HANK Vilém 26.5.1910-4.10.1993: Porovnání verzí
Řádka 9: | Řádka 9: | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
+ | | citace = Biografický slovník českých zemí 22, Praha 2019, s. 184 | ||
}} | }} | ||
+ | '''HANK, Vilém''', ''* 26. 5. 1910 Brno, † 4. 10. 1993 Brno, architekt, muzejní pracovník'' | ||
+ | |||
+ | Syn Antona H. a Karolíny, roz. Farníkové. Po maturitě na německém státním gymnáziu na Komenského náměstí v Brně | ||
+ | studoval na německé technice architekturu a výtvarné umění | ||
+ | se zaměřením na grafiku a malbu. Už za studií podnikl několik | ||
+ | zahraničních cest, uplatnil přitom jazykové schopnosti, kromě | ||
+ | latiny a řečtiny, němčiny, angličtiny a ruštiny ovládal i arabštinu a hebrejštinu. Od 1936 pracoval jako projektant a vedle | ||
+ | toho se věnoval kresbám karikatur, které představil veřejnosti | ||
+ | na výstavě (1939). Od mládí ho zajímaly zejména prehistorie | ||
+ | a etnografie, byl ovlivněn profesorem Masarykovy univerzity | ||
+ | V. Úlehlou, biologem a fyziologem rostlin, filozofem a etnografem. 1938 se H. přihlásil k české národnosti, takže po válce | ||
+ | (na rozdíl od ostatních členů rodiny) mohl zůstat v Brně. Už | ||
+ | za nacistické okupace spolupracoval s odborníky v oddělení | ||
+ | pravěku a časné slovanské doby Moravského muzea v Brně | ||
+ | (dnes Moravské zemské muzeum v Brně, dále MZM), kam | ||
+ | nastoupil 1946 jako odborná síla. S výjimkou 1952–55, kdy | ||
+ | musel přejít na ředitelství podniku Prefa, tam působil až do | ||
+ | odchodu do penze (1972). 1955 byl jmenován vedoucím referátu pro propagaci a muzejní výstavnictví, převzal také dozor | ||
+ | nad rekonstrukcí historických budov muzea, která probíhala | ||
+ | od 1949. Zabýval se rozvržením a uspořádáním výstavních | ||
+ | prostor, depozitářů, laboratoří, navrhoval speciální mobiliář, | ||
+ | prosazoval vybudování dílen, podílel se na řešení vědeckých, | ||
+ | výtvarných i muzejních úkolů. Byl členem redakční rady, | ||
+ | 1954–86 autorem grafického řešení ''Časopisu Moravského muzea'' a překladatelem textů. S K. Tihelkou se podílel na záchranném výzkumu únětického a mohylového sídliště v Brně-Černých Polích (1947–51) a na archeologickém výzkumu | ||
+ | v Blučině-Cezavách (1948). Spolupracoval na dotazníkovém | ||
+ | soupisu lidových staveb na Moravě, studoval lidový ornament | ||
+ | nebo formy a metody uplatnění národopisného materiálu | ||
+ | v expozicích, do map zaznamenával mj. boží muka, kapličky | ||
+ | a kříže, fotografoval přeměnu vesnických obydlí a příměstských sídel především na západní Moravě a na Znojemsku | ||
+ | (tzv. Etnografická dokumentace revoluční přeměny venkova). | ||
+ | 1969 byl zvolen do rady MZM, 1971 zařazen do útvaru kulturněvýchovné práce, stal se členem dislokační komise. | ||
+ | |||
+ | Jako jeden z prvních specialistů na výstavní architekturu u nás | ||
+ | připravil v MZM i v dalších muzeích na dvě stovky expozic | ||
+ | a krátkodobých výstav s archeologickou, historickou, přírodovědnou, etnografickou či vlastivědnou tematikou, a to jak po | ||
+ | výtvarné stránce, tak z hlediska prostorového a technického. | ||
+ | S ředitelem MZM Janem Jelínkem se zasloužil o vybudování | ||
+ | metodicko-muzeologického oddělení (1963). Podílel se také | ||
+ | na formování a činnosti katedry muzeologie zřízené 1962 na | ||
+ | filozofické fakultě, kde jako odborný asistent přednášel o muzejním výstavnictví a architektuře a o výtvarných principech | ||
+ | v muzejní práci s přihlédnutím k archeologii a prehistorii. | ||
+ | |||
+ | '''D:''' výběr: Archeologický výzkum zaniklých historických osad na Moravě, in: | ||
+ | ČMZM 30, 1943, s. 199–207; Variace a desymetrisace. Srovnávací studie | ||
+ | k strukturálnímu rozboru pravěkého lidového a středověkého ornamentu, | ||
+ | in: Blok 2, 1948–1949, s. 237–277; Zur Eingliederung des volkskundlichen | ||
+ | Materials in kulturgeschichtlichen Schausammlungen und Ausstellungen, | ||
+ | in: Ethnographica 1, 1959, s. 156–172; Altertümliche Schornsteinhauben | ||
+ | von mährischen Bauernhäusern, in: tamtéž 2, 1960, s. 131–170; Jámy na | ||
+ | únětickém sídlišti v Brně-Černých Polích z r. 1950–1951, in: AR 18, 1966, | ||
+ | s. 194–197 (s K. Tihelkou); Herostratos – oder das Museum der Zukunft?, in: | ||
+ | Muzeologické sešity 4, 1972, s. 90–102. Návrhy pomníků: obětem 2. světové | ||
+ | války z řad pedagogů Přírodovědecké fakulty MU, Brno, Kotlářská 2, 1947; | ||
+ | pamětní deska s oběťmi 2. světové války z řad učitelů a posluchačů Filozofické | ||
+ | fakulty MU, Brno, A. Nováka 1, 1949. | ||
+ | |||
+ | '''L:''' V. Nekuda, Architekt V. H. šedesátníkem, in: VVM 22, 1970, s. 351; | ||
+ | Z. Z. Stránský, Variace k sedmdesátinám V. H., in: Muzeologické sešity 8, 1981, | ||
+ | s. 149–152 (se soupisem expozic a výstav); J. Pernes, Dvacet let práce metodologicko-muzeologického oddělení Moravského muzea v Brně, 1963–1983, | ||
+ | in: ČMZM 69, 1984, s. 259–268; Z. Z. Stránský, V. H. osmdesátiletý, in: | ||
+ | Muzejní a vlastivědná práce 28, 1990, s. 229–230; V. Podborský, Úmrtí V. H., | ||
+ | in: Pravěk. Nová řada 3, 1993, s. 322–323; R. Barteková, Významná osobnost | ||
+ | brněnského muzejnictví – architekt V. H., in: Forum Brunense. Sborník prací | ||
+ | Muzea města Brna, 1994, s. 175–177; V. H. – architekt, kreslíř, muzeolog. | ||
+ | MZM v Brně 18. 1.–15. 3. 1994, 1994 (katalog k výstavě); J. Skutil, Památce | ||
+ | architekta V. H., in: VVM 46, 1994, s. 76; Z. Z. Stránský, In memoriam | ||
+ | V. H., in: Muzejní a vlastivědná práce 32, 1994, s. 113–114; S. Brodesser, | ||
+ | In memoriam V. H. (26. 5. 1910–4. 10. 1993), in: ČMZM – vědy společenské 79, 1994, s. 185–186; J. Sedlář, V. H. a česká karikatura, in: Universitas. | ||
+ | Revue, 1994, s. 54–56; R. Květ, Osobnosti Moravského zemského muzea, in: | ||
+ | ČMZM 80, 1995, s. 273; Sklenář, s. 201; Lidová kultura, s. 64; B. Víchová, | ||
+ | Vzpomínka na V. H., in: ČSPSČ 121, 2013, s. 189. | ||
+ | |||
+ | '''Ref:''' [https://biblio.hiu.cas.cz/records/292be50d-83ee-4991-88dc-4dbd1262475b Bibliografie dějin Českých zemí] | ||
+ | |||
+ | Lenka Kudělková | ||
− | |||
− | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:54- Etnograf]] | [[Kategorie:54- Etnograf]] |
Aktuální verze z 15. 2. 2021, 19:14
Vilém HANK | |
Narození | 26.5.1910 |
---|---|
Místo narození | Brno |
Úmrtí | 4.10.1993 |
Místo úmrtí | Brno |
Povolání | 54- Etnograf |
Citace | Biografický slovník českých zemí 22, Praha 2019, s. 184 |
Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=80101 |
HANK, Vilém, * 26. 5. 1910 Brno, † 4. 10. 1993 Brno, architekt, muzejní pracovník
Syn Antona H. a Karolíny, roz. Farníkové. Po maturitě na německém státním gymnáziu na Komenského náměstí v Brně studoval na německé technice architekturu a výtvarné umění se zaměřením na grafiku a malbu. Už za studií podnikl několik zahraničních cest, uplatnil přitom jazykové schopnosti, kromě latiny a řečtiny, němčiny, angličtiny a ruštiny ovládal i arabštinu a hebrejštinu. Od 1936 pracoval jako projektant a vedle toho se věnoval kresbám karikatur, které představil veřejnosti na výstavě (1939). Od mládí ho zajímaly zejména prehistorie a etnografie, byl ovlivněn profesorem Masarykovy univerzity V. Úlehlou, biologem a fyziologem rostlin, filozofem a etnografem. 1938 se H. přihlásil k české národnosti, takže po válce (na rozdíl od ostatních členů rodiny) mohl zůstat v Brně. Už za nacistické okupace spolupracoval s odborníky v oddělení pravěku a časné slovanské doby Moravského muzea v Brně (dnes Moravské zemské muzeum v Brně, dále MZM), kam nastoupil 1946 jako odborná síla. S výjimkou 1952–55, kdy musel přejít na ředitelství podniku Prefa, tam působil až do odchodu do penze (1972). 1955 byl jmenován vedoucím referátu pro propagaci a muzejní výstavnictví, převzal také dozor nad rekonstrukcí historických budov muzea, která probíhala od 1949. Zabýval se rozvržením a uspořádáním výstavních prostor, depozitářů, laboratoří, navrhoval speciální mobiliář, prosazoval vybudování dílen, podílel se na řešení vědeckých, výtvarných i muzejních úkolů. Byl členem redakční rady, 1954–86 autorem grafického řešení Časopisu Moravského muzea a překladatelem textů. S K. Tihelkou se podílel na záchranném výzkumu únětického a mohylového sídliště v Brně-Černých Polích (1947–51) a na archeologickém výzkumu v Blučině-Cezavách (1948). Spolupracoval na dotazníkovém soupisu lidových staveb na Moravě, studoval lidový ornament nebo formy a metody uplatnění národopisného materiálu v expozicích, do map zaznamenával mj. boží muka, kapličky a kříže, fotografoval přeměnu vesnických obydlí a příměstských sídel především na západní Moravě a na Znojemsku (tzv. Etnografická dokumentace revoluční přeměny venkova). 1969 byl zvolen do rady MZM, 1971 zařazen do útvaru kulturněvýchovné práce, stal se členem dislokační komise.
Jako jeden z prvních specialistů na výstavní architekturu u nás připravil v MZM i v dalších muzeích na dvě stovky expozic a krátkodobých výstav s archeologickou, historickou, přírodovědnou, etnografickou či vlastivědnou tematikou, a to jak po výtvarné stránce, tak z hlediska prostorového a technického. S ředitelem MZM Janem Jelínkem se zasloužil o vybudování metodicko-muzeologického oddělení (1963). Podílel se také na formování a činnosti katedry muzeologie zřízené 1962 na filozofické fakultě, kde jako odborný asistent přednášel o muzejním výstavnictví a architektuře a o výtvarných principech v muzejní práci s přihlédnutím k archeologii a prehistorii.
D: výběr: Archeologický výzkum zaniklých historických osad na Moravě, in: ČMZM 30, 1943, s. 199–207; Variace a desymetrisace. Srovnávací studie k strukturálnímu rozboru pravěkého lidového a středověkého ornamentu, in: Blok 2, 1948–1949, s. 237–277; Zur Eingliederung des volkskundlichen Materials in kulturgeschichtlichen Schausammlungen und Ausstellungen, in: Ethnographica 1, 1959, s. 156–172; Altertümliche Schornsteinhauben von mährischen Bauernhäusern, in: tamtéž 2, 1960, s. 131–170; Jámy na únětickém sídlišti v Brně-Černých Polích z r. 1950–1951, in: AR 18, 1966, s. 194–197 (s K. Tihelkou); Herostratos – oder das Museum der Zukunft?, in: Muzeologické sešity 4, 1972, s. 90–102. Návrhy pomníků: obětem 2. světové války z řad pedagogů Přírodovědecké fakulty MU, Brno, Kotlářská 2, 1947; pamětní deska s oběťmi 2. světové války z řad učitelů a posluchačů Filozofické fakulty MU, Brno, A. Nováka 1, 1949.
L: V. Nekuda, Architekt V. H. šedesátníkem, in: VVM 22, 1970, s. 351; Z. Z. Stránský, Variace k sedmdesátinám V. H., in: Muzeologické sešity 8, 1981, s. 149–152 (se soupisem expozic a výstav); J. Pernes, Dvacet let práce metodologicko-muzeologického oddělení Moravského muzea v Brně, 1963–1983, in: ČMZM 69, 1984, s. 259–268; Z. Z. Stránský, V. H. osmdesátiletý, in: Muzejní a vlastivědná práce 28, 1990, s. 229–230; V. Podborský, Úmrtí V. H., in: Pravěk. Nová řada 3, 1993, s. 322–323; R. Barteková, Významná osobnost brněnského muzejnictví – architekt V. H., in: Forum Brunense. Sborník prací Muzea města Brna, 1994, s. 175–177; V. H. – architekt, kreslíř, muzeolog. MZM v Brně 18. 1.–15. 3. 1994, 1994 (katalog k výstavě); J. Skutil, Památce architekta V. H., in: VVM 46, 1994, s. 76; Z. Z. Stránský, In memoriam V. H., in: Muzejní a vlastivědná práce 32, 1994, s. 113–114; S. Brodesser, In memoriam V. H. (26. 5. 1910–4. 10. 1993), in: ČMZM – vědy společenské 79, 1994, s. 185–186; J. Sedlář, V. H. a česká karikatura, in: Universitas. Revue, 1994, s. 54–56; R. Květ, Osobnosti Moravského zemského muzea, in: ČMZM 80, 1995, s. 273; Sklenář, s. 201; Lidová kultura, s. 64; B. Víchová, Vzpomínka na V. H., in: ČSPSČ 121, 2013, s. 189.
Ref: Bibliografie dějin Českých zemí
Lenka Kudělková