Biografický slovník
HANKE z Hakenštejna Jan Nepomuk Alois 26.5.1751-26.3.1806
| Jan Nepomuk Alois HANKE z Hakenštejna | |
 | |
| Narození | 26.5.1751 |
|---|---|
| Místo narození | Holešov |
| Úmrtí | 26.3.1806 |
| Místo úmrtí | Prostějov |
| Povolání |
61- Pedagog 70- Knihovník nebo pracovník informatiky 55- Jazykovědec 67- Nakladatel nebo vydavatel 53- Historik 54- Etnograf |
| Citace | Biografický slovník českých zemí 22, Praha 2019, s. 188 |
| Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=59106 |
Hanke z Hankenštejna, Jan Nepomuk Alois, * 26. 5. 1751 Holešov, † 26. 3. 1806 Prostějov, knihovník, literát, publicista
Pocházel z dobře situované rodiny, otec byl panským sládkem. Po absolvování gymnázia a filozofického ústavu v Olomouci 1768 pracoval jako hospodářský úředník na různých panstvích (Odry, Lipník nad Bečvou, Hranice, Bystřice pod Hostýnem a Napajedla). V Napajedlech se setkal s Josefem Sonnenfelsem a pod jeho vlivem se rozhodl pro studium práv, historie a filologie na vídeňské univerzitě; tam pomáhal profesorovi všeobecných dějin Matthiasi Hessovi s uspořádáním univerzitní knihovny a při přípravě nového gymnazijního učebního plánu. Po skončení studia nastoupil 1777 jako kustod v univerzitní knihovně v Olomouci, 1785 byl povýšen na knihovníka; současně přednášel na olomoucké šlechtické akademii český jazyk a literaturu. 1788–89 prováděl revizi a selekci knihovních fondů zrušených klášterů na Moravě a ve Slezsku. 1791 byl předčasně penzionován. 1796 jej panovník povýšil do šlechtického stavu. 1804 přesídlil s rodinou do Prostějova, kde podlehl tyfu.
Již během svého působení v roli hospodářského úředníka se stýkal se stoupenci osvícenství; jeho osvícenské přesvědčení se ještě prohloubilo za studií ve Vídni. Patřil mezi ilumináty a byl členem brněnské lóže U Opravdových sjednocených přátel. Jako knihovník udržoval kontakty se zahraničními vědeckými institucemi i učenými společnostmi. Svou organizační i publicistickou prací se zařadil mezi nejvýznamnější představitele osvícenství na Moravě. H. dílo je mnohostranné, některé práce napsal pod pseudonymy (Hans Ludwig Hekansohn; Jan z Kohútových Kamenců aj.). Zabýval se hospodářskými otázkami, přírodním bohatstvím Moravy a možnostmi jeho využití. Z aktuálních společenských problémů jej zaujala abolice robot; jeho Rozmlouvání o zhlazení roboty panské v Moravě mezi dvěma hospodáři moravskými vyšlo i v německé a latinské jazykové verzi. Věnoval se také problematice veřejné správy, zejména v knize Bibliothek der Mährischen Staatskunde (1786). Své zdůvodněné doporučení pro výuku češtiny na vídeňské univerzitě rozšířil a publikoval 1782 pod názvem Empfehlung der Böhmischen Sprache und Literatur; práce se stala jednou z tzv. obran českého jazyka v počátcích české národní emancipace. V duchu osvícensky pojímané společenské etiky psal výchovná ponaučení určená nejširším lidovým vrstvám.
D: výběr: Versuch über die Schiffbarmachung des Flusses March und Handlung der Mährer, Wien 1784; Hekansohn uiber die Wahl eines Stadtmagistrats oder Grundregeln, nach welchen derselbe gewählt werden solle, 1784; Rozmlauwánj o zhlazenj roboty panské w Morawě: mezy dwauma hospodářj morawskýma, 1787; Epigraphis Caroli Ludovici archiducis Austriae, supremi Regni Bohemiae gubernatoris, Wien 1801; Rezension der ältesten Urkunde der Slavischen Kirchengeschichte, Litteratur und Sprache eines pergamentenen Codex aus dem VIII. Jh., Ofen 1804; Mrawné propowjdky s prawdiwýma přjklady vtwrzené, 1804.
L: výběr: Wurzbach 7, s. 316–319; F. Koželuha, Obrance jazyka českého J. N. A. H. z H. Životopisný nástin, 1894; J. Dolanský, Osvícenský bojovník J. A. H., in: J. A. H. Doporučení české řeči a literatury, 1973, s. 3–12; V. Březina, Všestranný vědec J. A. H. z H., in: Střední Morava 2, 1996, č. 3, s. 115–120; S. Newerkla, J. N. A. H. z H. a jeho úvahy o nutnosti, užitečnosti a přednostech bohemistické katedry ve Vídni, in: Historia litteraria v českých zemích od 17. do počátku 19. století, J. Förster – O. Podavka – M. Svatoš (eds.), 2015, s. 251–263; J. Glonek, J. N. A. H. z H. a role Lycejní knihovny v Olomouci při rušení klášterních knihoven na Moravě a ve Slezsku, in: Chrám věd a múz. Dějiny vědecké knihovny v Olomouci, M. Korhoň – T. Vintrová (eds.), 2016, s. 77–99.
Ref: Bibliografie dějin Českých zemí
Milan Řepa
