HANUŠOVÁ Dora 20.8.1841-2.12.1920: Porovnání verzí

Z Personal
 
Řádka 9: Řádka 9:
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
 
+
|citace = Biografický slovník českých zemí 22, Praha 2019, s. 219
 
}}
 
}}
 
'''HANUŠOVÁ, Dora''' ''(též Teodora), * 20. 8. 1841 Lvov (Ukrajina), † 2. 12. 1920 Praha, učitelka, překladatelka''
 
'''HANUŠOVÁ, Dora''' ''(též Teodora), * 20. 8. 1841 Lvov (Ukrajina), † 2. 12. 1920 Praha, učitelka, překladatelka''

Aktuální verze z 24. 2. 2021, 08:44

Dora HANUŠOVÁ
Narození 20.8.1841
Místo narození Lvov (Ukrajina)
Úmrtí 2.12.1920
Místo úmrtí Praha
Povolání 63- Spisovatel
Citace Biografický slovník českých zemí 22, Praha 2019, s. 219
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=46891

HANUŠOVÁ, Dora (též Teodora), * 20. 8. 1841 Lvov (Ukrajina), † 2. 12. 1920 Praha, učitelka, překladatelka

Dcera Ignáce Jana H. (1812–1869), filozofa, pedagoga, slavisty, a Laury, roz. Nádherné (1817–1892). H. měla čtyři sestry, z kterých nejznámější byla Klemeňa (1845–1918); dívky získaly na svou dobu nadprůměrné vzdělání. Rodina pěstovala české národní snahy, udržovala bohaté společenské kontakty a podporovala dobročinnost. Po smrti Boženy Němcové adoptovala její osiřelou dceru Doru (Teodoru), se kterou se H. sblížila. Obě získaly pedagogické vzdělání a odešly společně učit do Jičína, kde Dora Němcová přes počáteční rozpaky zůstala, zatímco H. se vrátila už 1866 do Prahy. Rozhodla se pro překladatelskou práci: Složila univerzitní zkoušku z francouzštiny, ale zaměřila se na tehdy méně obvyklou angličtinu. Spolu s Paulinou Královou 1875 vydala jako údajně první moderní český překlad díla Waltera Scotta Waverley. 1877 vyšla v H. překladu jiná Scottova kniha Kenilworth. Hojně též převáděla dílo Charlese Dickense (mj. David Copperfield 1–2, 1903). Původní práce, novely a cestopisné črty publikovala v časopisech Ženské listy, Ženský svět, Koleda, Lada, Ruch a podepisovala je svým celým jménem nebo pseudonymem Bohdana Ivanovna. Spolupracovala s Karolínou Světlou organizačně i jako učitelka v Ženském výrobním spolku a podílela se na přípravě a činnosti spolku Minerva, který od 1891 zaštiťoval první české dívčí gymnázium. Ráda také cestovala, v Itálii např. podnikla výstup na Vesuv a navštívila ostrov Capri.

L: OSN 10, s. 371; OSND 2/2, s. 1027; MSN 3, s. 66; KSN 5, s. 32; LČL 2/1, s. 76; J. Loužil, I. J. Hanuš, 1971, passim; J. Březina, Děti slavných rodičů 1, 1998, rejstřík; Kapitoly z dějin českého překladu, M. Hrala (ed.), 2002, s. 51–53; M. Secká, Americký klub dam. Krok k vzdělanosti, 2015, rejstřík; M. Lenderová, Dámská jízda. Cestovatelky z českých zemí a jejich obraz Itálie v letech 1782–1936, 2017, s. 248 a rejstřík.

Pavla Vošahlíková