Stránka
Diskuse
Zobrazit zdroj
Historie

Zobrazení zdroje stránky HANUŠOVÁ Dora 20.8.1841-2.12.1920

{{Infobox - osoba
| jméno = Dora HANUŠOVÁ
| obrázek = No male portrait.png
| datum narození = 20.8.1841
| místo narození = Lvov (Ukrajina)
| datum úmrtí = 2.12.1920
| místo úmrtí = Praha
| povolání = 63- Spisovatel

| jiná jména = 

}}
'''HANUŠOVÁ, Dora''' ''(též Teodora), * 20. 8. 1841 Lvov (Ukrajina), † 2. 12. 1920 Praha, učitelka, překladatelka''

Dcera Ignáce Jana H. (1812–1869), filozofa, pedagoga, slavisty, a  Laury, roz. Nádherné (1817–1892). H. měla čtyři
sestry, z  kterých nejznámější byla Klemeňa (1845–1918);
dívky získaly na svou dobu nadprůměrné vzdělání. Rodina
pěstovala české národní snahy, udržovala bohaté společenské kontakty a podporovala dobročinnost. Po smrti Boženy
Němcové adoptovala její osiřelou dceru Doru (Teodoru),
se kterou se H. sblížila. Obě získaly pedagogické vzdělání
a odešly společně učit do Jičína, kde Dora Němcová přes počáteční rozpaky zůstala, zatímco H. se vrátila už 1866 do
Prahy. Rozhodla se pro překladatelskou práci: Složila univerzitní zkoušku z francouzštiny, ale zaměřila se na tehdy méně
obvyklou angličtinu. Spolu s Paulinou Královou 1875 vydala
jako údajně první moderní český překlad díla Waltera Scotta
''Waverley''. 1877 vyšla v H. překladu jiná Scottova kniha ''Kenilworth''. Hojně též převáděla dílo Charlese Dickense (mj. ''David Copperfield'' 1–2, 1903). Původní práce, novely a cestopisné črty publikovala v časopisech ''Ženské listy'', ''Ženský svět'',
''Koleda'', ''Lada'', ''Ruch'' a  podepisovala je svým celým jménem
nebo pseudonymem Bohdana Ivanovna. Spolupracovala
s Karolínou Světlou organizačně i jako učitelka v Ženském
výrobním spolku a podílela se na přípravě a činnosti spolku
Minerva, který od 1891 zaštiťoval první české dívčí gymnázium. Ráda také cestovala, v Itálii např. podnikla výstup na
Vesuv a navštívila ostrov Capri.

'''L:''' OSN 10, s.  371; OSND 2/2, s.  1027; MSN 3, s.  66; KSN 5, s.  32;
LČL 2/1, s. 76; J. Loužil, I. J. Hanuš, 1971, passim; J. Březina, Děti slavných
rodičů 1, 1998, rejstřík; Kapitoly z dějin českého překladu, M. Hrala (ed.),
2002, s. 51–53; M. Secká, Americký klub dam. Krok k vzdělanosti, 2015,
rejstřík; M. Lenderová, Dámská jízda. Cestovatelky z  českých zemí a  jejich
obraz Itálie v letech 1782–1936, 2017, s. 248 a rejstřík.

Pavla Vošahlíková

[[Kategorie:D]]
[[Kategorie:63- Spisovatel]]

[[Kategorie:1841]]
[[Kategorie:Lvov]]
[[Kategorie:1920]]