Biografický slovník
HANTSCHEL Franz 4.10.1844-23.2.1940: Porovnání verzí
(Založena nová stránka s textem „Kategorie:Název kategorie {{Infobox - osoba | jméno = Franz HANTSCHEL | obrázek = No male portrait.png | velikost obrázku = | popisek obrázku =…“) |
|||
| (Není zobrazena jedna mezilehlá verze od stejného uživatele.) | |||
| Řádka 1: | Řádka 1: | ||
| − | |||
{{Infobox - osoba | {{Infobox - osoba | ||
| jméno = Franz HANTSCHEL | | jméno = Franz HANTSCHEL | ||
| Řádka 7: | Řádka 6: | ||
| rodné jméno = | | rodné jméno = | ||
| datum narození = 4.10.1844 | | datum narození = 4.10.1844 | ||
| − | | místo narození = | + | | místo narození = Chotovice (u Nového Boru) |
| datum úmrtí = 223.2.1940 | | datum úmrtí = 223.2.1940 | ||
| místo úmrtí = Vídeň (Rakousko) | | místo úmrtí = Vídeň (Rakousko) | ||
| Řádka 20: | Řádka 19: | ||
| alma mater = | | alma mater = | ||
| zaměstnavatel = | | zaměstnavatel = | ||
| − | | povolání = 15- Lékaři | + | | povolání = 15- Lékaři<br />62- Osvětový nebo veřejný činitel<br /> |
| titul = | | titul = | ||
| ocenění = | | ocenění = | ||
| Řádka 37: | Řádka 36: | ||
| poznámky = | | poznámky = | ||
| web = | | web = | ||
| − | | citace = Biografický slovník českých zemí 22, Praha 2019, | + | | citace = Biografický slovník českých zemí 22, Praha 2019, s. 201-202 |
}} | }} | ||
| + | '''HANTSCHEL, Franz''', ''* 4. 10. 1844 Chotovice (u Nového Boru), † 23. 2. 1940 Vídeň (Rakousko), lékař, vlastivědný pracovník, odborný publicista'' | ||
| + | |||
| + | Syn rolníka a chotovického starosty Franze H. a Theresie, | ||
| + | roz. Hölzlové. Po krátkém studiu na piaristickém učilišti | ||
| + | v Novém Boru zaměřeném na sklářství a obchod přestoupil | ||
| + | na augustiniánské gymnázium v České Lípě; 1864 maturoval. | ||
| + | Pocházel z chudých poměrů, a tak absolvoval bezplatné studium medicíny na Vojenské lékařské akademii (Josefinum) ve | ||
| + | Vídni (MUDr. 1870), čímž se zavázal k deseti letům vojenské | ||
| + | služby. Během nich působil jako lékař v posádkové nemocnici | ||
| + | ve Lvově, odtud byl převelen k husarskému pluku č. 5 hraběte | ||
| + | J. Radeckého z Radče, v jehož řadách sloužil ve Stockerau a ve | ||
| + | Vídni. Od 1874 byl plukovním lékařem ve Znojmě, posléze | ||
| + | v Brně. 1878 odešel na bojiště do Bosny a Hercegoviny; zde ve | ||
| + | funkci šéflékaře strávil jeden rok, jenž měl hodnotu dvou let běžné služby. Díky tomu mohl H. z armády předčasně odejít. | ||
| + | 1879 se vrátil do rodného kraje a v České Lípě provozoval ordinaci praktického lékaře. Intenzivně se věnoval vlastivědné | ||
| + | činnosti, zejména místopisu severních Čech. Ve svém prvním | ||
| + | spise ''Bad Kottowitz bei Haida und seine Umgebung'' (1880) zveřejnil informace k dějinám a pamětihodnostem rodné obce, | ||
| + | jejíž vznik dal do souvislosti se založením hradu Sloup. Na | ||
| + | základně vlastních poznatků sepsal botanického průvodce ''Botanischer Wegweiser im Gebiete des Nordböhmischen Excursions-Clubs'' (1890). Dále vytvořil několik průvodců po severních Čechách (např. Českolipsku, Dubé, Chotovicích /u Nového Boru/, Lužických horách), zároveň je autorem prvního soupisu | ||
| + | archeologických lokalit na tomto území (1897). Byl vedoucím | ||
| + | redaktorem rozsáhlé práce ''Heimatkunde des politischen Bezirkes Böhmisch-Leipa'' (Vlastivěda politického okresu Česká Lípa, | ||
| + | 1911). Toto nejucelenější, bohatě ilustrované vlastivědné dílo | ||
| + | o Českolipsku vycházelo po jednotlivých sešitech od 1903. | ||
| + | |||
| + | Patřil k čelním představitelům německého vlastivědného spolku Nordböhmisches Excursions-Club v České Lípě, redigoval jeho časopis ''Mitteilungen''. 1884 zanechal lékařské praxe a koupil tiskárnu místních novin ''Leipaer Zeitung'', podnikání | ||
| + | však ztroskotalo. V České Lípě byl též školním inspektorem | ||
| + | a městským radním. Aby podpořil svého syna na studiích, přestěhoval se 1892 na Smíchov (dnes Praha). Se synem, rovněž | ||
| + | lékařem, odešel 1907 do Lince, později do Vídně. | ||
| + | |||
| + | H. patří k nejvýznamnějším osobnostem Českolipska. Jeho | ||
| + | dílo se nachází ve sbírkách Vlastivědného muzea a galerie | ||
| + | v České Lípě. H. celoživotním přítelem byl spolužák z gymnázia Anton Amand Paudler, člen augustiniánského řádu, pedagog a vlastivědec spjatý s českolipským regionem. | ||
| + | |||
| + | '''D:''' výběr: Nordböhmischer Touristen-Führer, 1894; Reichenberger Touristen-Führer, 1895; Leipaer Touristen-Führer, 1900; Biographien deutscher Industrieller aus Böhmen, 1920. | ||
| + | |||
| + | '''L:''' BL 1, s. 533–534 (se soupisem díla a literatury); L. Smejkal, Máchův kraj – | ||
| + | Českolipsko, 2008, s. 179–181; http://www.bohmischleipa.cz (stav k 8. 6. | ||
| + | 2018); M. Polák, Před 170 lety se narodil lékař a botanik F. H., in: Českolipský deník 7. 10. 2014; cs.wikipedia.org (se soupisem díla, stav k 9. 6. 2018); de.wikipedia.org (se soupisem díla a literatury, stav k 9. 6. 2018). | ||
| + | |||
| + | '''P:''' SOA, Litoměřice, Sbírka matrik, matrika nar. řkt f. ú. Skalice u České Lípy, | ||
| + | sign. L141/18 (1785–1871), pag. 228. | ||
| + | |||
| + | '''Ref:''' [https://biblio.hiu.cas.cz/records/17fe1fcf-d41c-4563-b719-d8a3739f2699 Bibliografie dějin Českých zemí] | ||
| + | |||
| + | Vojtěch Szajkó | ||
| + | |||
[[Kategorie:15- Lékaři]] | [[Kategorie:15- Lékaři]] | ||
[[Kategorie:62- Osvětový nebo veřejný činitel]] | [[Kategorie:62- Osvětový nebo veřejný činitel]] | ||
[[Kategorie:C]] | [[Kategorie:C]] | ||
| + | |||
[[Kategorie:1844]] | [[Kategorie:1844]] | ||
[[Kategorie:Chotovice]] | [[Kategorie:Chotovice]] | ||
[[Kategorie:1940]] | [[Kategorie:1940]] | ||
[[Kategorie:Vídeň]] | [[Kategorie:Vídeň]] | ||
Aktuální verze z 7. 4. 2021, 11:51
| Franz HANTSCHEL | |
 | |
| Narození | 4.10.1844 |
|---|---|
| Místo narození | Chotovice (u Nového Boru) |
| Úmrtí | 223.2.1940 |
| Místo úmrtí | Vídeň (Rakousko) |
| Povolání |
15- Lékaři 62- Osvětový nebo veřejný činitel |
| Citace | Biografický slovník českých zemí 22, Praha 2019, s. 201-202 |
| Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=142642 |
HANTSCHEL, Franz, * 4. 10. 1844 Chotovice (u Nového Boru), † 23. 2. 1940 Vídeň (Rakousko), lékař, vlastivědný pracovník, odborný publicista
Syn rolníka a chotovického starosty Franze H. a Theresie, roz. Hölzlové. Po krátkém studiu na piaristickém učilišti v Novém Boru zaměřeném na sklářství a obchod přestoupil na augustiniánské gymnázium v České Lípě; 1864 maturoval. Pocházel z chudých poměrů, a tak absolvoval bezplatné studium medicíny na Vojenské lékařské akademii (Josefinum) ve Vídni (MUDr. 1870), čímž se zavázal k deseti letům vojenské služby. Během nich působil jako lékař v posádkové nemocnici ve Lvově, odtud byl převelen k husarskému pluku č. 5 hraběte J. Radeckého z Radče, v jehož řadách sloužil ve Stockerau a ve Vídni. Od 1874 byl plukovním lékařem ve Znojmě, posléze v Brně. 1878 odešel na bojiště do Bosny a Hercegoviny; zde ve funkci šéflékaře strávil jeden rok, jenž měl hodnotu dvou let běžné služby. Díky tomu mohl H. z armády předčasně odejít. 1879 se vrátil do rodného kraje a v České Lípě provozoval ordinaci praktického lékaře. Intenzivně se věnoval vlastivědné činnosti, zejména místopisu severních Čech. Ve svém prvním spise Bad Kottowitz bei Haida und seine Umgebung (1880) zveřejnil informace k dějinám a pamětihodnostem rodné obce, jejíž vznik dal do souvislosti se založením hradu Sloup. Na základně vlastních poznatků sepsal botanického průvodce Botanischer Wegweiser im Gebiete des Nordböhmischen Excursions-Clubs (1890). Dále vytvořil několik průvodců po severních Čechách (např. Českolipsku, Dubé, Chotovicích /u Nového Boru/, Lužických horách), zároveň je autorem prvního soupisu archeologických lokalit na tomto území (1897). Byl vedoucím redaktorem rozsáhlé práce Heimatkunde des politischen Bezirkes Böhmisch-Leipa (Vlastivěda politického okresu Česká Lípa, 1911). Toto nejucelenější, bohatě ilustrované vlastivědné dílo o Českolipsku vycházelo po jednotlivých sešitech od 1903.
Patřil k čelním představitelům německého vlastivědného spolku Nordböhmisches Excursions-Club v České Lípě, redigoval jeho časopis Mitteilungen. 1884 zanechal lékařské praxe a koupil tiskárnu místních novin Leipaer Zeitung, podnikání však ztroskotalo. V České Lípě byl též školním inspektorem a městským radním. Aby podpořil svého syna na studiích, přestěhoval se 1892 na Smíchov (dnes Praha). Se synem, rovněž lékařem, odešel 1907 do Lince, později do Vídně.
H. patří k nejvýznamnějším osobnostem Českolipska. Jeho dílo se nachází ve sbírkách Vlastivědného muzea a galerie v České Lípě. H. celoživotním přítelem byl spolužák z gymnázia Anton Amand Paudler, člen augustiniánského řádu, pedagog a vlastivědec spjatý s českolipským regionem.
D: výběr: Nordböhmischer Touristen-Führer, 1894; Reichenberger Touristen-Führer, 1895; Leipaer Touristen-Führer, 1900; Biographien deutscher Industrieller aus Böhmen, 1920.
L: BL 1, s. 533–534 (se soupisem díla a literatury); L. Smejkal, Máchův kraj – Českolipsko, 2008, s. 179–181; http://www.bohmischleipa.cz (stav k 8. 6. 2018); M. Polák, Před 170 lety se narodil lékař a botanik F. H., in: Českolipský deník 7. 10. 2014; cs.wikipedia.org (se soupisem díla, stav k 9. 6. 2018); de.wikipedia.org (se soupisem díla a literatury, stav k 9. 6. 2018).
P: SOA, Litoměřice, Sbírka matrik, matrika nar. řkt f. ú. Skalice u České Lípy, sign. L141/18 (1785–1871), pag. 228.
Ref: Bibliografie dějin Českých zemí
Vojtěch Szajkó
