Biografický slovník
HANUŠ 1450?-1497: Porovnání verzí
(HANUŠ_1450) |
m (Holoubková přesunul stránku HANUŠ 1450 na HANUŠ 1450?-1497 bez založení přesměrování) |
||
| (Není zobrazena jedna mezilehlá verze od stejného uživatele.) | |||
| Řádka 1: | Řádka 1: | ||
{{Infobox - osoba | {{Infobox - osoba | ||
| − | | jméno = | + | | jméno = HANUŠ |
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| − | | datum narození = 1450 | + | | datum narození = asi 1450 |
| − | | místo narození = | + | | místo narození = Hradec Králové |
| − | | datum úmrtí = | + | | datum úmrtí = 1497 nebo později |
| − | | místo úmrtí = | + | | místo úmrtí = Praha |
| − | | povolání = 1- Matematik | + | | povolání = 1- Matematik<br />36- Ostatní průmyslová odvětví<br />9- Astronom nebo astrolog |
| − | 36- Ostatní průmyslová odvětví | + | |
| − | 9- Astronom nebo astrolog | + | |
| − | + | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
| − | }} | + | | citace = Biografický slovník českých zemí 22, Praha 2019, s. 207 |
| + | }} | ||
| + | '''HANUŠ''' ''(též Jan, zv. Růže), * asi 1450 Hradec Králové, † 1497 nebo později, Praha, zámečník, hodinář'' | ||
| + | |||
| + | Polomytická osobnost, jejíž život a dílo natolik pozměnily pozdější legendy, že je obtížné odlišit skutečnost od fikce. Pocházel z Hradce Králové, jeho bratr Jakub byl farářem u kostela | ||
| + | sv. Haštala v Praze. Původ přízviska Růže je nejasný. Původní | ||
| + | profesí byl snad zámečník (serratorius); jak se dostal k úřadu | ||
| + | správce pražského orloje, není známo, doložen byl 1475/76. | ||
| + | Stroj sestavili Jan Šindel a Mikuláš z Kadaně kolem 1410. | ||
| + | H., označovaný v pramenech jako jeho tvůrce, ho nesestrojil, | ||
| + | nýbrž pouze opravil a vylepšil. Vytvořil také dnes nedochovaný orloj pro Jindřichův Hradec. Údaj o autorství olomouckého orloje je také mylný, jeho tvůrcem byl Anton Pohl. | ||
| + | |||
| + | H. měl ženu Kateřinu a syna Jakuba. Žil v Jilské ulici v domě | ||
| + | U Prstenů, který mu koupil bratr farář. Úřad orlojníka H. vykonával nejméně do 1497, kdy ho vystřídal Jakub Čech (nevíme, zda není totožný s H. synem). O jeho smrti, natož o oslepení zmiňovaném v pověstech, nelze nic bližšího zjistit. | ||
| + | Již v 16. století prohlásil jeden z jeho nástupců Jan Táborský | ||
| + | z Klokotské Hory H. za autora orloje na Staroměstské radnici v Praze; tento omyl se podařilo vyvrátit až ve 20. století. | ||
| + | Bližší životopisné údaje o H. nalezli na sklonku 19. století. | ||
| + | W. W. Tomek a Josef Teige; jejich práce zřejmě inspirovaly | ||
| + | Aloise Jiráska, který zařadil text o H. do ''Starých pověstí českých'' | ||
| + | a petrifikoval tak rozšířenou pověst. Příběh se dočkal zpracování jako loutkový film (''O mistru Hanušovi'', 1976, režie Garik | ||
| + | Seko). | ||
| + | |||
| + | '''L:''' RSN 3, s. 639; OSN 10, s. 869; W. W. Tomek, Dějepis Prahy 8, 1891, | ||
| + | s. 397; J. Teige, Základy starého místopisu pražského 1, 1910, s. 708; V. Rosický, Staroměstský orloj v Praze. Dějiny orloje, astronomický úvod, popis strany zevní i vnitřního ústrojí, jakož i výklad, co a jak orloj ukazuje, 1923, passim; | ||
| + | MSN 3, s. 65; Z. Horský, Pražský orloj, 1988; A. Šolcová, Mistr Jan Šindel – | ||
| + | pravděpodobný tvůrce matematického modelu pražského orloje, in: Pokroky | ||
| + | matematiky, fyziky a astronomie 54, 2009, č. 4, s. 307–317. | ||
| + | |||
| + | Jiří Martínek | ||
| + | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:1- Matematik]] | [[Kategorie:1- Matematik]] | ||
| Řádka 18: | Řádka 44: | ||
[[Kategorie:1450]] | [[Kategorie:1450]] | ||
| + | [[Kategorie:Hradec Králové]] | ||
| + | [[Kategorie:1497]] | ||
| + | [[Kategorie:Praha]] | ||
Aktuální verze z 20. 2. 2021, 11:33
| HANUŠ | |
 | |
| Narození | asi 1450 |
|---|---|
| Místo narození | Hradec Králové |
| Úmrtí | 1497 nebo později |
| Místo úmrtí | Praha |
| Povolání |
1- Matematik 36- Ostatní průmyslová odvětví 9- Astronom nebo astrolog |
| Citace | Biografický slovník českých zemí 22, Praha 2019, s. 207 |
| Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=46875 |
HANUŠ (též Jan, zv. Růže), * asi 1450 Hradec Králové, † 1497 nebo později, Praha, zámečník, hodinář
Polomytická osobnost, jejíž život a dílo natolik pozměnily pozdější legendy, že je obtížné odlišit skutečnost od fikce. Pocházel z Hradce Králové, jeho bratr Jakub byl farářem u kostela sv. Haštala v Praze. Původ přízviska Růže je nejasný. Původní profesí byl snad zámečník (serratorius); jak se dostal k úřadu správce pražského orloje, není známo, doložen byl 1475/76. Stroj sestavili Jan Šindel a Mikuláš z Kadaně kolem 1410. H., označovaný v pramenech jako jeho tvůrce, ho nesestrojil, nýbrž pouze opravil a vylepšil. Vytvořil také dnes nedochovaný orloj pro Jindřichův Hradec. Údaj o autorství olomouckého orloje je také mylný, jeho tvůrcem byl Anton Pohl.
H. měl ženu Kateřinu a syna Jakuba. Žil v Jilské ulici v domě U Prstenů, který mu koupil bratr farář. Úřad orlojníka H. vykonával nejméně do 1497, kdy ho vystřídal Jakub Čech (nevíme, zda není totožný s H. synem). O jeho smrti, natož o oslepení zmiňovaném v pověstech, nelze nic bližšího zjistit. Již v 16. století prohlásil jeden z jeho nástupců Jan Táborský z Klokotské Hory H. za autora orloje na Staroměstské radnici v Praze; tento omyl se podařilo vyvrátit až ve 20. století. Bližší životopisné údaje o H. nalezli na sklonku 19. století. W. W. Tomek a Josef Teige; jejich práce zřejmě inspirovaly Aloise Jiráska, který zařadil text o H. do Starých pověstí českých a petrifikoval tak rozšířenou pověst. Příběh se dočkal zpracování jako loutkový film (O mistru Hanušovi, 1976, režie Garik Seko).
L: RSN 3, s. 639; OSN 10, s. 869; W. W. Tomek, Dějepis Prahy 8, 1891, s. 397; J. Teige, Základy starého místopisu pražského 1, 1910, s. 708; V. Rosický, Staroměstský orloj v Praze. Dějiny orloje, astronomický úvod, popis strany zevní i vnitřního ústrojí, jakož i výklad, co a jak orloj ukazuje, 1923, passim; MSN 3, s. 65; Z. Horský, Pražský orloj, 1988; A. Šolcová, Mistr Jan Šindel – pravděpodobný tvůrce matematického modelu pražského orloje, in: Pokroky matematiky, fyziky a astronomie 54, 2009, č. 4, s. 307–317.
Jiří Martínek
