské armádě, po vzniku republiky sloužil v československém vojsku, odkud 1919
 +
odešel v  hodnosti nadporučíka do zálohy. 1920 nastoupil
 +
jako ministerský koncipista na ministerstvu zahraničních
 +
věcí. Byl přidělen jako konzulární atašé na generální konzulát v  New Yorku, 1920–21 vykonával funkci vicekonzula v Omaze (Nebraska, USA), 1921–26 byl sekretářem (od 1923 vicekonzulem) na vyslanectví ČSR ve Washingtonu, D. C.
 +
Po návratu do ústředí v Praze 1926 působil v mezinárodněprávním oddělení politické sekce MZV. 1927–34 pracoval
 +
jako konzul na generálním konzulátu v Istanbulu, 1934–36
 +
jako legační rada a chargé d’affaires na československém vyslanectví v Ankaře, odkud se vrátil do Prahy. V červnu 1938
 +
se stal generálním agentem ČSR u vlády generála F. Franka
 +
ve Španělsku. Poté co pomnichovské Česko-Slovensko rozvázalo v únoru 1939 diplomatické styky s republikány a uznalo frankistický režim, byl H. jmenován chargé d’affaires při
 +
španělské vládě v  Burgosu. Po vyhlášení protektorátu předal na základě konzultací s vyslanectvím ČSR v Paříži svou
 +
misi Němcům a v dubnu 1939 se vrátil do Prahy. Obdržel šestiměsíční bezplatnou dovolenou a nastoupil do plzeňské
 +
Škodovky, která ho vyslala do Turecka ve funkci ředitele společnosti Omnipol Türk Ltd. Na žádost Správy zahraničních
 +
věcí Československého národního výboru v Paříži převzal na
 +
jaře 1940 správu generálního konzulátu v Istanbulu a později se stal neoficiálním zástupcem londýnské exilové vlády
 +
v Turecku. Pomáhal židovským uprchlíkům z Československa, pro které opatřoval tranzitní turecká víza k  cestě do
 +
Palestiny. Angažoval se ve prospěch německých antifašistů.
 +
Po obnovení oficiálních diplomatických styků mezi československou vládou v  Londýně a  Tureckem byl v  září 1944
 +
jmenován vyslancem v  Ankaře (ambasáda měla neoficiální
 +
působnost i pro Bulharsko a Rumunsko). Na nátlak sovětské diplomacie byl v květnu 1945 z funkce odvolán a odjel
 +
do Prahy. Na podzim 1945 se ve funkci ministerského rady
 +
stal přednostou reparačního oddělení MZV. Jako zástupce
 +
ČSR působil u Mezispojenecké reparační komise v Bruselu.
 +
Po komunistickém převratu patřil ke skupině diplomatů navržených k okamžitému propuštění. Již koncem března 1948
 +
byl poslán na dovolenou s čekatelným. O dva měsíce později
 +
odešel do exilu. Od 1949 žil ve Washingtonu, D. C., kde byl
 +
do 1954 vedoucím kanceláře Rady svobodného Československa. Články o situaci ve vlasti přispíval do amerického a krajanského tisku. S manželkou Karlou, roz. Vášovou, měl syna
 +
Lubomíra (* 1920).
 +
 
 +
'''L:''' ČsB 1, nestr.; Pejskar 1, s. 111–112; M. Trapl, Exil po únoru 1948, 1996,
 +
s. 55; J. Mejstřík, Češi ve světě. Lexikon krajanů, kteří se ve světě neztratili, 2000, s. 35–36; J. Němeček, Soumrak a úsvit československé diplomacie.
 +
15.  březen a  československé zastupitelské úřady, 2008, rejstřík; I. Koutská,
 +
Únor 1948 a perzekuce zaměstnanců ministerstva zahraničních věcí, in: Paměť
 +
a dějiny 2, 2008, č. 1, s. 39–52; F. D. Raška, Opuštění bojovníci. Historie
 +
Rady svobodného Československa 1949–1961, 2009, rejstřík; F. Šisler, Československo-rumunské vztahy v letech 1944–48, 2011 (magisterská diplomová
 +
práce, FF UK, Praha), passim; J. Dejmek a kol., Diplomacie Československa
 +
2, 2013, s. 334–335.
 +
 
 +
'''P:''' Archiv UK, Praha, Matriky UK, inv. č. 4, Matrika doktorů české Karlo-Ferdinandovy Univerzity / UK IV. (1917–21), s. 1568; hrob: Oak Hill Cemetery,
 +
Washington, D. C. (USA, na náhrobku jako Miloš).
 +
 
 +
Zdeněk Doskočil
 +
 
 +
 
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:42- Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ]]
 
[[Kategorie:42- Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ]]
  
 
[[Kategorie:1891]]
 
[[Kategorie:1891]]
[[Kategorie:Rožnov_p._Radhoštěm]]
+
[[Kategorie:Tylovice]]
 
[[Kategorie:1969]]
 
[[Kategorie:1969]]
 
[[Kategorie:Washington]]
 
[[Kategorie:Washington]]

Verze z 11. 2. 2021, 16:36

Michal HANÁK
Narození 29.8.1891
Místo narození Tylovice (č. o. Rožnov pod Radhoštěm)
Úmrtí 30.11.1969
Místo úmrtí Washington, D. C. (USA)
Povolání 42- Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ
Citace Biografický slovník českých zemí 22, Praha 2019, s. 163
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=52936

HANÁK, Michal (též Michael, Miloš), * 29. 8. 1891 Tylovice (č. o. Rožnov pod Radhoštěm), † 30. 11. 1969 Washington, D. C. (USA), diplomat, státní úředník

Křestní jméno se v pramenech liší. Syn Ferdinanda H. a Barbory, roz. Tkalcové. Po maturitě na gymnáziu ve Valašském Meziříčí (1911) studoval práva na univerzitě ve Vídni (1911–13) a poté na německé i české univerzitě v Praze (JUDr. 1918). Za první světové války s přestávkami vykonával vojenskou službu v rakousko-uherské armádě, po vzniku republiky sloužil v československém vojsku, odkud 1919 odešel v hodnosti nadporučíka do zálohy. 1920 nastoupil jako ministerský koncipista na ministerstvu zahraničních věcí. Byl přidělen jako konzulární atašé na generální konzulát v New Yorku, 1920–21 vykonával funkci vicekonzula v Omaze (Nebraska, USA), 1921–26 byl sekretářem (od 1923 vicekonzulem) na vyslanectví ČSR ve Washingtonu, D. C. Po návratu do ústředí v Praze 1926 působil v mezinárodněprávním oddělení politické sekce MZV. 1927–34 pracoval jako konzul na generálním konzulátu v Istanbulu, 1934–36 jako legační rada a chargé d’affaires na československém vyslanectví v Ankaře, odkud se vrátil do Prahy. V červnu 1938 se stal generálním agentem ČSR u vlády generála F. Franka ve Španělsku. Poté co pomnichovské Česko-Slovensko rozvázalo v únoru 1939 diplomatické styky s republikány a uznalo frankistický režim, byl H. jmenován chargé d’affaires při španělské vládě v Burgosu. Po vyhlášení protektorátu předal na základě konzultací s vyslanectvím ČSR v Paříži svou misi Němcům a v dubnu 1939 se vrátil do Prahy. Obdržel šestiměsíční bezplatnou dovolenou a nastoupil do plzeňské Škodovky, která ho vyslala do Turecka ve funkci ředitele společnosti Omnipol Türk Ltd. Na žádost Správy zahraničních věcí Československého národního výboru v Paříži převzal na jaře 1940 správu generálního konzulátu v Istanbulu a později se stal neoficiálním zástupcem londýnské exilové vlády v Turecku. Pomáhal židovským uprchlíkům z Československa, pro které opatřoval tranzitní turecká víza k cestě do Palestiny. Angažoval se ve prospěch německých antifašistů. Po obnovení oficiálních diplomatických styků mezi československou vládou v Londýně a Tureckem byl v září 1944 jmenován vyslancem v Ankaře (ambasáda měla neoficiální působnost i pro Bulharsko a Rumunsko). Na nátlak sovětské diplomacie byl v květnu 1945 z funkce odvolán a odjel do Prahy. Na podzim 1945 se ve funkci ministerského rady stal přednostou reparačního oddělení MZV. Jako zástupce ČSR působil u Mezispojenecké reparační komise v Bruselu. Po komunistickém převratu patřil ke skupině diplomatů navržených k okamžitému propuštění. Již koncem března 1948 byl poslán na dovolenou s čekatelným. O dva měsíce později odešel do exilu. Od 1949 žil ve Washingtonu, D. C., kde byl do 1954 vedoucím kanceláře Rady svobodného Československa. Články o situaci ve vlasti přispíval do amerického a krajanského tisku. S manželkou Karlou, roz. Vášovou, měl syna Lubomíra (* 1920).

L: ČsB 1, nestr.; Pejskar 1, s. 111–112; M. Trapl, Exil po únoru 1948, 1996, s. 55; J. Mejstřík, Češi ve světě. Lexikon krajanů, kteří se ve světě neztratili, 2000, s. 35–36; J. Němeček, Soumrak a úsvit československé diplomacie. 15. březen a československé zastupitelské úřady, 2008, rejstřík; I. Koutská, Únor 1948 a perzekuce zaměstnanců ministerstva zahraničních věcí, in: Paměť a dějiny 2, 2008, č. 1, s. 39–52; F. D. Raška, Opuštění bojovníci. Historie Rady svobodného Československa 1949–1961, 2009, rejstřík; F. Šisler, Československo-rumunské vztahy v letech 1944–48, 2011 (magisterská diplomová práce, FF UK, Praha), passim; J. Dejmek a kol., Diplomacie Československa 2, 2013, s. 334–335.

P: Archiv UK, Praha, Matriky UK, inv. č. 4, Matrika doktorů české Karlo-Ferdinandovy Univerzity / UK IV. (1917–21), s. 1568; hrob: Oak Hill Cemetery, Washington, D. C. (USA, na náhrobku jako Miloš).

Zdeněk Doskočil