HANOSEK Bohumír 24.10.1883-1.6.1942: Porovnání verzí

Z Personal
(HANOSEK_Bohumír_24.10.1883-1.6.1942)
 
Řádka 3: Řádka 3:
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| datum narození = 24.10.1883
 
| datum narození = 24.10.1883
−
| místo narození =  
+
| místo narození = Němčany (u Slavkova u Brna)
 
| datum úmrtí = 1.6.1942
 
| datum úmrtí = 1.6.1942
−
| místo úmrtí =  
+
| místo úmrtí = Praha
 
| povolání = 19- Ekonom nebo statistik
 
| povolání = 19- Ekonom nebo statistik
−
 
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
−
}}<br/><br/>Bohumír HANOSEK
+
| citace = Biografický slovník českých zemí 22, Praha 2019, s. 192
 +
}}
 +
'''HANOSEK, Bohumír''', ''* 24. 10. 1883 Němčany (u Slavkova u Brna), † 1. 6. 1942 Praha (popraven), statistik, ekonom, státní úředník''
 +
 
 +
Narodil se v rodině ředitele školy Jana H. a Josefy, roz. Zapletalové. Vzdělával se na gymnáziu v  Kroměříži a  Prvním
 +
českém gymnáziu v  Brně, kde 1902 maturoval. Poté studoval práva na německé Karlo-Ferdinandově univerzitě v Praze
 +
(1902–04) a univerzitě ve Vídni (1904–09, JUDr.). V politické administrativě začínal u okresního hejtmanství v Přerově,
 +
poté pracoval na zemském místodržitelství v Brně, odkud odešel do Vídně, kde byl zaměstnán v Ústřední statistické komisi.
 +
Po vzniku republiky nastoupil 1919 do Státního úřadu statistického, v němž podnítil rozvoj sociální statistiky a věnoval
 +
se převážně statistice zahraničního obchodu (metoda deklarační, systém strojového zpracování), která v českých zemích
 +
zatím neměla velkou tradici. Studoval ekonomicko-statistické
 +
otázky na statistických úřadech v  zahraničí (Berlín, Kodaň,
 +
Stockholm, Oslo, Londýn, Paříž, Brusel, Haag, Bern, Řím).
 +
Od 1925 působil na ministerstvu zemědělství jako vrchní odborový rada v odboru obchodní a dopravní politiky, 1928–33
 +
byl přednostou prezidia, poté přednostou obchodně politické
 +
sekce. Byl československým delegátem na světových hospodářských konferencích v Ženevě (1927) a v Londýně (1933) či při
 +
kongresech Mezinárodního statistického ústavu. Podílel se na
 +
práci komise statistických expertů a zemědělského pododboru
 +
hospodářského komitétu Společnosti národů i  hospodářské
 +
rady Malé dohody. Byl členem zemědělsko-ekonomické komise Mezinárodního zemědělského institutu v Římě, ČSAZ
 +
a  Československé (České) společnosti národohospodářské.
 +
Přispíval do ''Československého statistického věstníku'', ''Statistického obzoru'' a ''Masarykova slovníku naučného''. Po vzniku protektorátu se z  moci úřední snažil v  oblasti zemědělství hájit
 +
české zájmy. Po atentátu na zastupujícího říšského protektora
 +
R. Heydricha byl během druhého stanného práva 1. 6. 1942
 +
(společně s radou ministerstva zemědělství J. Mazancem) zastřelen na střelnici v Praze-Kobylisích. 1911 se oženil s Alžbětou, roz. Šilhavíčkovou (*  1888) pocházející z  Dymokur
 +
(u Nymburka), s níž měl syna Karla (* 1918). Bratr Vladislav
 +
(* 6. 11. 1882 Němčany, † 1953 Sremska Mitrovica /Srbsko/)
 +
vystudoval medicínu na české Karlo-Ferdinandově univerzitě
 +
v Praze (1907) a po první světové válce odešel do Jugoslávie
 +
(Bosna, Srbsko).
 +
 
 +
'''D:''' Nové cesty československé statistiky zahraničního obchodu, 1922; Statistika průmyslové výroby, 1924.
 +
 
 +
'''L:''' MSN 3, s. 62; OSND 2/2, s. 1023; AČP, s. 122; ČsB 1, nestr.; http://encyklopedie.brna.cz/ (stav k 18. 1. 2018); P. Anev, Cesta k zániku agrární strany
 +
(1933–1948), 2010 (magisterská diplomová práce, FF UK, Praha), s.  276, 285.
 +
 
 +
'''P:''' Archiv UK, Praha, fond PF Německé univerzity v  Praze, část fondu Knihy zkušebních protokolů státních zkušebních komisí při PF NU v Praze,
 +
inv. č. 11, Právněhistorická státní zkušební komise v Praze při německé Karlo-Ferdinandově univerzitě v  Praze, s.  13149 (zde jako Gottfried); AHMP,
 +
sbírka matrik, řkt. f. ú. Praha-Vinohrady (kostel sv. Ludmily), matrika oddaných 1911–12, sign. VIN O12, fol. 190. Pamětní deska: dvorana ministerstva zemědělství, Praha-Těšnov (společná pamětní deska zaměstnancům, kteří zahynuli za druhé světové války).
 +
 
 +
Zdeněk Doskočil
 +
 
 +
 
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:19- Ekonom nebo statistik]]
 
[[Kategorie:19- Ekonom nebo statistik]]
  
 
[[Kategorie:1883]]
 
[[Kategorie:1883]]
 +
[[Kategorie:Němčany]]
 
[[Kategorie:1942]]
 
[[Kategorie:1942]]
 +
[[Kategorie:Praha]]

Verze z 18. 2. 2021, 09:47

Bohumír HANOSEK
Narození 24.10.1883
Místo narození Němčany (u Slavkova u Brna)
Úmrtí 1.6.1942
Místo úmrtí Praha
Povolání 19- Ekonom nebo statistik
Citace Biografický slovník českých zemí 22, Praha 2019, s. 192
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=46861

HANOSEK, Bohumír, * 24. 10. 1883 Němčany (u Slavkova u Brna), † 1. 6. 1942 Praha (popraven), statistik, ekonom, státní úředník

Narodil se v rodině ředitele školy Jana H. a Josefy, roz. Zapletalové. Vzdělával se na gymnáziu v Kroměříži a Prvním českém gymnáziu v Brně, kde 1902 maturoval. Poté studoval práva na německé Karlo-Ferdinandově univerzitě v Praze (1902–04) a univerzitě ve Vídni (1904–09, JUDr.). V politické administrativě začínal u okresního hejtmanství v Přerově, poté pracoval na zemském místodržitelství v Brně, odkud odešel do Vídně, kde byl zaměstnán v Ústřední statistické komisi. Po vzniku republiky nastoupil 1919 do Státního úřadu statistického, v němž podnítil rozvoj sociální statistiky a věnoval se převážně statistice zahraničního obchodu (metoda deklarační, systém strojového zpracování), která v českých zemích zatím neměla velkou tradici. Studoval ekonomicko-statistické otázky na statistických úřadech v zahraničí (Berlín, Kodaň, Stockholm, Oslo, Londýn, Paříž, Brusel, Haag, Bern, Řím). Od 1925 působil na ministerstvu zemědělství jako vrchní odborový rada v odboru obchodní a dopravní politiky, 1928–33 byl přednostou prezidia, poté přednostou obchodně politické sekce. Byl československým delegátem na světových hospodářských konferencích v Ženevě (1927) a v Londýně (1933) či při kongresech Mezinárodního statistického ústavu. Podílel se na práci komise statistických expertů a zemědělského pododboru hospodářského komitétu Společnosti národů i hospodářské rady Malé dohody. Byl členem zemědělsko-ekonomické komise Mezinárodního zemědělského institutu v Římě, ČSAZ a Československé (České) společnosti národohospodářské. Přispíval do Československého statistického věstníku, Statistického obzoru a Masarykova slovníku naučného. Po vzniku protektorátu se z moci úřední snažil v oblasti zemědělství hájit české zájmy. Po atentátu na zastupujícího říšského protektora R. Heydricha byl během druhého stanného práva 1. 6. 1942 (společně s radou ministerstva zemědělství J. Mazancem) zastřelen na střelnici v Praze-Kobylisích. 1911 se oženil s Alžbětou, roz. Šilhavíčkovou (* 1888) pocházející z Dymokur (u Nymburka), s níž měl syna Karla (* 1918). Bratr Vladislav (* 6. 11. 1882 Němčany, † 1953 Sremska Mitrovica /Srbsko/) vystudoval medicínu na české Karlo-Ferdinandově univerzitě v Praze (1907) a po první světové válce odešel do Jugoslávie (Bosna, Srbsko).

D: Nové cesty československé statistiky zahraničního obchodu, 1922; Statistika průmyslové výroby, 1924.

L: MSN 3, s. 62; OSND 2/2, s. 1023; AČP, s. 122; ČsB 1, nestr.; http://encyklopedie.brna.cz/ (stav k 18. 1. 2018); P. Anev, Cesta k zániku agrární strany (1933–1948), 2010 (magisterská diplomová práce, FF UK, Praha), s. 276, 285.

P: Archiv UK, Praha, fond PF Německé univerzity v Praze, část fondu Knihy zkušebních protokolů státních zkušebních komisí při PF NU v Praze, inv. č. 11, Právněhistorická státní zkušební komise v Praze při německé Karlo-Ferdinandově univerzitě v Praze, s. 13149 (zde jako Gottfried); AHMP, sbírka matrik, řkt. f. ú. Praha-Vinohrady (kostel sv. Ludmily), matrika oddaných 1911–12, sign. VIN O12, fol. 190. Pamětní deska: dvorana ministerstva zemědělství, Praha-Těšnov (společná pamětní deska zaměstnancům, kteří zahynuli za druhé světové války).

Zdeněk Doskočil

Citováno z „http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?title=HANOSEK_Bohumír_24.10.1883-1.6.1942&oldid=119663“