Stránka
Diskuse
Zobrazit zdroj
Historie

Zobrazení zdroje stránky HANK Vilém 26.5.1910-4.10.1993

{{Infobox - osoba
| jméno = Vilém HANK
| obrázek = No male portrait.png
| datum narození = 26.5.1910
| místo narození = Brno
| datum úmrtí = 4.10.1993
| místo úmrtí = Brno
| povolání = 54- Etnograf

| jiná jména = 
| citace = Biografický slovník českých zemí 22, Praha 2019, s. 184
}}
'''HANK, Vilém''', ''* 26. 5. 1910 Brno, † 4. 10. 1993 Brno, architekt, muzejní pracovník''

Syn Antona H. a Karolíny, roz. Farníkové. Po maturitě na německém státním gymnáziu na Komenského náměstí v Brně
studoval na německé technice architekturu a výtvarné umění
se zaměřením na grafiku a malbu. Už za studií podnikl několik
zahraničních cest, uplatnil přitom jazykové schopnosti, kromě
latiny a řečtiny, němčiny, angličtiny a ruštiny ovládal i arabštinu a hebrejštinu. Od 1936 pracoval jako projektant a vedle
toho se věnoval kresbám karikatur, které představil veřejnosti
na výstavě (1939). Od mládí ho zajímaly zejména prehistorie
a etnografie, byl ovlivněn profesorem Masarykovy univerzity
V. Úlehlou, biologem a fyziologem rostlin, filozofem a etnografem. 1938 se H. přihlásil k české národnosti, takže po válce
(na rozdíl od ostatních členů rodiny) mohl zůstat v Brně. Už
za nacistické okupace spolupracoval s  odborníky v  oddělení
pravěku a  časné slovanské doby Moravského muzea v  Brně
(dnes Moravské zemské muzeum v  Brně, dále MZM), kam
nastoupil 1946 jako odborná síla. S výjimkou 1952–55, kdy
musel přejít na ředitelství podniku Prefa, tam působil až do
odchodu do penze (1972). 1955 byl jmenován vedoucím referátu pro propagaci a muzejní výstavnictví, převzal také dozor
nad rekonstrukcí historických budov muzea, která probíhala
od 1949. Zabýval se rozvržením a  uspořádáním výstavních
prostor, depozitářů, laboratoří, navrhoval speciální mobiliář,
prosazoval vybudování dílen, podílel se na řešení vědeckých,
výtvarných i  muzejních úkolů. Byl členem redakční rady,
1954–86 autorem grafického řešení ''Časopisu Moravského muzea'' a překladatelem textů.  S K. Tihelkou se podílel na záchranném výzkumu únětického a mohylového sídliště v Brně-Černých Polích (1947–51) a  na archeologickém výzkumu
v Blučině-Cezavách (1948). Spolupracoval na dotazníkovém
soupisu lidových staveb na Moravě, studoval lidový ornament
nebo formy a  metody uplatnění národopisného materiálu
v expozicích, do map zaznamenával mj. boží muka, kapličky
a  kříže, fotografoval přeměnu vesnických obydlí a  příměstských sídel především na západní Moravě a  na Znojemsku
(tzv. Etnografická dokumentace revoluční přeměny venkova).
1969 byl zvolen do rady MZM, 1971 zařazen do útvaru kulturněvýchovné práce, stal se členem dislokační komise.

Jako jeden z prvních specialistů na výstavní architekturu u nás
připravil v MZM i v dalších muzeích na dvě stovky expozic
a krátkodobých výstav s archeologickou, historickou, přírodovědnou, etnografickou či vlastivědnou tematikou, a to jak po
výtvarné stránce, tak z hlediska prostorového a technického.
S ředitelem MZM Janem Jelínkem se zasloužil o vybudování
metodicko-muzeologického oddělení (1963). Podílel se také
na formování a činnosti katedry muzeologie zřízené 1962 na
filozofické fakultě, kde jako odborný asistent přednášel o muzejním výstavnictví a architektuře a o výtvarných principech
v muzejní práci s přihlédnutím k archeologii a prehistorii.

'''D:''' výběr: Archeologický výzkum zaniklých historických osad na Moravě, in:
ČMZM 30, 1943, s.  199–207; Variace a  desymetrisace. Srovnávací studie
k  strukturálnímu rozboru pravěkého lidového a  středověkého ornamentu,
in: Blok 2, 1948–1949, s. 237–277; Zur Eingliederung des volkskundlichen
Materials in kulturgeschichtlichen Schausammlungen und Ausstellungen,
in: Ethnographica 1, 1959, s.  156–172; Altertümliche Schornsteinhauben
von mährischen Bauernhäusern, in: tamtéž 2, 1960, s.  131–170; Jámy na
únětickém sídlišti v Brně-Černých Polích z r. 1950–1951, in: AR 18, 1966,
s. 194–197 (s K. Tihelkou); Herostratos – oder das Museum der Zukunft?, in:
Muzeologické sešity 4, 1972, s. 90–102. Návrhy pomníků: obětem 2. světové
války z řad pedagogů Přírodovědecké fakulty MU, Brno, Kotlářská 2, 1947;
pamětní deska s oběťmi 2. světové války z řad učitelů a posluchačů Filozofické
fakulty MU, Brno, A. Nováka 1, 1949.

'''L:''' V. Nekuda, Architekt V. H. šedesátníkem, in: VVM 22, 1970, s.  351;
Z. Z. Stránský, Variace k sedmdesátinám V. H., in: Muzeologické sešity 8, 1981,
s. 149–152 (se soupisem expozic a výstav); J. Pernes, Dvacet let práce metodologicko-muzeologického oddělení Moravského muzea v Brně, 1963–1983,
in: ČMZM 69, 1984, s. 259–268; Z. Z. Stránský, V. H. osmdesátiletý, in:
Muzejní a vlastivědná práce 28, 1990, s. 229–230; V. Podborský, Úmrtí V. H.,
in: Pravěk. Nová řada 3, 1993, s. 322–323; R. Barteková, Významná osobnost
brněnského muzejnictví – architekt V. H., in: Forum Brunense. Sborník prací
Muzea města Brna, 1994, s. 175–177; V. H. – architekt, kreslíř, muzeolog.
MZM v Brně 18. 1.–15. 3. 1994, 1994 (katalog k výstavě); J. Skutil, Památce
architekta V. H., in: VVM 46, 1994, s.  76; Z. Z. Stránský, In memoriam
V. H., in: Muzejní a vlastivědná práce 32, 1994, s. 113–114; S. Brodesser,
In memoriam V. H. (26. 5. 1910–4. 10. 1993), in: ČMZM – vědy společenské 79, 1994, s. 185–186; J. Sedlář, V. H. a česká karikatura, in: Universitas.
Revue, 1994, s. 54–56; R. Květ, Osobnosti Moravského zemského muzea, in:
ČMZM 80, 1995, s. 273; Sklenář, s. 201; Lidová kultura, s. 64; B. Víchová,
Vzpomínka na V. H., in: ČSPSČ 121, 2013, s. 189.

'''Ref:''' [https://biblio.hiu.cas.cz/records/292be50d-83ee-4991-88dc-4dbd1262475b Bibliografie dějin Českých zemí]

Lenka Kudělková 

[[Kategorie:D]]
[[Kategorie:54- Etnograf]]

[[Kategorie:1910]]
[[Kategorie:Brno]]
[[Kategorie:1994]]
[[Kategorie:Brno]]