StránkaDiskuseZobrazit zdrojHistorie HANTSCHEL Franz 4.10.1844-23.2.1940

Franz HANTSCHEL
Narození	4.10.1844
Místo narození	Chotovice (u Nového Boru)
Úmrtí	223.2.1940
Místo úmrtí	Vídeň (Rakousko)
Povolání	15- Lékaři 62- Osvětový nebo veřejný činitel
Citace	Biografický slovník českých zemí 22, Praha 2019, s. 201-202
Trvalý odkaz	http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=142642

HANTSCHEL, Franz, * 4. 10. 1844 Chotovice (u Nového Boru), † 23. 2. 1940 Vídeň (Rakousko), lékař, vlastivědný pracovník, odborný publicista

Syn rolníka a chotovického starosty Franze H. a Theresie, roz. Hölzlové. Po krátkém studiu na piaristickém učilišti v Novém Boru zaměřeném na sklářství a obchod přestoupil na augustiniánské gymnázium v České Lípě; 1864 maturoval. Pocházel z chudých poměrů, a tak absolvoval bezplatné studium medicíny na Vojenské lékařské akademii (Josefinum) ve Vídni (MUDr. 1870), čímž se zavázal k deseti letům vojenské služby. Během nich působil jako lékař v posádkové nemocnici ve Lvově, odtud byl převelen k husarskému pluku č. 5 hraběte J. Radeckého z Radče, v jehož řadách sloužil ve Stockerau a ve Vídni. Od 1874 byl plukovním lékařem ve Znojmě, posléze v Brně. 1878 odešel na bojiště do Bosny a Hercegoviny; zde ve funkci šéflékaře strávil jeden rok, jenž měl hodnotu dvou let běžné služby. Díky tomu mohl H. z armády předčasně odejít. 1879 se vrátil do rodného kraje a v České Lípě provozoval ordinaci praktického lékaře. Intenzivně se věnoval vlastivědné činnosti, zejména místopisu severních Čech. Ve svém prvním spise Bad Kottowitz bei Haida und seine Umgebung (1880) zveřejnil informace k dějinám a pamětihodnostem rodné obce, jejíž vznik dal do souvislosti se založením hradu Sloup. Na základně vlastních poznatků sepsal botanického průvodce Botanischer Wegweiser im Gebiete des Nordböhmischen Excursions-Clubs (1890). Dále vytvořil několik průvodců po severních Čechách (např. Českolipsku, Dubé, Chotovicích /u Nového Boru/, Lužických horách), zároveň je autorem prvního soupisu archeologických lokalit na tomto území (1897). Byl vedoucím redaktorem rozsáhlé práce Heimatkunde des politischen Bezirkes Böhmisch-Leipa (Vlastivěda politického okresu Česká Lípa, 1911). Toto nejucelenější, bohatě ilustrované vlastivědné dílo o Českolipsku vycházelo po jednotlivých sešitech od 1903.

Patřil k čelním představitelům německého vlastivědného spolku Nordböhmisches Excursions-Club v České Lípě, redigoval jeho časopis Mitteilungen. 1884 zanechal lékařské praxe a koupil tiskárnu místních novin Leipaer Zeitung, podnikání však ztroskotalo. V České Lípě byl též školním inspektorem a městským radním. Aby podpořil svého syna na studiích, přestěhoval se 1892 na Smíchov (dnes Praha). Se synem, rovněž lékařem, odešel 1907 do Lince, později do Vídně.

H. patří k nejvýznamnějším osobnostem Českolipska. Jeho dílo se nachází ve sbírkách Vlastivědného muzea a galerie v České Lípě. H. celoživotním přítelem byl spolužák z gymnázia Anton Amand Paudler, člen augustiniánského řádu, pedagog a vlastivědec spjatý s českolipským regionem.

D: výběr: Nordböhmischer Touristen-Führer, 1894; Reichenberger Touristen-Führer, 1895; Leipaer Touristen-Führer, 1900; Biographien deutscher Industrieller aus Böhmen, 1920.

L: BL 1, s. 533–534 (se soupisem díla a literatury); L. Smejkal, Máchův kraj – Českolipsko, 2008, s. 179–181; http://www.bohmischleipa.cz (stav k 8. 6. 2018); M. Polák, Před 170 lety se narodil lékař a botanik F. H., in: Českolipský deník 7. 10. 2014; cs.wikipedia.org (se soupisem díla, stav k 9. 6. 2018); de.wikipedia.org (se soupisem díla a literatury, stav k 9. 6. 2018).

P: SOA, Litoměřice, Sbírka matrik, matrika nar. řkt f. ú. Skalice u České Lípy, sign. L141/18 (1785–1871), pag. 228.

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Vojtěch Szajkó