Biografický slovník
HANEL Jaromír Ladislav 9.4.1847-20.10.1910
| Jaromír Ladislav HANEL | |
 | |
| Narození | 9.4.1847 |
|---|---|
| Místo narození | Třebíč |
| Úmrtí | 20.10.1910 |
| Místo úmrtí | Znojmo |
| Povolání |
58- Teoretik nebo historik státu a práva 61- Pedagog 63- Spisovatel |
| Citace | Biografický slovník českých zemí 22, Praha 2019, s. 175-176 |
| Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=46843 |
HANEL, Jaromír Ladislav (též HANĚL), * 9. 4. 1847 Třebíč, † 20. 10. 1910 Znojmo, právník, pedagog
Syn Jana Miloslava H. (1808–1883) a Leontýny, roz. Eschlerové, bratr Miloslava H. (* 1843), Otakara H. (* 1844) a Ladislava Haněla (1850–1925). Gymnázium studoval v Jihlavě a poslední dva roky v Jindřichově Hradci. 1866 se zapsal na pražskou právnickou fakultu (JUDr. 1871). Za studií se stal starostou spolku Všehrd. 1872 byl jmenován profesorem národního hospodářství na Českoslovanské obchodní akademii v Praze. Na pražské právnické fakultě 1873 podal žádost o habilitaci z oboru právních dějin a přiložil k ní spis O vlivu práva německého v Čechách a na Moravě. 1874 se habilitoval a jako soukromý docent ohlásil přednášky pro následující akademický rok, avšak vzápětí byl jmenován řádným profesorem všeobecných právních dějin na nově vzniklé univerzitě v Záhřebu.
Tam si záhy získal uznání. 1878 byl zvolen děkanem tamní právnické fakulty, stál u zrodu sbírky historických pramenů Monumenta historico iuridica Slavorum meridionalium, přispíval do periodik Rad jugoslavenske akademije znanosti in umetnosti a Mjesečnik Pravničkoga društva u Zagrebu a za literární činnost byl zvolen členem Jihoslovanské akademie věd a umění.
H. na sebe upozornil vydáním studie O pojmu i objemu historie práva rakouského (1880), v níž se zabýval důležitostí výuky právních dějin na právnických fakultách. 1881 byl jmenován řádným profesorem státních a právních dějin rakouských na dosud nerozdělené pražské univerzitě, po jejím rozdělení vyučoval na univerzitě české. 1886/87 a 1895/96 byl zvolen děkanem právnické fakulty a 1896/97 rektorem Karlo-Ferdinandovy univerzity. Zdravotní obtíže H. donutily odejít v zimním semestru 1909 na dovolenou, přednášek se ujal mimořádný profesor Miloslav Stieber.
H. se odborně zaměřil na dějiny soukromého práva, zvláště slovanského jako celku, zabýval se právní komparatistikou, podílel se na spisech o rakouském veřejném a soukromém právu částí o rakouských právních dějinách. V průběhu osmdesátých let sepsal monografii Říšské i právní dějiny německé se zvláštním zřetelem k zemím rakouským. Připravoval i druhý díl, který už nevyšel. 1909 vydal učebnici Všeobecná právo- i státověda.
1898 byl jmenován dvorním radou a 1908 vyznamenán komturským křížem Řádu Františka Josefa. Od 1899 byl členem zemské historické komise.
Oženil se s Aloisií, roz. Pokornou, manželé vychovali tři dcery. Byl považován za jednoho z čelných představitelů novodobého českého zednářství. 1889 vstoupil do zednářské lóže Harmonie, kde přednášel.
D: O poručenství starého práva českého se zřetelem k právu moravskému, in: Právník 8, 1869, s. 513–523, 549–556; K ministerskému nařízení ze dne 21. července 1858 č. 105 ř. z. o promlčení úroků od vydání rozsudku dále jdoucích, in: tamtéž, s. 456–460; O létech práva staročeského, in: tamtéž 9, 1870, s. 152–159; Věno v právu slovanském, in: tamtéž 10, 1871, s. 793–802; 11, 1872, s. 518–526, 557–565, 771–776; Nejhlavnější zásady dědičného práva polského, in: tamtéž, s. 297–308, 333–344; Obecná poruka v právu slovanském, in: tamtéž 12, 1873, s. 151–156, 188–200; O vývinu dědického práva v Rusku do r. 1649, in: tamtéž 14, 1875, s. 505–510, 549–555, 577–581; Kritički pregled na djela o slavenskom pravu, in: Zbornik sadašnjih pravnih običaja u južnih Slovena, V. Bogišić (ed.), Zagreb 1874, s. 175–197; Franjo Palacky, tamtéž 1876; Statuta et leges civitatis et insulae Curzulae 1214–1558, tamtéž 1877 (2. vydání 2018); Statuta et leges civitatis Spalati, tamtéž 1878; Ocrt literarne povjesti prava českoga, tamtéž 1878; O pojmu i objemu historie práva rakouského, in: Právník 19, 1880, s. 217–230, 253–264, 289–303, 325–336, 361–371, 397–408, 433–441, 469–476 (též zvl. ot.); Pravni život u spljetskoj občini, in: Rad 54, 1880, s. 178–212; Říšské i právní dějiny německé. Se zvláštním zřetelem k zemím rakouským, 1886–1887; Právní dějiny německé, 1895; Soukromé právo německé, 1897; O methodice dějin práva německého, in: Sborník věd právních a státních 1, 1901, s. 64–70; K otázce o recepci práva německého v českém právu zemském, in: Pocta podaná českou fakultou právnickou panu Dr. Ant. rytíři Randovi k sedmdesátým narozeninám, 1904, s. 131–146.
L: J. Kapras, Prof. Dr. J. H., in: Právník 49, 1910, s. 761–771; I. Strohal, in: Ljetopis Jugoslavenske Akademije Znanosti i Umetnosti za godinu 1910, Zagreb 1911, s. 118n.; M. Stieber, J. J. H., in: Sborník věd právních a státních 11, 1911, s. 1–10; AČP (1930), s. 121; J. Čechurová, Čeští svobodní zednáři ve XX. století, 2002, rejstřík; S. Balík st. – S. Balík ml., Nad H. rozpravou O pojmu a objemu historie práva rakouského, in: Acta historico-iuridica Pilsnensia, V. Knoll – P. Beránek (eds.) 2011, s. 24–32; S. Balík ml., Podíl českých právních historiků na vytváření chorvatských právních dějin, in: Právněhistorické studie 45, 2015, č. 1, s. 64–68.
P: Archiv UK, Praha, fond Právnická fakulta UK, inv. č. 95; MZA, Brno, fond E 67 Sbírka matrik, matrika nar. Třebíč-město (sv. Martin) 1826–60, sign. 10 958, s. 127; tamtéž, matrika zemř. Znojmo – sv. Kříž 1890–1917, sign. 14 987, s. 186.
Ref: Bibliografie dějin Českých zemí
Milan Šimandl
