StránkaDiskuseZobrazit zdrojHistorie HANREICH Georg 26.7.1887-6.5.1955

Georg HANREICH
Narození	26.7.1887
Místo narození	Vlasatice (u Pohořelic)
Úmrtí	6.5.1955
Místo úmrtí	Hargelsberg (u Lince, Rakousko)
Povolání	42- Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ 62- Osvětový nebo veřejný činitel
Citace	Biografický slovník českých zemí 22, Praha 2019, s. 193
Trvalý odkaz	http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=77245

HANREICH, Georg, * 26. 7. 1887 Vlasatice (u Pohořelic), † 6. 5. 1955 Hargelsberg (u Lince, Rakousko), politik

Syn zemědělce Mathiase H. a Elisabethy, roz. Rothové. Po maturitě na státní reálné škole v Brně vystudoval germanistiku a anglistiku na univerzitě ve Vídni (Dr. Phil.). Absolvoval studijní pobyt ve Velké Británii a poté čtyři roky pracoval jako odborný učitel ve Vídni a v Brně. Za první světové války se vrátil k hospodaření na statku v rodišti, kde vlastnil také mlýn a vinice. 1919 se začal politicky angažovat v německém agrárním hnutí, v únoru 1920 vedl demonstraci rolníků v Pohořelicích proti rekvírování obilí armádou (tzv. krvavá Popeleční středa). Řadu let byl činný v různých zemědělských organizacích. 1920 byl ve volebním kraji Brno zvolen poslancem Národního shromáždění za Německý svaz zemědělců (Bund der Landwirte – BdL) a stal se místopředsedou jeho poslaneckého klubu; mandát obhájil 1925. V Brně vydával zemský stranický týdeník Deutscher Landruf für Mähren und Schlesien. Ve dvacátých letech patřil v BdL k nacionálně orientovanému křídlu, které kritizovalo vstřícnou aktivistickou politiku vůči ČSR prosazovanou Franzem Křepkem a Franzem Spinou, a názorově se sbližoval s negativistickou Německou nacionální stranou (Deutsche Nationalpartei – DNP). Dlouhodobě byl přívržencem myšlenky jednotného postupu všech německých politických stran. Měl výhrady ke vstupu BdL do vlády tzv. panské koalice a v červenci 1927 byl, společně s poslancem Josefem Mayerem, ze strany vyloučen, neboť hlasoval proti vládnímu návrhu zákona o organizaci politické správy, který zaváděl zemské zřízení. Poté 1927–28 působil nejprve jako nezařazený poslanec a později hospitant v poslaneckém klubu Maďarské národní strany (Magyar Nemzeti Párt) a Spišské německé strany (Zipser Deutsche Partei). Na popud BdL byl v březnu 1928 volebním soudem zbaven poslaneckého mandátu, ve sněmovně ho nahradil Josef Freising. 1928 založil s J. Mayerem nacionálně zaměřenou stranu Sudetoněmecký svaz venkova (Sudetendeutscher Landbund – SdLB) a začal vydávat její týdeník Sudetendeutscher Landbote. Přestože formace neměla širší sociální zázemí, dokázal si H. na Pohořelicku až do poloviny třicátých let udržet jistý politický vliv. 1928–29 byl členem zemského zastupitelstva v zemi Moravskoslezské a 1929 získal ve volbách do Národního shromáždění na společné kandidátní listině s DNP pro svou stranu jediný poslanecký mandát. V říjnu 1933, kdy DNP pod hrozbou úředního zákazu sama zastavila činnost, H. ze strachu před dalšími důsledky vystoupil z jejího poslaneckého klubu a do jara 1935 zůstal nezařazeným poslancem. Před parlamentními volbami 1935 se podílel na vzniku Sudetoněmeckého volebního bloku (Sudetendeutscher Wahlblock) složeného z menších nacionálních i občanských politických stran (např. Německá demokratická svobodomyslná strana – Deutsche demokratische Freiheitspartei), který se kombinací národnostních požadavků a snahou o spolupráci se státem pokusil konkurovat sílící Sudetoněmecké straně (Sudetendeutsche Partei – SdP). Po volebním neúspěchu se Sudetoněmecký svaz venkova rozpustil a H. se vrátil do BdL, pro nějž se snažil získat podporu v řadách nacionálně smýšlejících rolníků. Při své činnosti v četných hospodářských organizacích zemědělců se profiloval jako protivník SdP. Současně však také udržoval kontakty s pronacisticky zaměřenou skupinou Aufbruch-Kreis, složenou z bývalých příslušníků zakázané Německé nacionálně socialistické dělnické strany (Deutsche nationalsocialistische Arbeiterpartei – DNSAP) a vystupující v SdP do 1937 opozičně vůči Konradu Henleinovi. Pro svůj nejednoznačný postoj k SdP nebyl po mnichovské dohodě, kdy Pohořelicko připadlo Německé říši, přijat 1939 do NSDAP. V jejích řadách se objevil až 1944. Po druhé světové válce se usadil v Horním Rakousku, kde si pořídil statek a mlýn. Zapojil se do společenských a politických aktivit krajanských organizací odsunutých Němců. 1915 se oženil s Marií, roz. Bařichovou (Bauchovou), s níž měl šest dětí.

L: MSN 3, s. 62; Kolář Elity, s. 80; BL 1, s. 531; J. César – B. Černý, Politika německých buržoazních stran v Československu v letech 1918–1938, sv. 2, 1962, s. 546; N. Linz, Der Bund der Landwirte in der ersten Tschechoslowakischen Republik. Struktur und Politik einer deutschen Partei in der Aufbauphase, München 1982; Balling 1, s. 400–401; S. Sobieraj, Die nationale Politik des Bundes der Landwirte in der Ersten Tschechoslowakischen Republik. Möglichkeiten und Grenzen der Verständigung zwischen Tschechen und Deutschen (1918–1929), Frankfurt am Main 2002, s. 262–264; J. Malíř – P. Marek, Politické strany. Vývoj politických stran a hnutí v českých zemích a v Československu 1961–2004, 1. díl (1861–1938), 2005, s. 884; P. Hauck, Das Verhältnis des Bundes der Landwirte zur Sudentendeutschen Partei in den 1930er Jahren, 2006 (Staatsexamensarbeit, Albert-Ludwigs-Universität, Freiburg im Breisgau); A. Randáková, Bund der Landwirte a československá politika, 2009 (magisterská diplomová práce, FF UK, Praha), s. 30–31, 45, 69 (portrét); https://cs.wikipedia.org/ (stav k 1. 2. 2018); https://www.myheritage.cz/names/georg_hanreich (stav k 1. 2. 2018); Der Südmährer 7, 1955, s. 206, 268; Süddeutsche Zeitung 14. 5. 1955; 9. 5. 1975.

P: MZA, Brno, Sbírka matrik, matrika řkt. f. ú. Vlasatice, matrika nar. 1875–1887, č. 3618, folio 260; matrika oddaných 1878–1935, č. 3630, folio 198.

Zdeněk Doskočil