Biografický slovník
HANSGIRG Karl Viktor 5.8.1823-23.1.1877: Porovnání verzí
m (Holoubková přesunul stránku HANSGIRG von Karl, Victor 5.8.1823-23.1.1877 na HANSGIRG Karl Viktor 5.8.1823-23.1.1877 bez založení přesměrování) |
|||
| (Není zobrazena jedna mezilehlá verze od stejného uživatele.) | |||
| Řádka 13: | Řádka 13: | ||
Syn krajského hejtmana v Plzni, magistrátního rady Josefa H. | Syn krajského hejtmana v Plzni, magistrátního rady Josefa H. | ||
| − | (* 5. 8. 1791 Praha) a Elisabethy, roz. Ebertové; synovec spisovatele Karla Leopolda Felixe Egona Eberta (1801–1882). Absolvoval gymnázium a vystudoval práva na pražské univerzitě, | + | (* 5. 8. 1791 Praha) a Elisabethy, roz. Ebertové; synovec spisovatele Karla Leopolda Felixe Egona Eberta (1801–1882). Absolvoval gymnázium a vystudoval práva na pražské univerzitě, 1846 nastoupil do zemské politické správy. Postupně působil na hejtmanstvích v Mladé Boleslavi, Plané, Plzni, Kaplici, |
| − | 1846 nastoupil do zemské politické správy. Postupně působil na hejtmanstvích v Mladé Boleslavi, Plané, Plzni, Kaplici, | + | Vimperku a Kašperských Horách, byl krajským komisařem na místodržitelství, od 1869 okresním hejtmanem v Jáchymově. Upozornil na sebe především jako německy píšící básník, propagátor českého zemského a rakouského patriotismu. |
| − | Vimperku a Kašperských Horách, byl krajským komisařem | + | |
| − | na místodržitelství, od 1869 okresním hejtmanem v Jáchymově. Upozornil na sebe především jako německy píšící básník, propagátor českého zemského a rakouského patriotismu. | + | |
Publicisticky přispíval do pražských periodik ''Libussa'', ''Ost und West a Bohemia''. Byl autorem formálně vytříbených a myšlenkově sevřených básnických sbírek: ''Heimatstimmen'' (1844), na počest maršála Radeckého vydal ''Lorbeer- und Eichenblätter'' | Publicisticky přispíval do pražských periodik ''Libussa'', ''Ost und West a Bohemia''. Byl autorem formálně vytříbených a myšlenkově sevřených básnických sbírek: ''Heimatstimmen'' (1844), na počest maršála Radeckého vydal ''Lorbeer- und Eichenblätter'' | ||
(1858), ''Liederbuch für Deutsche in Böhmen'' (1864), K''aiserkronen und Schwertlilien'' (1868), ''Glockenstimmen'' (1871). Jeho | (1858), ''Liederbuch für Deutsche in Böhmen'' (1864), K''aiserkronen und Schwertlilien'' (1868), ''Glockenstimmen'' (1871). Jeho | ||
Aktuální verze z 19. 2. 2021, 09:37
| Karl Viktor HANSGIRG | |
 | |
| Narození | 5.8.1823 |
|---|---|
| Místo narození | Plzeň |
| Úmrtí | 23.1.1877 |
| Místo úmrtí | Jáchymov |
| Povolání |
63- Spisovatel 42- Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ |
| Citace | Biografický slovník českých zemí 22, Praha 2019, s. 196 |
| Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=46865 |
HANSGIRG, Karl Viktor, * 5. 8. 1823 Plzeň, † 23. 1. 1877 Jáchymov, básník, úředník
Syn krajského hejtmana v Plzni, magistrátního rady Josefa H. (* 5. 8. 1791 Praha) a Elisabethy, roz. Ebertové; synovec spisovatele Karla Leopolda Felixe Egona Eberta (1801–1882). Absolvoval gymnázium a vystudoval práva na pražské univerzitě, 1846 nastoupil do zemské politické správy. Postupně působil na hejtmanstvích v Mladé Boleslavi, Plané, Plzni, Kaplici, Vimperku a Kašperských Horách, byl krajským komisařem na místodržitelství, od 1869 okresním hejtmanem v Jáchymově. Upozornil na sebe především jako německy píšící básník, propagátor českého zemského a rakouského patriotismu. Publicisticky přispíval do pražských periodik Libussa, Ost und West a Bohemia. Byl autorem formálně vytříbených a myšlenkově sevřených básnických sbírek: Heimatstimmen (1844), na počest maršála Radeckého vydal Lorbeer- und Eichenblätter (1858), Liederbuch für Deutsche in Böhmen (1864), Kaiserkronen und Schwertlilien (1868), Glockenstimmen (1871). Jeho dílo vyvrcholilo sbírkou sonetů Liebe und Leben (1873) a eposem Orient und Okzident (1876). S menším zdarem se pokusil o romány Begebnisse auf einem böhmischen Grenzschlosse (1863) a Ich oder Du (1871). K pětadvacátému jubileu vlády císaře Františka Josefa I. složil slavnostní hru Des Kaisers Gnadenquell (1873). Jeho báseň An mein theueres Vaterland zhudebnil V. J. Tomášek: S ním a s jeho žáky, např. s E. Hanslickem, H. udržoval přátelské vztahy. 1854 veršem oslavil svatbu císaře Františka Josefa I. Po svém strýci K. E. Ebertovi zdědil rytířský titul. Jeho bratrancem byl Antonín H. (1806–1877). Bratr Leo H. (* 9. 12. 1837 Jičín), právník, byl okresním hejtmanem v Žamberku, Příbrami a v Plzni, místodržitelským a dvorním radou.
H. žena Teresia, roz. Tobischová (* 28. 3. 1833 České Budějovice, † 1908 Štýrský Hradec, Rakousko), vydala pod pseud. Theodor Reinwald ve své době úspěšný román Dunkle Fügungen (1862) a sbírku povídek Gesammelte Novellen (1874).
L: Wurzbach 7, s. 332; RSN 3, s. 638; K. Leimbach, Die deutschen Dichter der Neuzeit und Gegenwart 3, 1883, s. 205–208; ADB 49, s. 766–768; OSN 10, s. 864–865; ÖBL 2, s. 183; E. Hanslick, Aus meinem Leben, P. Wapnewski (ed.), Kassel–Basel 1987, rejstřík; A. Špiritová, Slovník představitelů státní správy, 1993, s. 59–60.
P: SOA, Plzeň, Sbírka matrik, Plzeň 008, N 1810–1826, pag. 508; https://www.kohoutikriz.org/ (stav k 26. 3. 2018).
Martin Kučera
