Verze z 21. 2. 2021, 10:42, kterou vytvořil Holoubková (diskuse | příspěvky) (Holoubková přesunul stránku HANUŠ Josef G. 13.9.1911-21.4.1992 na HANUŠ Josef Jan 13.9.1911-21.4.1992 bez založení přesměrování)

(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)

HANUŠ Josef Jan 13.9.1911-21.4.1992

Z Personal
Josef Jan HANUŠ
Narození 13.9.1911
Místo narození Dolní Štěpanice (dnes č. o. Benecko /u Jilemnice/)
Úmrtí 21.4.1992
Místo úmrtí (Velká Británie)
Povolání 45- Voják nebo partyzán
Citace Biografický slovník českých zemí 22, Praha 2019, s. 212-214
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=79141

HANUŠ, Josef Jan, * 13. 9. 1911 Dolní Štěpanice (dnes č. o. Benecko /u Jilemnice/), † 21. 4. 1992 (Velká Británie), důstojník, účastník 2. odboje

Pocházel z rodiny kovozemědělce. Po maturitě na gymnáziu v Jilemnici (1931) pracoval půl roku jako učitel v Jestřabí v Krkonoších. 1932 se při vojenském odvodu dobrovolně přihlásil k letectvu. Narukoval k Leteckému pluku T. G. Masaryka v Praze-Kbelích, kde byl přidělen ke 2. pozorovací letce. 1933–35 studoval na Vojenské akademii v Hranicích a prostějovské Škole pro důstojníky letectva v záloze, v nichž prodělal pilotní výcvik, získal hodnost poručíka a byl jmenován pilotem letcem. 1936–38 byl přidělen jako nižší důstojník ke 4. pozorovací letce v Chebu. Absolvoval výcvik v nočním létání a současně působil jako výpomocný profesor pěšího výcviku a výpomocný učitel teoretických předmětů ve Škole pro důstojníky letectva, která školila letecký personál v rámci akce „tisíc nových pilotů“. Postupně byl jmenován polním pozorovatelem letectva, polním pilotem letectva a k 1. květnu 1938 ustanoven, v rámci skupiny pilotů, k létání za noci. V dubnu 1938 ho převeleli k Četnické letecké hlídce spadající pod ministerstvo vnitra. Sloužil na letištích v Chebu, Terezíně a Plzni-Borech. Strážil hranice republiky a informoval o přeletech německých letounů nad prostorem Československa.

Po okupaci českých zemí nacisty odešel bojovat do exilu. 14. 7. 1939 přešel ilegálně hranici do Polska a na krakovském konzulátu se jako dobrovolník zapsal do formující se československé zahraniční armády. V srpnu, po krátkém pobytu v soustřeďovacím táboře v Małych Bronowicích, odplul z Gdyně na lodi Chrobry do Francie, kde byl formálně přijat do Cizinecké legie a v kasárnách leteckého skladu v Nanterre na předměstí Paříže čekal na přidělení k vojenské jednotce. Po vypuknutí druhé světové války byl v říjnu převelen ve francouzské hodnosti sergent (četař) na leteckou základnu v Avordu ve střední Francii. Navzdory tomu, že nalétal 650 hodin, byl zařazen k nováčkům. Absolvoval přeškolení na relativně moderní stíhací letouny Morane Saulnier MS-406C.1, které ukončil na letišti v Chartres. Na frontu odletěl 20. 5. 1940 ve funkci velitele československého tříčlenného roje, přiděleného ke Groupe de Chasse III/1, jež operovala z letiště Plessis-Belleville. V leteckém souboji u Herbécourtu nedaleko Péronne H. 31. 5. přemohl v rámci sedmičlenné hlídky německý pozorovací Henschel Hs 126. Byl převelen do Valence v údolí Rhôny. Po kapitulaci Francie odplul 24. 6. z přístavu Port Vendres do Severní Afriky. Přes Oran, Casablanku a Gibraltar se dostal do Velké Británie.

V Cosfordu (u Birminghamu) ho 2. 8. přijali do Dobrovolné zálohy Britského královského letectva (RAF VR) v nejnižší důstojnické hodnosti Pilot Officer (poručík letectva). Bez znalosti angličtiny byl odeslán k výcviku u britské operačně- -výcvikové jednotky v Sutton Bridge (6. Operational Training Unit /OTU/). Po přeškolení na britské letouny H. nastoupil 15. 10. 1940 službu v Duxfordu (u Cambridge) u 310. československé stíhací perutě, s níž se zúčastnil závěrečné fáze bitvy o Británii. 1941 byl povýšen nejprve do hodnosti Flying Officer (nadporučík letectva) a záhy Flight Lieutenant (kapitán letectva). Podílel se na leteckých denních i nočních hlídkách nad britskými ostrovy. Od června 1941 působil výhradně v britských jednotkách, nejprve u 32. perutě (18. 6. – 18. 9.) a poté u 245. perutě (18. 9. 1941 – 1. 4. 1942), při níž absolvoval noční stíhací kurz u 54. OTU v Church Fentonu (u Leedsu). Následně létal jen na speciálních nočních stíhacích Beaufighterech Mk.IF a Mk.VIF při 600. peruti (1.–14. 4. a 30. 4. – 1. 9. 1942), 125. peruti (14.–29. 4.) a 68. peruti (1. 9. 1942 – 10. 1. 1943). Na vlastní žádost byl počátkem 1943 přeložen zpět k 600. peruti, mezitím vyslané na středomořské bojiště (severní Afrika, Malta, Sicílie, Apeninský poloostrov). Zde během deseti měsíců uskutečnil sedmdesát devět bojových letů (222,15 operačních hodin), sestřelil čtyři nepřátelské letouny Junkers Ju 88 a poškodil pátý typu Dornier Do 217. Byl povýšen na štábního kapitána a do britské hodnosti Squadron Leader (major). Pro vysoký počet nalétaných hodin musel operační turnus v prosinci 1943 ukončit a vrátil se do Velké Británie. Až do konce války působil jako technický styčný důstojník na Inspektorátu československého letectva v Londýně, 1945 byl jmenován majorem a záhy podplukovníkem letectva československé armády a získal britskou hodnost Acting Wing Commander (dočasná hodnost podplukovníka), které se v srpnu téhož roku, kdy vystoupil ze služeb RAF, vzdal. 1944 se v Cambridge oženil s příslušnicí duxfordské protiletecké hlásné služby Lilian Evelyn Webbovou, s níž měl dceru Vlastu (* 1945) a syna Jana (* 1948).

Po návratu do vlasti sloužil 1945–46 jako velitel ruzyňského letiště, 1946 absolvoval půlroční III. ročník Vysoké školy válečné a byl jmenován náčelníkem štábu u velitelství protiletecké ochrany. 15. 3. 1948 se stal zatímním náčelníkem štábu Velitelství Leteckého okruhu II. v Brně, ale již o měsíc později mu byla na základě rozhodnutí Armádního poradního sboru nařízena zvláštní dovolená. Začátkem května 1948 byl zatčen příslušníky Obranného zpravodajství (ObZ) v souvislosti s neúspěšným pokusem divizního generála Karla Janouška a dalších důstojníků o odchod do emigrace, který vyprovokovala StB. H. vyslýchali ve vyšetřovací věznici ObZ (tzv. domeček) v Praze-Hradčanech. V soudním přelíčení, které se v červnu 1948 konalo před Vrchním vojenským soudem v Praze, byl zproštěn obžaloby a jeho jednání bylo kvalifikováno jen jako kázeňský přestupek, proti čemuž se prokurátor odvolal. Vzápětí H. i s rodinou emigroval do Velké Británie, kde v červenci 1948 opět vstoupil do služeb RAF. V hodnostech Flying Officer (nadporučík) a později Flight Lieutenant (kapitán) působil 1948 u 23. noční stíhací perutě na letišti Coltishall (u Norwiche), odkud byl v lednu 1949 převelen k 141. peruti v Church Fentonu, kde setrval až do 1951. Poté nastoupil jako dispečer letového provozu, od 1954 sloužil u RAF jako technický a zásobovací důstojník (Equipment Officer). 1968 byl v hodnosti Squadron Leader (major) penzionován. Po odchodu do civilního života pracoval u počítačové firmy ICL a 1971–77 v pojišťovně.

Při rehabilitaci účastníků zahraničního odboje byl 1991 mimořádně povýšen na plukovníka a krátce před smrtí, v březnu 1992, jmenován generálmajorem letectva ve výslužbě. Obdržel pětkrát Československou medaili Za chrabrost, třikrát Československý válečný kříž 1939, Československou medaili Za zásluhy I. stupně; Československou vojenskou pamětní medaili se štítky F–VB–SV, Croix de Guerre avec palme (Francie), Distinguished Flying Cross, The 1939–1945 Star with Battle of Britain Clasp, Defence Medal, War Medal, Atlantic Star, Air Crew Europe Star with Atlantic Clasp, Africa Star, Italy Star (Velká Británie).

L: Tomeš 1, s. 416; J. Rajlich, Esa na obloze, 1995, s. 137–139; J. Váňa – J. Sigmund – E. Padior, Příslušníci československého letectva v RAF, 1999, s. 42, 206; J. Rajlich, Na nebi hrdého Albionu 4, 2002, s. 230–240; Vojenské osobnosti československého odboje 1939–1945, 2005, s. 90; I. Polley, Návrat do emigrace. Osudy československých příslušníků RAF po druhé světové válce ve Velké Británii, 2012 (disertační práce, FF UK, Praha), příloha, s. 89–90; http://forum.valka.cz/ (stav k 22. 5. 2018); http://aces.safarikovi.org/biography/cz/cz/hanus.html (stav k 22. 5. 2018).

P: VHA, Praha, fond Letecké karty příslušníků RAF, karta J. J. H.; fond Československé letectvo ve Velké Británii, Válečný deník 310. peruti; ABS, Praha, fond Studijní ústav ministerstva vnitra, Hlavní zpráva vojenské kontrarozvědky, a. j. 302-230-6/76, 302-238-7/57; fond Zvláštní odbor MV Praha, ag. pátrací, datum uložení 7. 7. 1956; The National Archive – Public Record Office, Kew, London, fond AIR 27 (Squadron Operational Record Books), No 32, 245, 125, 68, 600 Squadron Operations Record Book; Royal Air Force Personnel Management Agency, Cranwell (Velká Británie).

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Ivana Polley