HANTKEN von Prudnik Miksa 26.9.1821-26.6.1893: Porovnání verzí
(Založena nová stránka s textem „{{Infobox - osoba | jméno = Maxmilian (Miksa) HANTKEN von PRUDNIK | obrázek = No male portrait.png | datum narození = 26.9.1821 | místo narození = Jab…“) |
m (Holoubková přesunul stránku HANTKEN von PRUDNIK Maxmilian (Miksa) 26.9.1821-26.6.1893 na HANTKEN von Prudnik Miksa 26.9.1821-26.6.1893 bez založení přesměrování) |
||
(Nejsou zobrazeny 2 mezilehlé verze od 2 dalších uživatelů.) | |||
Řádka 1: | Řádka 1: | ||
{{Infobox - osoba | {{Infobox - osoba | ||
− | | jméno = | + | | jméno = Miksa HANTKEN von Prudnik |
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 26.9.1821 | | datum narození = 26.9.1821 | ||
| místo narození = Jablunkov | | místo narození = Jablunkov | ||
| datum úmrtí = 26.6.1893 | | datum úmrtí = 26.6.1893 | ||
− | | místo úmrtí = Budapešť | + | | místo úmrtí = Budapešť (Maďarsko) |
| povolání = 11- Geolog | | povolání = 11- Geolog | ||
− | |||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
− | }} | + | | citace = Biografický slovník českých zemí 22, Praha 2019, s. 201 |
+ | }} | ||
+ | '''HANTKEN von Prudnik, Miksa''' ''(pův. jm. Maximilian), * 26. 9. 1821 Jablunkov, † 26. 6. 1893 Budapešť (Maďarsko), geolog, báňský odborník, pedagog'' | ||
+ | |||
+ | Syn daňového inspektora Johanna H. a Josephy, roz. Pindurové. Místo narození bývá někdy chybně uváděno jako Jablonka | ||
+ | (nyní v polské části Oravy). Absolvoval gymnázium v Těšíně; | ||
+ | 1840–42 studoval na univerzitě ve Vídni, pokračoval na Báňské a lesnické akademii v Banské Štiavnici (1846). Po praxi | ||
+ | v důlních provozech si 1849/50 doplnil vzdělání z chemie | ||
+ | na vídeňské univerzitě. 1852–61 pracoval v hnědouhelných | ||
+ | dolech v eocénní pánvi Dorog nedaleko Budapešti. 1861–66 | ||
+ | učil přírodní vědy na obchodní škole v Pešti, pro vídeňský | ||
+ | Říšský geologický ústav (k. k. Geologische Reichsanstalt) | ||
+ | prováděl geologické mapování na území Uherského království. 1866–68 byl kurátorem botanické a mineralogické sbírky Uherského národního muzea v Pešti, poté krátkou dobu vedoucím geologického oddělení na uherském ministerstvu zemědělství a obchodu. | ||
+ | |||
+ | V souvislosti s jednáním o dualismu maďarští politici požadovali, aby na území Uherského království geologické mapování provádělo pracoviště sídlící v Pešti; 1869 tam byl založen | ||
+ | Královský maďarský geologický ústav, jehož se H. stal prvním | ||
+ | ředitelem. Zaměřil jeho činnost na vyhledávání ložisek nerostných surovin. Pro spory s některými politiky 1881 abdikoval | ||
+ | a přešel na budapešťskou univerzitu, kde byl 1882 jmenován profesorem paleontologie a založil druhou katedru této specializace na vysokých školách v Evropě (po Vídni). Pohřben byl na budapešťském hřbitově Kerepesi. | ||
+ | |||
+ | H. se věnoval stratigrafii a mikropaleontologii terciéru | ||
+ | v Uhrách, včetně dnešního Slovenska. Pracoval v terénu i v severní Itálii a Bosně a Hercegovině. Jako paleontolog studoval | ||
+ | foraminifery (skupina většinou mořských prvoků s pevnou | ||
+ | schránkou důležitá stratigraficky i horninotvorně), zejména čeleď Nummulitidae. 1863 referoval o jejich významu | ||
+ | pro stratigrafii na sjezdu maďarských lékařů a přírodovědců. | ||
+ | V materiálu zaslaném z Floridy popsal 1886 prvý nález fosilního nummulita z území USA. 1864 byl jmenován dopisujícím | ||
+ | členem Uherské akademie věd, 1888 obdržel čestný doktorát | ||
+ | na univerzitě v Bologni. Byl povýšen do rytířského stavu. Na | ||
+ | H. počest bylo pojmenováno nepravidelné periodikum o paleontologii ''Hantkeniana'', vydávané Přírodovědeckou fakultou | ||
+ | univerzity v Budapešti. | ||
+ | |||
+ | '''D:''' výběr: Die Umgebung von Tinnye, in: Jahrbuch der k. k. geologischen | ||
+ | Reichsanstalt in Wien 1859; Geologiai tanulmányok Buda a Tata között, in: | ||
+ | Akadémiai Közlemények 1, 1861, s. 213–278; A magyarhoni földtani társulat | ||
+ | Munkálatai, Pest 1870; Die geologischen Verhältnisse des Graner Braunkohlengebietes, tamtéž 1872; A magyarországi kőszén együttes kiállítása a bécsi | ||
+ | 1873, Budapest 1873; Die Kohlenflötze und der Kohlenbergbau in den Ländern der ung. Krone, tamtéž 1878; Das Erdbeben von Agram im Jahre 1880, | ||
+ | Wien 1882. | ||
+ | |||
+ | '''L:''' Révay Nagy Lexikona 9, Budapest 1913, s. 469; ÖBL 2, s. 184; NGS, s. 709 | ||
+ | (chybné datum úmrtí 1883); A. Tasnádi-Kubacska, Directors of the Hungarian Geological Institute, in: One hundred years of the Hungarian geological | ||
+ | institute, J. Fülöp – A. Tasnádi-Kubacska (eds.), Budapest 1969, s. 40–46; | ||
+ | BL 1, s. 533; S. Ćorić, Die geologische Erforschung von Bosnien und der Herzegowina und der grundlegende Beitrag der österreichschen Geologen, in: | ||
+ | Abhandlungen der Geologischen Bundesanstalt (Wien) 56, 1999, 1, s. 117 až | ||
+ | 152, zejm. s. 128; A. Galász, 125 Years of the Department of Palaeontology of | ||
+ | the Budapest University, in: Hantkeniana 6, 2008, s. 7–8; B. Navrátil, Jablunkovský rodák Maximilian H. byl skvělý geolog, in: Moravskoslezský deník | ||
+ | 9. 11. 2013, s. 5. | ||
+ | |||
+ | '''P:''' ZA, Opava, sbírka matrik, řkt. f. ú. Jablunkov Ja I 5 (inv. č. 2911), fol. 412 (s. 164). | ||
− | + | Pavel Vlašímský | |
[[Kategorie:C]] | [[Kategorie:C]] |
Aktuální verze z 19. 2. 2021, 15:07
Miksa HANTKEN von Prudnik | |
Narození | 26.9.1821 |
---|---|
Místo narození | Jablunkov |
Úmrtí | 26.6.1893 |
Místo úmrtí | Budapešť (Maďarsko) |
Povolání | 11- Geolog |
Citace | Biografický slovník českých zemí 22, Praha 2019, s. 201 |
Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=139186 |
HANTKEN von Prudnik, Miksa (pův. jm. Maximilian), * 26. 9. 1821 Jablunkov, † 26. 6. 1893 Budapešť (Maďarsko), geolog, báňský odborník, pedagog
Syn daňového inspektora Johanna H. a Josephy, roz. Pindurové. Místo narození bývá někdy chybně uváděno jako Jablonka (nyní v polské části Oravy). Absolvoval gymnázium v Těšíně; 1840–42 studoval na univerzitě ve Vídni, pokračoval na Báňské a lesnické akademii v Banské Štiavnici (1846). Po praxi v důlních provozech si 1849/50 doplnil vzdělání z chemie na vídeňské univerzitě. 1852–61 pracoval v hnědouhelných dolech v eocénní pánvi Dorog nedaleko Budapešti. 1861–66 učil přírodní vědy na obchodní škole v Pešti, pro vídeňský Říšský geologický ústav (k. k. Geologische Reichsanstalt) prováděl geologické mapování na území Uherského království. 1866–68 byl kurátorem botanické a mineralogické sbírky Uherského národního muzea v Pešti, poté krátkou dobu vedoucím geologického oddělení na uherském ministerstvu zemědělství a obchodu.
V souvislosti s jednáním o dualismu maďarští politici požadovali, aby na území Uherského království geologické mapování provádělo pracoviště sídlící v Pešti; 1869 tam byl založen Královský maďarský geologický ústav, jehož se H. stal prvním ředitelem. Zaměřil jeho činnost na vyhledávání ložisek nerostných surovin. Pro spory s některými politiky 1881 abdikoval a přešel na budapešťskou univerzitu, kde byl 1882 jmenován profesorem paleontologie a založil druhou katedru této specializace na vysokých školách v Evropě (po Vídni). Pohřben byl na budapešťském hřbitově Kerepesi.
H. se věnoval stratigrafii a mikropaleontologii terciéru v Uhrách, včetně dnešního Slovenska. Pracoval v terénu i v severní Itálii a Bosně a Hercegovině. Jako paleontolog studoval foraminifery (skupina většinou mořských prvoků s pevnou schránkou důležitá stratigraficky i horninotvorně), zejména čeleď Nummulitidae. 1863 referoval o jejich významu pro stratigrafii na sjezdu maďarských lékařů a přírodovědců. V materiálu zaslaném z Floridy popsal 1886 prvý nález fosilního nummulita z území USA. 1864 byl jmenován dopisujícím členem Uherské akademie věd, 1888 obdržel čestný doktorát na univerzitě v Bologni. Byl povýšen do rytířského stavu. Na H. počest bylo pojmenováno nepravidelné periodikum o paleontologii Hantkeniana, vydávané Přírodovědeckou fakultou univerzity v Budapešti.
D: výběr: Die Umgebung von Tinnye, in: Jahrbuch der k. k. geologischen Reichsanstalt in Wien 1859; Geologiai tanulmányok Buda a Tata között, in: Akadémiai Közlemények 1, 1861, s. 213–278; A magyarhoni földtani társulat Munkálatai, Pest 1870; Die geologischen Verhältnisse des Graner Braunkohlengebietes, tamtéž 1872; A magyarországi kőszén együttes kiállítása a bécsi 1873, Budapest 1873; Die Kohlenflötze und der Kohlenbergbau in den Ländern der ung. Krone, tamtéž 1878; Das Erdbeben von Agram im Jahre 1880, Wien 1882.
L: Révay Nagy Lexikona 9, Budapest 1913, s. 469; ÖBL 2, s. 184; NGS, s. 709 (chybné datum úmrtí 1883); A. Tasnádi-Kubacska, Directors of the Hungarian Geological Institute, in: One hundred years of the Hungarian geological institute, J. Fülöp – A. Tasnádi-Kubacska (eds.), Budapest 1969, s. 40–46; BL 1, s. 533; S. Ćorić, Die geologische Erforschung von Bosnien und der Herzegowina und der grundlegende Beitrag der österreichschen Geologen, in: Abhandlungen der Geologischen Bundesanstalt (Wien) 56, 1999, 1, s. 117 až 152, zejm. s. 128; A. Galász, 125 Years of the Department of Palaeontology of the Budapest University, in: Hantkeniana 6, 2008, s. 7–8; B. Navrátil, Jablunkovský rodák Maximilian H. byl skvělý geolog, in: Moravskoslezský deník 9. 11. 2013, s. 5.
P: ZA, Opava, sbírka matrik, řkt. f. ú. Jablunkov Ja I 5 (inv. č. 2911), fol. 412 (s. 164).
Pavel Vlašímský