Biografický slovník
HANSA Karel 25.11.1890-4.6.1967: Porovnání verzí
(HANSA_Karel_25.11.1890-1951) |
|||
| Řádka 3: | Řádka 3: | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 25.11.1890 | | datum narození = 25.11.1890 | ||
| − | | místo narození = Vídeň | + | | místo narození = Vídeň (Rakousko) |
| − | | datum úmrtí = | + | | datum úmrtí = 4.6.1967 |
| − | | místo úmrtí = | + | | místo úmrtí = Praha |
| − | | povolání = 54- Etnograf | + | | povolání = 54- Etnograf<br />63- Spisovatel |
| − | 63- Spisovatel | + | |
| − | + | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
| − | }} | + | | citace = Biografický slovník českých zemí 22, Praha 2019, s. 193-194 |
| + | }} | ||
| + | '''HANSA, Karel''', ''* 25. 11. 1890 Vídeň (Rakousko), † 4. 6. 1967 Praha, spisovatel, cestovatel'' | ||
| + | |||
| + | Syn poštovního úředníka Karla H. a Josefiny, roz. Zbořilové. | ||
| + | Mládí prožil v Českých Budějovicích, neúspěšně se pokoušel | ||
| + | studovat jak měšťanku, tak vojenskou školu v Hranicích (na | ||
| + | Moravě). 1909 nastoupil k lesní správě, po složení zkoušek | ||
| + | byl přeložen do Han Pijesaku v Bosně. Za první světové války | ||
| + | bojoval na východní frontě. Od 1919 žil v Praze, kde se živil | ||
| + | jako odborný redaktor časopisu ''Les a luh''. 1922 podnikl cestu | ||
| + | do Turecka, Libanonu a Sýrie; v Aleppu se setkal s arménskými uprchlíky a přidal se k americké humanitární organizaci American Near East Relief. Děsivé zkušenosti z cesty zaznamenal v publikaci ''Hrůzy východu'' (1923, reprint 2006), | ||
| + | v níž jako jeden z prvních upozornil na tureckou genocidu | ||
| + | Arménů 1915–17. Při Československém červeném kříži také | ||
| + | zřídil Hansův fond pro arménské sirotky. Rovněž H. další knihu ''Z potulek Orientem a haremy ve světle pravdy'' (1925) | ||
| + | inspirovala tato cesta. O tragickém osudu Arménů opakovaně přednášel. Cestoval i později – z dalších putování vytěžil | ||
| + | cestopisy ''Léto pod jihoslovanským nebem'' (1930), ''Stero črt a obrázků z Podkarpatské Rusi'' (1935), ''Podkarpatská vánoční idyla'' (1937) | ||
| + | a ''Obrázky z Bretonska a pobřeží Atlantského oceánu'' (b. d.). Byl svobodný a bezdětný, od čtyřicátých let se zcela | ||
| + | stáhl do ústraní. | ||
| + | |||
| + | '''L:''' https://cs.wikipedia.org (stav k 9. 10. 2018); K. H., Hrůzy východu, 2006 | ||
| + | (doslov od H. Asatyana); J. Cukr, K dobrodružnému životu K. H. (1890–1967), | ||
| + | in: Výběr. Časopis pro historii a vlastivědu jižních Čech 53, 2016, č. 1, s. 55–63. | ||
| + | |||
| + | '''Ref:''' [https://biblio.hiu.cas.cz/records/dee91ac3-9ddb-4f73-bce6-7e10fe449d75 Bibliografie dějin Českých zemí] | ||
| + | |||
| + | Jiří Martínek | ||
| + | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:54- Etnograf]] | [[Kategorie:54- Etnograf]] | ||
| Řádka 18: | Řádka 43: | ||
[[Kategorie:Vídeň]] | [[Kategorie:Vídeň]] | ||
[[Kategorie:1951]] | [[Kategorie:1951]] | ||
| + | [[Kategorie:Praha]] | ||
Verze z 18. 2. 2021, 16:28
| Karel HANSA | |
 | |
| Narození | 25.11.1890 |
|---|---|
| Místo narození | Vídeň (Rakousko) |
| Úmrtí | 4.6.1967 |
| Místo úmrtí | Praha |
| Povolání |
54- Etnograf 63- Spisovatel |
| Citace | Biografický slovník českých zemí 22, Praha 2019, s. 193-194 |
| Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=137000 |
HANSA, Karel, * 25. 11. 1890 Vídeň (Rakousko), † 4. 6. 1967 Praha, spisovatel, cestovatel
Syn poštovního úředníka Karla H. a Josefiny, roz. Zbořilové. Mládí prožil v Českých Budějovicích, neúspěšně se pokoušel studovat jak měšťanku, tak vojenskou školu v Hranicích (na Moravě). 1909 nastoupil k lesní správě, po složení zkoušek byl přeložen do Han Pijesaku v Bosně. Za první světové války bojoval na východní frontě. Od 1919 žil v Praze, kde se živil jako odborný redaktor časopisu Les a luh. 1922 podnikl cestu do Turecka, Libanonu a Sýrie; v Aleppu se setkal s arménskými uprchlíky a přidal se k americké humanitární organizaci American Near East Relief. Děsivé zkušenosti z cesty zaznamenal v publikaci Hrůzy východu (1923, reprint 2006), v níž jako jeden z prvních upozornil na tureckou genocidu Arménů 1915–17. Při Československém červeném kříži také zřídil Hansův fond pro arménské sirotky. Rovněž H. další knihu Z potulek Orientem a haremy ve světle pravdy (1925) inspirovala tato cesta. O tragickém osudu Arménů opakovaně přednášel. Cestoval i později – z dalších putování vytěžil cestopisy Léto pod jihoslovanským nebem (1930), Stero črt a obrázků z Podkarpatské Rusi (1935), Podkarpatská vánoční idyla (1937)
a Obrázky z Bretonska a pobřeží Atlantského oceánu (b. d.). Byl svobodný a bezdětný, od čtyřicátých let se zcela
stáhl do ústraní.
L: https://cs.wikipedia.org (stav k 9. 10. 2018); K. H., Hrůzy východu, 2006 (doslov od H. Asatyana); J. Cukr, K dobrodružnému životu K. H. (1890–1967), in: Výběr. Časopis pro historii a vlastivědu jižních Čech 53, 2016, č. 1, s. 55–63.
Ref: Bibliografie dějin Českých zemí
Jiří Martínek
