HANUŠ Vladimír 5.6.1923-3.6.2009: Porovnání verzí

Z Personal
 
Řádka 3: Řádka 3:
 
| obrázek = HANUSV.png
 
| obrázek = HANUSV.png
 
| datum narození = 5.6.1923
 
| datum narození = 5.6.1923
| místo narození = Bílá Třemešná, o. Trutnov
+
| místo narození = Bílá Třemešná (u Dvora Králové nad Labem)
 
| datum úmrtí = 3.6.2009
 
| datum úmrtí = 3.6.2009
 
| místo úmrtí =  
 
| místo úmrtí =  
Řádka 9: Řádka 9:
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
 +
|citace = Biografický slovník českých zemí 22, Praha 2019, s. 219
 
}}
 
}}
 +
'''HANUŠ, Vladimír''', ''* 5. 6. 1923 Bílá Třemešná (u Dvora Králové nad Labem), † 3. 6. 2009, fyzikální chemik''
  
== Literatura ==
+
Vystudoval Přírodovědeckou fakultu UK (1945–49) jako
 +
žák R. Brdičky, u  něhož absolvoval i  vědeckou aspiranturu
 +
(CSc. 1952); již za studií se spolupodílel na výuce oboru jako
 +
asistent. Spolu s R. Brdičkou a J. Kouteckým se zabýval studiem
 +
kinetických polarografických proudů a stanovování rychlostních konstant u reakcí předřazených, následných či vřazených
 +
vlastnímu elektrodovému ději. Od 1952 nastoupil jako pracovník Ústavu fyzikální chemie a  elektrochemie ČSAV. Na
 +
tomto pracovišti setrval celou profesní kariéru. Věnoval se
 +
spektrometrii, podílel se spolu s Vladimírem Čermákem, Čestmírem Jechem (radiolog) a  Josefem Cabicarem na sestavení
 +
a  zprovoznění prvního hmotnostního spektrometru v  ČSR
 +
(1954 oceněn Státní cenou). Jako jeden z prvních začal tuto
 +
metodu používat v organické chemii, zejména při objasňování
 +
struktury substituovaných acetylénů a některých organických
 +
sloučenin s obsahem síry. Zabýval se chemickým složením alkaloidů a v sedmdesátých letech (zejména po získání moderního japonského spektrometru 1973) mechanismem ionizační fragmentace a přesmykem organických kationtů v plynné fázi.
 +
H. výzkumy nalezly uplatnění nejen v chemii, ale i v biologii
 +
či medicíně (soudní lékařství). Byl členem redakční rady časopisu ''Journal of Organic Mass Spectrometry'' a  jako pedagog
 +
vychoval řadu žáků doma i v zahraničí (z nich vyniká František
 +
Tureček, působící v Seattlu a oceněný titulem Česká hlava).
 +
Bibliografie H. díla má přes sto sedmdesát položek, vesměs časopiseckých článků. 1997 se stal členem Učené společnosti ČR.
 +
2001 byl oceněn Hanušovou medailí České společnosti chemické a 2007 ho Učená společnost ČR vyznamenala medailí
 +
Za zásluhy o rozvoj vědy. Od 2010 je udělována Cena V. H.
 +
za nejlepší publikovanou práci v  oboru hmotnostní spektrometrie.
 +
 
 +
'''D:''' Isomerization to the Tropylium Ion Induced by Electron Impact and its
 +
Significance, in: Nature, vol. 184, 1959, s. 1796.
 +
 
 +
'''L:''' ČBS, s.  191; Tomeš 1, s.  416; Z. Herman  – F. Tureček, V. H., June 5,
 +
1923 – July 3, 2009, in: Journal of the American Society for Mass Spectrometry 20, č. 12 (December 2009), s. 2352; Z. Herman, Počátky hmotnostní
 +
spektrometrie u  nás: Hmotnostní spektrometrie v  Ústavu fyzikální chemie
 +
Akademie věd (část I), in: Chemické listy 104, 2010, s. 962–966.
 +
 
 +
Jiří Martínek
 
   
 
   
 
[[Kategorie:C]]
 
[[Kategorie:C]]

Aktuální verze z 24. 2. 2021, 09:40

Vladimír HANUŠ
Narození 5.6.1923
Místo narození Bílá Třemešná (u Dvora Králové nad Labem)
Úmrtí 3.6.2009
Povolání 3- Chemik nebo alchymista
Citace Biografický slovník českých zemí 22, Praha 2019, s. 219
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=69505

HANUŠ, Vladimír, * 5. 6. 1923 Bílá Třemešná (u Dvora Králové nad Labem), † 3. 6. 2009, fyzikální chemik

Vystudoval Přírodovědeckou fakultu UK (1945–49) jako žák R. Brdičky, u něhož absolvoval i vědeckou aspiranturu (CSc. 1952); již za studií se spolupodílel na výuce oboru jako asistent. Spolu s R. Brdičkou a J. Kouteckým se zabýval studiem kinetických polarografických proudů a stanovování rychlostních konstant u reakcí předřazených, následných či vřazených vlastnímu elektrodovému ději. Od 1952 nastoupil jako pracovník Ústavu fyzikální chemie a elektrochemie ČSAV. Na tomto pracovišti setrval celou profesní kariéru. Věnoval se spektrometrii, podílel se spolu s Vladimírem Čermákem, Čestmírem Jechem (radiolog) a Josefem Cabicarem na sestavení a zprovoznění prvního hmotnostního spektrometru v ČSR (1954 oceněn Státní cenou). Jako jeden z prvních začal tuto metodu používat v organické chemii, zejména při objasňování struktury substituovaných acetylénů a některých organických sloučenin s obsahem síry. Zabýval se chemickým složením alkaloidů a v sedmdesátých letech (zejména po získání moderního japonského spektrometru 1973) mechanismem ionizační fragmentace a přesmykem organických kationtů v plynné fázi. H. výzkumy nalezly uplatnění nejen v chemii, ale i v biologii či medicíně (soudní lékařství). Byl členem redakční rady časopisu Journal of Organic Mass Spectrometry a jako pedagog vychoval řadu žáků doma i v zahraničí (z nich vyniká František Tureček, působící v Seattlu a oceněný titulem Česká hlava). Bibliografie H. díla má přes sto sedmdesát položek, vesměs časopiseckých článků. 1997 se stal členem Učené společnosti ČR. 2001 byl oceněn Hanušovou medailí České společnosti chemické a 2007 ho Učená společnost ČR vyznamenala medailí Za zásluhy o rozvoj vědy. Od 2010 je udělována Cena V. H. za nejlepší publikovanou práci v oboru hmotnostní spektrometrie.

D: Isomerization to the Tropylium Ion Induced by Electron Impact and its Significance, in: Nature, vol. 184, 1959, s. 1796.

L: ČBS, s. 191; Tomeš 1, s. 416; Z. Herman – F. Tureček, V. H., June 5, 1923 – July 3, 2009, in: Journal of the American Society for Mass Spectrometry 20, č. 12 (December 2009), s. 2352; Z. Herman, Počátky hmotnostní spektrometrie u nás: Hmotnostní spektrometrie v Ústavu fyzikální chemie Akademie věd (část I), in: Chemické listy 104, 2010, s. 962–966.

Jiří Martínek