Biografický slovník
HANUŠ Oldřich Pavel 9.1.1891-9.2.1973
| Oldřich Pavel HANUŠ | |
 | |
| Narození | 9.1.1891 |
|---|---|
| Místo narození | Vrbno nad Lesy (u Loun) |
| Úmrtí | 9.2.1973 |
| Místo úmrtí | Praha |
| Povolání |
74- Architekt 65- Literární historik, kritik nebo teoretik |
| Citace | Biografický slovník českých zemí 22, Praha 2019, s. 214-215 |
| Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=46887 |
HANUŠ, Oldřich Pavel, * 9. 1. 1891 Vrbno nad Lesy (u Loun), † 9. 2. 1973 Praha, stavitel, urbanista, výtvarník
Po absolvování reálky v Lounech vystudoval českou techniku v Praze. Vstoupil do Svazu civilních inženýrů SIA, 1923 byl zvolen jeho prvním jednatelem a 1935 místopředsedou; dále se stal členem Skupiny architektů 1935, kde zasedal ve výboru. Přestože bydlel a pracoval v Praze (Střešovice čp. 319/XVIII), velká část jeho tvorby se soustředila na Moravu či Slovensko. Věnoval se však i rodnému kraji jako jeden ze zakládajících členů Spolku rodáků a přátel města Loun a okolí v Praze (1946). Specializoval se také na územní plány vesnic na Lounsku. Oženil se s Marií, roz. Labohou, narodili se jim syn a dvě dcery.
Krátce po studiu pracoval na ministerstvu zdravotnictví, což se posléze odrazilo v navrhování zdravotnických staveb: v Žilině projektoval chirurgický pavilon, umrlčí komoru a hospodářskou budovu státní nemocnice, byl autorem Státní prohlídkové stanice v Petrovicích. Zúčastnil se soutěží na nemocnici ve Splitu a v Bratislavě (s Karlem Roštíkem, 3. místo). Již 1922 publikoval své plány sokolovny v Hřivicích (u Loun; vybudována až 1934), projektoval rovněž sokolovnu v Hostomicích (u Berouna, nerealizováno) a v Praze-Střešovicích, kde však 1937 prováděl jen úpravu. Ve stylu art deco navrhl okresní soud v Holešově, úřední budovu a okresní soud ve Vyškově jako jednoduše řešenou budovu bez dekorativních prvků. V Karmelitské ulici na Malé Straně v Praze adaptoval Rohanský palác pro budovu ministerstva školství a národní osvěty. V Praze a v Ústí nad Labem navrhoval nájemní domy a 1923 byl rovněž autorem regulace jihovýchodního sektoru Velké Prahy. Jeho práce, přestože byla publikována, však nezískala žádné ocenění. Po 1948, kdy se projektování přesunulo do státních institucí, se H. stal zaměstnancem Státního ústavu pro rekonstrukci památkových měst a objektů v Praze a zabýval se především historickým vývojem vesnického osídlení (Smolnice. Historický průzkum vývoje osídlení, příspěvek k dějinám obce, 1961; Slavětín, 1963; Vrbno nad Lesy, 1963; Hřivčice, okres Louny, 1965; Benecko. Fara Štěpanice v Podkrkonoší. Historický průzkum vývoje osídlení, 1966; Odolena Voda. Historický průzkum vývoje osídlení, 1969). Na přelomu 2016/17 se v Oblastním muzeu v Lounech konala výstava Vesnice Lounska očima O. H., představující soubor jeho kreseb.
L: Časopis československých architektů 21, 1922, s. 128, 198–200; 22, 1923, s. 20–23; 30; 25, 1926, 75; Architekt SIA 26, 1927, s. 50–51; 30, 1931, s. 22; 34, 1935, s. 31; Věstník Spolku architektů a inženýrů 4, 1936, s. 47; OSND 2/2, s. 1026; Toman 1, s. 295; Kulturní adresář ČSR 1, A. Dolenský (ed.), 1934, s. 123; Z. Patrovská – B. Roedl, Biografický slovník okresu Louny, 2000, s. 36; SČSVU 3, s. 68; Architekti, s. 215; Umělecké památky Prahy, Velká Praha 1, D. Prix (ed.), 2017, s. 650.
P: SOkA, Louny, osobní fond č. 74 O. H. 1941–1962.
Ref: Bibliografie dějin Českých zemí
Pavel Vlček
