Biografický slovník
HANČL Jaroslav 26.4.1923-24.3.2005: Porovnání verzí
(Založena nová stránka s textem „{{Infobox - osoba | jméno = Joroslav HANČL | obrázek = No male portrait.png | velikost obrázku = | popisek obrázku = | rodné jméno = | datum naro…“) |
|||
| Řádka 1: | Řádka 1: | ||
{{Infobox - osoba | {{Infobox - osoba | ||
| − | | jméno = | + | | jméno = Jaroslav HANČL |
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| velikost obrázku = | | velikost obrázku = | ||
| Řádka 6: | Řádka 6: | ||
| rodné jméno = | | rodné jméno = | ||
| datum narození = 26.4.1923 | | datum narození = 26.4.1923 | ||
| − | | místo narození = | + | | místo narození = Králův Dvůr |
| datum úmrtí = 24.3.2005 | | datum úmrtí = 24.3.2005 | ||
| místo úmrtí = Ostrava | | místo úmrtí = Ostrava | ||
| Řádka 19: | Řádka 19: | ||
| alma mater = | | alma mater = | ||
| zaměstnavatel = | | zaměstnavatel = | ||
| − | | povolání = 27- Hutník nebo metalurg | + | | povolání = 27- Hutník nebo metalurg<br />61- Pedagog<br /> |
| titul = | | titul = | ||
| ocenění = | | ocenění = | ||
| Řádka 36: | Řádka 36: | ||
| poznámky = | | poznámky = | ||
| web = | | web = | ||
| − | | citace = Biografický slovník českých zemí 22, Praha 2019, | + | | citace = Biografický slovník českých zemí 22, Praha 2019, s. 169 |
}} | }} | ||
| + | '''HANČL, Jaroslav''', ''* 26. 4. 1923 Králův Dvůr (u Berouna), † 24. 3. 2005 Ostrava, metalurg, pedagog'' | ||
| + | |||
| + | Narodil se v rodině Jaroslava H. (1885–1960) a Marie, | ||
| + | roz. Čermákové (1893–1985). Jeho sestra Marie, provd. Havlová (* 1925), se stala lékařkou. Otec byl nižším úředníkem | ||
| + | na ředitelství železnic v Praze. H. navštěvoval reálné gymnázium v Berouně (1934–42). Po maturitě byl totálně nasazen | ||
| + | jako dělník na stavbě a pomocný zámečník v železničních | ||
| + | dílnách ve Zdicích. 1943/44 absolvoval abiturientský kurz | ||
| + | na Vyšší průmyslové škole strojnické, který však vzhledem | ||
| + | k uzavření školy nedokončil. Od 1944 byl nasazen do železnorudného dolu Zdice. Po osvobození se přihlásil ke studiu | ||
| + | hutního inženýrství na Vysoké škole báňské v Ostravě, kde | ||
| + | 1949 složil druhou státní zkoušku. Již 1947 však začal pracovat jako technický úředník ve Vítkovických železárnách, | ||
| + | kde byl po ukončení školy zaměstnán jako hutní inženýr. Od | ||
| + | 1950 působil v provozu vysokých pecí jako vedoucí skládky | ||
| + | rud, rudných mostů a vysoké pece. Po vojenské prezenční | ||
| + | službě se 1953 stal vedoucím směny vysokých pecí v Žofínské huti, 1954 byl přeložen do Nové huti Klementa Gottwalda v Ostravě-Kunčicích, kde byl pověřen vedením střediska přípravy vsázky a aglomerace. 1957 uspěl v konkurzu na | ||
| + | Hutnickou fakultu VŠB v Ostravě, nastoupil jako asistent | ||
| + | katedry výroby surového železa. Přednášel výrobu surového | ||
| + | železa, obecnou metalurgii I, obecnou metalurgii a úpravnictví a vysoké pece – technologie a hutnictví železa. Vyučoval také v podnikových institutech Vítkovických železáren a Třineckých železáren. Ve vědecké práci se zabýval přípravou | ||
| + | vysokopecní vsázky, zvláště problematikou spékání rud; získal několik patentů. Publikoval zejména v ''Hutnických listech''. | ||
| + | Vydal učební texty z oboru výroby železa a přípravy vysokopecní vsázky a aglomerace. Úzce spolupracoval s provozní | ||
| + | praxí. Obhájil disertační práci ''Metoda výzkumu intenzifikace aglomeračního procesu'' (CSc. 1964) a 1965 habilitační spis | ||
| + | ''Intenzifikace aglomeračního procesu'' a byl jmenován docentem | ||
| + | v oboru výroby surového železa. Od 1962 vedl na fakultě | ||
| + | ústav výroby železa. Působil v celostátní odborné skupině | ||
| + | vysokých pecí ČVTS. 1956 se oženil s Marií, roz. Hlostovou | ||
| + | (* 1927), s níž měl syna Jaroslava (* 1959). | ||
| + | |||
| + | '''D:''' výběr: Cvičení z výroby surového železa, 1961 (s J. Šárkem a H. Lvovou); | ||
| + | Cvičení z výroby surového železa 2. Výpočtová cvičení, 1963; Hutnictví železa, 1965; Teorie výroby aglomerátu, 1967; Teorie homogenizace, 1967; Výpočtová cvičení z výroby surového železa, 1968 (s L. Brožem, K. Drabinou | ||
| + | a Z. Demčíkem); Nové směry ve výrobě surového železa, 1968; Technologie těžkého průmyslu 1. Hutní prvovýroba, 1969 (s L. Kuchařem, J. Skálou | ||
| + | a B. Šplíchalem); Železářství, 1972; Výpočtová cvičení z výroby surového železa, 1973 (s M. Novákem a L. Kratěnovou). | ||
| + | |||
| + | '''P:''' Archiv VŠB-TUO, Ostrava, fond rektorát, osobní spis J. H; fond HGF, spis | ||
| + | ke jmenování docentem J. H. | ||
| + | |||
| + | Petr Kašing | ||
| + | |||
[[Kategorie:27- Hutník nebo metalurg]] | [[Kategorie:27- Hutník nebo metalurg]] | ||
[[Kategorie:61- Pedagog]] | [[Kategorie:61- Pedagog]] | ||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
| + | |||
[[Kategorie:1923]] | [[Kategorie:1923]] | ||
[[Kategorie:Králův Dvůr]] | [[Kategorie:Králův Dvůr]] | ||
[[Kategorie:2005]] | [[Kategorie:2005]] | ||
[[Kategorie:Ostrava]] | [[Kategorie:Ostrava]] | ||
Aktuální verze z 7. 4. 2021, 11:08
| Jaroslav HANČL | |
 | |
| Narození | 26.4.1923 |
|---|---|
| Místo narození | Králův Dvůr |
| Úmrtí | 24.3.2005 |
| Místo úmrtí | Ostrava |
| Povolání |
27- Hutník nebo metalurg 61- Pedagog |
| Citace | Biografický slovník českých zemí 22, Praha 2019, s. 169 |
| Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=142634 |
HANČL, Jaroslav, * 26. 4. 1923 Králův Dvůr (u Berouna), † 24. 3. 2005 Ostrava, metalurg, pedagog
Narodil se v rodině Jaroslava H. (1885–1960) a Marie, roz. Čermákové (1893–1985). Jeho sestra Marie, provd. Havlová (* 1925), se stala lékařkou. Otec byl nižším úředníkem na ředitelství železnic v Praze. H. navštěvoval reálné gymnázium v Berouně (1934–42). Po maturitě byl totálně nasazen jako dělník na stavbě a pomocný zámečník v železničních dílnách ve Zdicích. 1943/44 absolvoval abiturientský kurz na Vyšší průmyslové škole strojnické, který však vzhledem k uzavření školy nedokončil. Od 1944 byl nasazen do železnorudného dolu Zdice. Po osvobození se přihlásil ke studiu hutního inženýrství na Vysoké škole báňské v Ostravě, kde 1949 složil druhou státní zkoušku. Již 1947 však začal pracovat jako technický úředník ve Vítkovických železárnách, kde byl po ukončení školy zaměstnán jako hutní inženýr. Od 1950 působil v provozu vysokých pecí jako vedoucí skládky rud, rudných mostů a vysoké pece. Po vojenské prezenční službě se 1953 stal vedoucím směny vysokých pecí v Žofínské huti, 1954 byl přeložen do Nové huti Klementa Gottwalda v Ostravě-Kunčicích, kde byl pověřen vedením střediska přípravy vsázky a aglomerace. 1957 uspěl v konkurzu na Hutnickou fakultu VŠB v Ostravě, nastoupil jako asistent katedry výroby surového železa. Přednášel výrobu surového železa, obecnou metalurgii I, obecnou metalurgii a úpravnictví a vysoké pece – technologie a hutnictví železa. Vyučoval také v podnikových institutech Vítkovických železáren a Třineckých železáren. Ve vědecké práci se zabýval přípravou vysokopecní vsázky, zvláště problematikou spékání rud; získal několik patentů. Publikoval zejména v Hutnických listech. Vydal učební texty z oboru výroby železa a přípravy vysokopecní vsázky a aglomerace. Úzce spolupracoval s provozní praxí. Obhájil disertační práci Metoda výzkumu intenzifikace aglomeračního procesu (CSc. 1964) a 1965 habilitační spis Intenzifikace aglomeračního procesu a byl jmenován docentem v oboru výroby surového železa. Od 1962 vedl na fakultě ústav výroby železa. Působil v celostátní odborné skupině vysokých pecí ČVTS. 1956 se oženil s Marií, roz. Hlostovou (* 1927), s níž měl syna Jaroslava (* 1959).
D: výběr: Cvičení z výroby surového železa, 1961 (s J. Šárkem a H. Lvovou); Cvičení z výroby surového železa 2. Výpočtová cvičení, 1963; Hutnictví železa, 1965; Teorie výroby aglomerátu, 1967; Teorie homogenizace, 1967; Výpočtová cvičení z výroby surového železa, 1968 (s L. Brožem, K. Drabinou a Z. Demčíkem); Nové směry ve výrobě surového železa, 1968; Technologie těžkého průmyslu 1. Hutní prvovýroba, 1969 (s L. Kuchařem, J. Skálou a B. Šplíchalem); Železářství, 1972; Výpočtová cvičení z výroby surového železa, 1973 (s M. Novákem a L. Kratěnovou).
P: Archiv VŠB-TUO, Ostrava, fond rektorát, osobní spis J. H; fond HGF, spis ke jmenování docentem J. H.
Petr Kašing
