Biografický slovník
HANEL Josef 18.3.1823-16.4.1903: Porovnání verzí
| Řádka 7: | Řádka 7: | ||
| místo úmrtí = Olomouc | | místo úmrtí = Olomouc | ||
| povolání = 49- Náboženský nebo církevní činitel<br />50- Náboženský publicista | | povolání = 49- Náboženský nebo církevní činitel<br />50- Náboženský publicista | ||
| − | |||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
| − | + | | citace = Biografický slovník českých zemí 22, Praha 2019, s. 176 | |
}} | }} | ||
'''HANEL, Josef''', ''* 18. 3. 1823 Razová (u Bruntálu), † 16. 4. 1903 Olomouc, římskokatolický kněz, teolog, pedagog'' | '''HANEL, Josef''', ''* 18. 3. 1823 Razová (u Bruntálu), † 16. 4. 1903 Olomouc, římskokatolický kněz, teolog, pedagog'' | ||
Aktuální verze z 14. 2. 2021, 10:51
| Josef HANEL | |
 | |
| Narození | 18.3.1823 |
|---|---|
| Místo narození | Razová (u Bruntálu) |
| Úmrtí | 16.4.1903 |
| Místo úmrtí | Olomouc |
| Povolání |
49- Náboženský nebo církevní činitel 50- Náboženský publicista |
| Citace | Biografický slovník českých zemí 22, Praha 2019, s. 176 |
| Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=69879 |
HANEL, Josef, * 18. 3. 1823 Razová (u Bruntálu), † 16. 4. 1903 Olomouc, římskokatolický kněz, teolog, pedagog
Pocházel ze zemědělské rodiny. Gymnázium v Opavě navštěvoval 1835–40, následně 1841/42 studoval filozofii na univerzitě v Olomouci. Jako alumnus arcibiskupského semináře se 1843–46 věnoval teologii, po dokončení studií přijal 1846 v Olomouci kněžské svěcení. Krátce působil v pastoraci ve farnosti Razová. 1847 byl jmenován adjunktem bohoslovecké fakulty, postupně vykonal předepsané zkoušky (ThDr. 1851). Přednášel morální teologii, církevní dějiny a Starý zákon. Téhož roku se stal katechetou nižšího gymnázia v Opavě. V prosinci 1853 ho na základě konkurzu císař František Josef I. jmenoval profesorem morální teologie na teologické fakultě v Olomouci. Byl jako konsistorní rada a asesor 1856 obráncem svazku (defensor vinculi) při církevním manželském soudu, u církevního soudu působil také jako soudní oficiál. Opakovaně zastával úřad děkana teologické fakulty (1859, 1862/63, 1865/66, 1871/72, 1876/77). V době konání I. vatikánského koncilu navštívil Řím. 1881 ho císař ustanovil olomouckým sídelním kanovníkem (jako prvního nešlechtického původu). Poté rezignoval na profesorské místo na fakultě a v červenci téhož roku byl instalován na kanonikát; stal se proboštem u sv. Mořice, 1882 přijal opatské svěcení a jako infulovaný prelát mohl užívat pontifikálií. U sv. Mořice působil až do 1891, kdy byl zvolen prelátem arcijáhnem olomoucké metropolitní kapituly, volbu potvrdil arcibiskup i Svatý stolec. V srpnu 1895 obsadil vysokou hodnost děkana kapituly a v prosinci byl instalován. 1896 ho při příležitosti zlatého kněžského jubilea papež jmenoval domácím papežským prelátem a apoštolským protonotářem. 1897 obdržel rakouské státní vyznamenání Železné koruny druhé třídy. Byl pochován v rodišti.
L: Heller 3, s. 40–41; BL 1, s. 525; Slezsko 10, s. 69; Děkani teologické fakulty v Olomouci, in: J. Fiala – Z. Kašpar – L. Mlčák – M. Pojsl – P. Urbášek, Univerzita v Olomouci (1573–2009), 2009, s. 156–157; https://cs.wikipedia. org (stav k 22. 5. 2018).
P: ZA, Opava, pob. Olomouc, fondy: Univerzita Olomouc; Arcibiskupství Olomouc; Metropolitní kapitula Olomouc; M. Zemek, Posloupnost prelátů a kanovníků olomoucké kapituly od počátku až po nynější dobu 2, č. 250 (rkp. in: Knihovna Cyrilometodějské teologické fakulty v Olomouci).
Jitka Jonová
