HANEL Josef 18.3.1823-16.4.1903: Porovnání verzí

Z Personal
Řádka 6: Řádka 6:
 
| datum úmrtí = 16.4.1903
 
| datum úmrtí = 16.4.1903
 
| místo úmrtí = Olomouc
 
| místo úmrtí = Olomouc
| povolání = 49- Náboženský nebo církevní činitel
+
| povolání = 49- Náboženský nebo církevní činitel<br />50- Náboženský publicista
50- Náboženský publicista
+
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
 +
 
}}
 
}}
 +
'''HANEL, Josef''', ''* 18. 3. 1823 Razová (u Bruntálu), † 16. 4. 1903 Olomouc, římskokatolický kněz, teolog, pedagog''
 +
 +
Pocházel ze zemědělské rodiny. Gymnázium v Opavě navštěvoval 1835–40, následně 1841/42 studoval filozofii na univerzitě v Olomouci. Jako alumnus arcibiskupského semináře se 1843–46 věnoval teologii, po dokončení studií přijal 1846
 +
v  Olomouci kněžské svěcení. Krátce působil v  pastoraci ve
 +
farnosti Razová. 1847 byl jmenován adjunktem bohoslovecké
 +
fakulty, postupně vykonal předepsané zkoušky (ThDr. 1851).
 +
Přednášel morální teologii, církevní dějiny a Starý zákon. Téhož
 +
roku se stal katechetou nižšího gymnázia v Opavě. V prosinci
 +
1853 ho na základě konkurzu císař František Josef I. jmenoval
 +
profesorem morální teologie na teologické fakultě v Olomouci. Byl jako konsistorní rada a asesor 1856 obráncem svazku
 +
(defensor vinculi) při církevním manželském soudu, u církevního soudu působil také jako soudní oficiál. Opakovaně zastával úřad děkana teologické fakulty (1859, 1862/63, 1865/66, 1871/72, 1876/77). V době konání I. vatikánského koncilu
 +
navštívil Řím. 1881 ho císař ustanovil olomouckým sídelním
 +
kanovníkem (jako prvního nešlechtického původu). Poté rezignoval na profesorské místo na fakultě a  v  červenci téhož
 +
roku byl instalován na kanonikát; stal se proboštem u sv. Mořice, 1882 přijal opatské svěcení a jako infulovaný prelát mohl
 +
užívat pontifikálií. U sv. Mořice působil až do 1891, kdy byl
 +
zvolen prelátem arcijáhnem olomoucké metropolitní kapituly,
 +
volbu potvrdil arcibiskup i Svatý stolec. V srpnu 1895 obsadil
 +
vysokou hodnost děkana kapituly a v prosinci byl instalován.
 +
1896 ho při příležitosti zlatého kněžského jubilea papež jmenoval domácím papežským prelátem a apoštolským protonotářem. 1897 obdržel rakouské státní vyznamenání Železné koruny druhé třídy. Byl pochován v rodišti.
 +
 +
'''L:''' Heller 3, s. 40–41; BL 1, s. 525; Slezsko 10, s. 69; Děkani teologické fakulty v Olomouci, in: J. Fiala – Z. Kašpar – L. Mlčák – M. Pojsl – P. Urbášek,
 +
Univerzita v Olomouci (1573–2009), 2009, s. 156–157; https://cs.wikipedia.
 +
org (stav k 22. 5. 2018).
 +
 +
'''P:''' ZA, Opava, pob. Olomouc, fondy: Univerzita Olomouc; Arcibiskupství
 +
Olomouc; Metropolitní kapitula Olomouc; M. Zemek, Posloupnost prelátů
 +
a kanovníků olomoucké kapituly od počátku až po nynější dobu 2, č. 250
 +
(rkp. in: Knihovna Cyrilometodějské teologické fakulty v Olomouci).
 +
 +
Jitka Jonová
 +
 +
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:49- Náboženský nebo církevní činitel]]
 
[[Kategorie:49- Náboženský nebo církevní činitel]]

Verze z 14. 2. 2021, 10:50

Josef HANEL
Narození 18.3.1823
Místo narození Razová (u Bruntálu)
Úmrtí 16.4.1903
Místo úmrtí Olomouc
Povolání 49- Náboženský nebo církevní činitel
50- Náboženský publicista
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=69879

HANEL, Josef, * 18. 3. 1823 Razová (u Bruntálu), † 16. 4. 1903 Olomouc, římskokatolický kněz, teolog, pedagog

Pocházel ze zemědělské rodiny. Gymnázium v Opavě navštěvoval 1835–40, následně 1841/42 studoval filozofii na univerzitě v Olomouci. Jako alumnus arcibiskupského semináře se 1843–46 věnoval teologii, po dokončení studií přijal 1846 v Olomouci kněžské svěcení. Krátce působil v pastoraci ve farnosti Razová. 1847 byl jmenován adjunktem bohoslovecké fakulty, postupně vykonal předepsané zkoušky (ThDr. 1851). Přednášel morální teologii, církevní dějiny a Starý zákon. Téhož roku se stal katechetou nižšího gymnázia v Opavě. V prosinci 1853 ho na základě konkurzu císař František Josef I. jmenoval profesorem morální teologie na teologické fakultě v Olomouci. Byl jako konsistorní rada a asesor 1856 obráncem svazku (defensor vinculi) při církevním manželském soudu, u církevního soudu působil také jako soudní oficiál. Opakovaně zastával úřad děkana teologické fakulty (1859, 1862/63, 1865/66, 1871/72, 1876/77). V době konání I. vatikánského koncilu navštívil Řím. 1881 ho císař ustanovil olomouckým sídelním kanovníkem (jako prvního nešlechtického původu). Poté rezignoval na profesorské místo na fakultě a v červenci téhož roku byl instalován na kanonikát; stal se proboštem u sv. Mořice, 1882 přijal opatské svěcení a jako infulovaný prelát mohl užívat pontifikálií. U sv. Mořice působil až do 1891, kdy byl zvolen prelátem arcijáhnem olomoucké metropolitní kapituly, volbu potvrdil arcibiskup i Svatý stolec. V srpnu 1895 obsadil vysokou hodnost děkana kapituly a v prosinci byl instalován. 1896 ho při příležitosti zlatého kněžského jubilea papež jmenoval domácím papežským prelátem a apoštolským protonotářem. 1897 obdržel rakouské státní vyznamenání Železné koruny druhé třídy. Byl pochován v rodišti.

L: Heller 3, s. 40–41; BL 1, s. 525; Slezsko 10, s. 69; Děkani teologické fakulty v Olomouci, in: J. Fiala – Z. Kašpar – L. Mlčák – M. Pojsl – P. Urbášek, Univerzita v Olomouci (1573–2009), 2009, s. 156–157; https://cs.wikipedia. org (stav k 22. 5. 2018).

P: ZA, Opava, pob. Olomouc, fondy: Univerzita Olomouc; Arcibiskupství Olomouc; Metropolitní kapitula Olomouc; M. Zemek, Posloupnost prelátů a kanovníků olomoucké kapituly od počátku až po nynější dobu 2, č. 250 (rkp. in: Knihovna Cyrilometodějské teologické fakulty v Olomouci).

Jitka Jonová