HANUŠOVÁ Klemeňa 19.3.1845-7.10.1918: Porovnání verzí

Z Personal
(HANUŠOVÁ_Klementina_19.3.1845-7.10.1918)
 
Řádka 1: Řádka 1:
 
{{Infobox - osoba
 
{{Infobox - osoba
−
| jméno = Klementina HANUŠOVÁ
+
| jméno = Klemeňa HANUŠOVÁ
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| datum narození = 19.3.1845
 
| datum narození = 19.3.1845
−
| místo narození = Lvov
+
| místo narození = Lvov (Ukrajina)
 
| datum úmrtí = 7.10.1918
 
| datum úmrtí = 7.10.1918
−
| místo úmrtí =  
+
| místo úmrtí = Praha
 
| povolání = 72- Sportovec nebo činitel tělesné kultury
 
| povolání = 72- Sportovec nebo činitel tělesné kultury
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
−
}}<br/><br/>Klementina HANUŠOVÁ
+
|citace = Biografický slovník českých zemí 22, Praha 2019, s. 219-220
 +
}}
 +
'''HANUŠOVÁ, Klemeňa''' ''(též Klementýna), * 19. 3. 1845 Lvov (Ukrajina), † 7. 10. 1918 Praha, učitelka tělocviku''
 +
 
 +
Druhá z pěti dcer I. J. Hanuše (1812–1869), filozofa, pedagoga, slavisty, a Laury, roz. Nádherné (1817–1892). Otec jakožto příznivec Sokola ovlivnil H., která začala cvičit společně se
 +
sestrami v Malypetrově ústavu. Byla členkou a později vedoucí
 +
družstva dam, z něhož pod vedením zakladatele Sokola Miroslava Tyrše měly vzejít budoucí cvičitelky. Od 1866 vedla cvičení družstva starších dívek, které se 1869 stalo základem Tělocvičného spolku paní a dívek pražských, v němž byla zvolena
 +
první náčelnicí. Spolek blízce spolupracoval se Sokolem, který
 +
se v 19. století věnoval pouze mužskému tělocviku. H. navázala na Tyršovu práci při školení nových cvičitelek a přizpůsobila ji tehdejším podmínkám, prosadila také účast posluchaček
 +
kurzů na přednáškách z anatomie, aby budoucí cvičitelky lépe
 +
pochopily lidské tělo a jeho možnosti, a zaměřila se i na zdravotní cvičení pro dívky.
 +
 
 +
Působila jako učitelka v  novoměstských obecných školách,
 +
v ústavu pro výchovu učitelek u sv. Anny a na c. k. ústavu pro
 +
vzdělávání učitelek. Prosazovala estetická hlediska při cvičení,
 +
cvičení při hudbě, ortopedický tělocvik a  pečovala o  rozvoj
 +
školní tělesné výchovy. Nezapomínala ani na metodiku a napsala několik příruček věnovaných ženské a dětské tělovýchově. Psala recenze do časopisu ''Sokol'', publikovala v periodikách ''Lada'', ''Zlatá Praha'', ''Ženské listy'' aj.
 +
 
 +
1896 se vzdala funkce první cvičitelky i členství ve sboru Tělocvičného spolku. Stále však aktivně působila v dalších spolcích, angažovala se v  boji za národní i  ženskou emancipaci,
 +
věnovala se sociální a  osvětové práci, aktivně bojovala proti
 +
chorobám z povolání, alkoholismu a kouření. Za první světové války se dostala pod policejní dohled. Zůstala svobodná,
 +
pohřbena je na Olšanských hřbitovech v Praze.
 +
 
 +
'''D:''' Cvičení prostná, 1872; Cvičení pořadová, 1879; Dětský tělocvik. Návod
 +
jak dítky útlého stáří cvičiti a pohybem zdravě zaměstnávati, 1883; Hry míčem pro veselou mládež, 1885; Domácí tělocvik pro dívky chybného držení
 +
těla, 1891; Tělocvičné hry mládeže. Učitelstvu a pořadatelům her české mládeže, 1895 (s T. Ducháckou).
 +
 
 +
'''L:''' OSN 10, s. 871; OSND 2/2, s. 1007; MSN 3, s. 66; KSN 5, s. 32; R. Tyršová, Za K. H., in: Sokol 45, 1919, s. 11–12; M. Wachtlová, Dílo K. H., 1948; A. Roček  – J. Kostková, Pohled upřený do budoucnosti. K. H., in: Teorie
 +
a praxe tělesné výchovy 1988, č. 12; J. Schůtová, Ženy v Sokole, in: Tělesná
 +
výchova a sport žen v českých a dalších středoevropských zemích, vznik a vývoj
 +
do druhé světové války 2003, s. 66–98; I. Štěpánová, Ženskost v díle ženském.
 +
Počátky spolku „cvičících se“ paní a dívek, in: Národopisná revue 13, 2003,
 +
č. 3, s. 132–136; L. Swierczeková, Tělesná výchova žen a dívek. K. H., první
 +
učitelka tělocviku, in: P. Vošahlíková – J. Martínek a kol., Cesty k samostatnosti. Portréty žen v éře modernizace, 2010, s. 62–70.
 +
 
 +
'''P:''' NM, Praha, Archiv tělesné výchovy a sportu, fond Tělocvičný spolek paní
 +
a dívek pražských; LA PNP, Praha, fond I. J. Hanuš.
 +
 
 +
'''Ref:''' [https://biblio.hiu.cas.cz/records/f924bbbf-5d35-4885-a9dc-744a6d35aa35 Bibliografie dějin Českých zemí]
 +
 
 +
Lucie Swierczeková
 +
 
 +
 
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:72- Sportovec nebo činitel tělesné kultury]]
 
[[Kategorie:72- Sportovec nebo činitel tělesné kultury]]
Řádka 16: Řádka 58:
 
[[Kategorie:Lvov]]
 
[[Kategorie:Lvov]]
 
[[Kategorie:1918]]
 
[[Kategorie:1918]]
 +
[[Kategorie:Praha]]

Verze z 24. 2. 2021, 09:49

Klemeňa HANUŠOVÁ
Narození 19.3.1845
Místo narození Lvov (Ukrajina)
Úmrtí 7.10.1918
Místo úmrtí Praha
Povolání 72- Sportovec nebo činitel tělesné kultury
Citace Biografický slovník českých zemí 22, Praha 2019, s. 219-220
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=46892

HANUŠOVÁ, Klemeňa (též Klementýna), * 19. 3. 1845 Lvov (Ukrajina), † 7. 10. 1918 Praha, učitelka tělocviku

Druhá z pěti dcer I. J. Hanuše (1812–1869), filozofa, pedagoga, slavisty, a Laury, roz. Nádherné (1817–1892). Otec jakožto příznivec Sokola ovlivnil H., která začala cvičit společně se sestrami v Malypetrově ústavu. Byla členkou a později vedoucí družstva dam, z něhož pod vedením zakladatele Sokola Miroslava Tyrše měly vzejít budoucí cvičitelky. Od 1866 vedla cvičení družstva starších dívek, které se 1869 stalo základem Tělocvičného spolku paní a dívek pražských, v němž byla zvolena první náčelnicí. Spolek blízce spolupracoval se Sokolem, který se v 19. století věnoval pouze mužskému tělocviku. H. navázala na Tyršovu práci při školení nových cvičitelek a přizpůsobila ji tehdejším podmínkám, prosadila také účast posluchaček kurzů na přednáškách z anatomie, aby budoucí cvičitelky lépe pochopily lidské tělo a jeho možnosti, a zaměřila se i na zdravotní cvičení pro dívky.

Působila jako učitelka v novoměstských obecných školách, v ústavu pro výchovu učitelek u sv. Anny a na c. k. ústavu pro vzdělávání učitelek. Prosazovala estetická hlediska při cvičení, cvičení při hudbě, ortopedický tělocvik a pečovala o rozvoj školní tělesné výchovy. Nezapomínala ani na metodiku a napsala několik příruček věnovaných ženské a dětské tělovýchově. Psala recenze do časopisu Sokol, publikovala v periodikách Lada, Zlatá Praha, Ženské listy aj.

1896 se vzdala funkce první cvičitelky i členství ve sboru Tělocvičného spolku. Stále však aktivně působila v dalších spolcích, angažovala se v boji za národní i ženskou emancipaci, věnovala se sociální a osvětové práci, aktivně bojovala proti chorobám z povolání, alkoholismu a kouření. Za první světové války se dostala pod policejní dohled. Zůstala svobodná, pohřbena je na Olšanských hřbitovech v Praze.

D: Cvičení prostná, 1872; Cvičení pořadová, 1879; Dětský tělocvik. Návod jak dítky útlého stáří cvičiti a pohybem zdravě zaměstnávati, 1883; Hry míčem pro veselou mládež, 1885; Domácí tělocvik pro dívky chybného držení těla, 1891; Tělocvičné hry mládeže. Učitelstvu a pořadatelům her české mládeže, 1895 (s T. Ducháckou).

L: OSN 10, s. 871; OSND 2/2, s. 1007; MSN 3, s. 66; KSN 5, s. 32; R. Tyršová, Za K. H., in: Sokol 45, 1919, s. 11–12; M. Wachtlová, Dílo K. H., 1948; A. Roček – J. Kostková, Pohled upřený do budoucnosti. K. H., in: Teorie a praxe tělesné výchovy 1988, č. 12; J. Schůtová, Ženy v Sokole, in: Tělesná výchova a sport žen v českých a dalších středoevropských zemích, vznik a vývoj do druhé světové války 2003, s. 66–98; I. Štěpánová, Ženskost v díle ženském. Počátky spolku „cvičících se“ paní a dívek, in: Národopisná revue 13, 2003, č. 3, s. 132–136; L. Swierczeková, Tělesná výchova žen a dívek. K. H., první učitelka tělocviku, in: P. Vošahlíková – J. Martínek a kol., Cesty k samostatnosti. Portréty žen v éře modernizace, 2010, s. 62–70.

P: NM, Praha, Archiv tělesné výchovy a sportu, fond Tělocvičný spolek paní a dívek pražských; LA PNP, Praha, fond I. J. Hanuš.

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Lucie Swierczeková

Citováno z „http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?title=HANUŠOVÁ_Klemeňa_19.3.1845-7.10.1918&oldid=119810“