HANSGIRG Karl Viktor 5.8.1823-23.1.1877: Porovnání verzí

Z Personal
(HANSGIRG_von_Karl,_Victor_5.8.1823-23.1.1877)
 
Řádka 1: Řádka 1:
 
{{Infobox - osoba
 
{{Infobox - osoba
| jméno = Karl, Victor HANSGIRG von
+
| jméno = Karl Viktor HANSGIRG
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| datum narození = 5.8.1823
 
| datum narození = 5.8.1823
| místo narození =  
+
| místo narození = Plzeň
 
| datum úmrtí = 23.1.1877
 
| datum úmrtí = 23.1.1877
| místo úmrtí =  
+
| místo úmrtí = Jáchymov
| povolání = 63- Spisovatel
+
| povolání = 63- Spisovatel<br />42- Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ
42- Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ
+
 
+
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
}}<br/><br/>Karl, Victor HANSGIRG von
+
| citace = Biografický slovník českých zemí 22, Praha 2019, s. 196
 +
}}
 +
'''HANSGIRG, Karl Viktor''', ''* 5. 8. 1823 Plzeň, † 23. 1. 1877 Jáchymov, básník, úředník''
 +
 
 +
Syn krajského hejtmana v Plzni, magistrátního rady Josefa H.
 +
(* 5. 8. 1791 Praha) a Elisabethy, roz. Ebertové; synovec spisovatele Karla Leopolda Felixe Egona Eberta (1801–1882). Absolvoval gymnázium a vystudoval práva na pražské univerzitě,
 +
1846 nastoupil do zemské politické správy. Postupně působil na hejtmanstvích v Mladé Boleslavi, Plané, Plzni, Kaplici,
 +
Vimperku a  Kašperských Horách, byl krajským komisařem
 +
na místodržitelství, od 1869 okresním hejtmanem v  Jáchymově. Upozornil na sebe především jako německy píšící básník, propagátor českého zemského a rakouského patriotismu.
 +
Publicisticky přispíval do pražských periodik ''Libussa'', ''Ost und West a Bohemia''. Byl autorem formálně vytříbených a myšlenkově sevřených básnických sbírek: ''Heimatstimmen'' (1844), na počest maršála Radeckého vydal ''Lorbeer- und Eichenblätter''
 +
(1858), ''Liederbuch für Deutsche in Böhmen'' (1864), K''aiserkronen und Schwertlilien'' (1868), ''Glockenstimmen'' (1871). Jeho
 +
dílo vyvrcholilo sbírkou sonetů ''Liebe und Leben'' (1873) a eposem ''Orient und Okzident'' (1876). S  menším zdarem se pokusil o romány ''Begebnisse auf einem böhmischen Grenzschlosse''
 +
(1863) a ''Ich oder Du'' (1871). K pětadvacátému jubileu vlády
 +
císaře Františka Josefa I. složil slavnostní hru ''Des Kaisers Gnadenquell'' (1873). Jeho báseň ''An mein theueres Vaterland'' zhudebnil V. J. Tomášek: S ním a s jeho žáky, např. s E. Hanslickem, H. udržoval přátelské vztahy. 1854 veršem oslavil svatbu
 +
císaře Františka Josefa I. Po svém strýci K. E. Ebertovi zdědil
 +
rytířský titul. Jeho bratrancem byl Antonín H. (1806–1877).
 +
Bratr Leo H. (*  9. 12. 1837 Jičín), právník, byl okresním
 +
hejtmanem v Žamberku, Příbrami a v Plzni, místodržitelským
 +
a dvorním radou.
 +
 
 +
H. žena '''Teresia''', roz. Tobischová (* 28. 3. 1833 České Budějovice, † 1908 Štýrský Hradec, Rakousko), vydala pod pseud.
 +
Theodor Reinwald ve své době úspěšný román ''Dunkle Fügungen'' (1862) a sbírku povídek ''Gesammelte Novellen'' (1874).
 +
 
 +
'''L:''' Wurzbach 7, s. 332; RSN 3, s. 638; K. Leimbach, Die deutschen Dichter
 +
der Neuzeit und Gegenwart 3, 1883, s. 205–208; ADB 49, s. 766–768; OSN
 +
10, s. 864–865; ÖBL 2, s. 183; E. Hanslick, Aus meinem Leben, P. Wapnewski (ed.), Kassel–Basel 1987, rejstřík; A. Špiritová, Slovník představitelů státní
 +
správy, 1993, s. 59–60.
 +
 
 +
'''P:''' SOA, Plzeň, Sbírka matrik, Plzeň 008, N 1810–1826, pag. 508; https://www.kohoutikriz.org/ (stav k 26. 3. 2018).
 +
 
 +
Martin Kučera
 +
 
 +
 
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:63- Spisovatel]]
 
[[Kategorie:63- Spisovatel]]
Řádka 16: Řádka 46:
  
 
[[Kategorie:1823]]
 
[[Kategorie:1823]]
 +
[[Kategorie:Plzeň]]
 
[[Kategorie:1877]]
 
[[Kategorie:1877]]
 +
[[Kategorie:Jáchymov]]

Verze z 19. 2. 2021, 09:36

Karl Viktor HANSGIRG
Narození 5.8.1823
Místo narození Plzeň
Úmrtí 23.1.1877
Místo úmrtí Jáchymov
Povolání 63- Spisovatel
42- Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ
Citace Biografický slovník českých zemí 22, Praha 2019, s. 196
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=46865

HANSGIRG, Karl Viktor, * 5. 8. 1823 Plzeň, † 23. 1. 1877 Jáchymov, básník, úředník

Syn krajského hejtmana v Plzni, magistrátního rady Josefa H. (* 5. 8. 1791 Praha) a Elisabethy, roz. Ebertové; synovec spisovatele Karla Leopolda Felixe Egona Eberta (1801–1882). Absolvoval gymnázium a vystudoval práva na pražské univerzitě, 1846 nastoupil do zemské politické správy. Postupně působil na hejtmanstvích v Mladé Boleslavi, Plané, Plzni, Kaplici, Vimperku a Kašperských Horách, byl krajským komisařem na místodržitelství, od 1869 okresním hejtmanem v Jáchymově. Upozornil na sebe především jako německy píšící básník, propagátor českého zemského a rakouského patriotismu. Publicisticky přispíval do pražských periodik Libussa, Ost und West a Bohemia. Byl autorem formálně vytříbených a myšlenkově sevřených básnických sbírek: Heimatstimmen (1844), na počest maršála Radeckého vydal Lorbeer- und Eichenblätter (1858), Liederbuch für Deutsche in Böhmen (1864), Kaiserkronen und Schwertlilien (1868), Glockenstimmen (1871). Jeho dílo vyvrcholilo sbírkou sonetů Liebe und Leben (1873) a eposem Orient und Okzident (1876). S menším zdarem se pokusil o romány Begebnisse auf einem böhmischen Grenzschlosse (1863) a Ich oder Du (1871). K pětadvacátému jubileu vlády císaře Františka Josefa I. složil slavnostní hru Des Kaisers Gnadenquell (1873). Jeho báseň An mein theueres Vaterland zhudebnil V. J. Tomášek: S ním a s jeho žáky, např. s E. Hanslickem, H. udržoval přátelské vztahy. 1854 veršem oslavil svatbu císaře Františka Josefa I. Po svém strýci K. E. Ebertovi zdědil rytířský titul. Jeho bratrancem byl Antonín H. (1806–1877). Bratr Leo H. (* 9. 12. 1837 Jičín), právník, byl okresním hejtmanem v Žamberku, Příbrami a v Plzni, místodržitelským a dvorním radou.

H. žena Teresia, roz. Tobischová (* 28. 3. 1833 České Budějovice, † 1908 Štýrský Hradec, Rakousko), vydala pod pseud. Theodor Reinwald ve své době úspěšný román Dunkle Fügungen (1862) a sbírku povídek Gesammelte Novellen (1874).

L: Wurzbach 7, s. 332; RSN 3, s. 638; K. Leimbach, Die deutschen Dichter der Neuzeit und Gegenwart 3, 1883, s. 205–208; ADB 49, s. 766–768; OSN 10, s. 864–865; ÖBL 2, s. 183; E. Hanslick, Aus meinem Leben, P. Wapnewski (ed.), Kassel–Basel 1987, rejstřík; A. Špiritová, Slovník představitelů státní správy, 1993, s. 59–60.

P: SOA, Plzeň, Sbírka matrik, Plzeň 008, N 1810–1826, pag. 508; https://www.kohoutikriz.org/ (stav k 26. 3. 2018).

Martin Kučera