Stránka
Diskuse
Zobrazit zdroj
Historie

Zobrazení zdroje stránky HANUSCH Ferdinand 9.11.1866-28.9.1923

{{Infobox - osoba
| jméno = Ferdinand HANUSCH
| obrázek = No male portrait.png
| datum narození = 9.11.1866
| místo narození = Horní Ves (č. o. Vítkov, u Opavy)
| datum úmrtí = 28.9.1923
| místo úmrtí = Vídeň (Rakousko)
| povolání = 47- Představitel stran nebo hnutí po r. 1848<br />63- Spisovatel

| jiná jména = 
| citace = Biografický slovník českých zemí 22, Praha 2019, s. 205-206
}}
'''HANUSCH, Ferdinand''', ''* 9. 11. 1866 Horní Ves (č. o. Vítkov, u Opavy), † 28. 9. 1923 Vídeň (Rakousko), politik, spisovatel''

Syn tkalce Josefa H. a Karolíny, roz. Laserové, pracoval od dětství jako pomocník na stavbách a tovární dělník. V patnácti
letech vstoupil do dělnického spolku, kde si doplnil vzdělání.
Vyučil se tkalcem hedvábí a odešel na vandr, působil ve Vídni, Terstu, Berlíně, Turecku a  Rumunsku. Poté získal místo
v textilní továrně. Od 1891 se angažoval v dělnickém hnutí.
H. se stal 1897 tajemníkem odborů a Sociálně demokratické
strany dělnické (Sozialdemokratische Arbeiterpartei – SDAP)
ve Šternberku, 1900 tajemníkem Unie textilních dělníků
a  1903 členem předsednictva rakouské odborové komise.
1908 vstoupil do zednářské lóže. Účastnil se odborových
sjezdů a mezinárodních kongresů textilních dělníků, bojoval
za lepší podmínky v oblasti pracovního zákonodárství, cestoval
po rakousko-uherské monarchii, aby poznal sociální strukturu jednotlivých zemí a provincií. 1907–18 vykonával mandát
poslance říšské rady, jímž byl zvolen dvakrát (1907 a 1911) za
obvod Chrastava – Hodkovice nad Mohelkou – Český Dub.
Během první světové války se podílel na schválení zákonů,
které měly podpořit nezaměstnané textilní dělníky, a 1918 na
ustanovení šestihodinové pracovní doby o sobotách.

H. politická kariéra dosáhla v  Rakousku vrcholu po první
světové válce. Za SDAP byl 1918–19 poslancem Provizorního národního shromáždění Německého Rakouska, 1919–20
Ústavodárného národního shromáždění a 1920–23 Národní
rady. Kromě toho zastával 1918–20 funkci státního sekretáře
(ministra) pro sociální péči, později pro sociální otázky. 1920
se stal rakouským vicekancléřem, přechodně také státním sekretářem pro dopravu. Proslul jako autor reforem, jimiž se
ustanovily principy rakouského sociálního státu. Díky němu
došlo k zavedení osmihodinového pracovního dne, podpory
v nezaměstnanosti, nároku na dovolenou a minimální mzdy
zajištěné kolektivní smlouvou, pojištění nezaměstnaných, mateřské dovolené a podnikových rad (v nich mohli zaměstnanci promlouvat do řízení podniku, což byla světová novinka).

Dále H. položil základy důchodového a invalidního pojištění
zaměstnanců, prosadil zákaz práce dětí do dvanácti let a zrušení pracovních knížek, jež vedly k  závislosti pracujících na
zaměstnavatelích. Po odchodu z vlády vedl sociálně-politický
výbor Národní rady. 1921 stanul v čele vídeňské dělnické komory. Zde se soustředil na kulturní a  osvětovou práci mezi
dělnictvem (např. zřizování dělnických knihoven). Byl literárně činný; vedle materiálů věnovaných dělnické problematice
psal – využívaje slezského nářečí – romány a dramata sociálněreformního obsahu, ve kterých převládaly motivy domova
s autobiografickými prvky.

1891 se oženil s Annou, roz. Domesovou. Manželka i dcera,
která se narodila z tohoto svazku, předčasně zemřely. Druhá
manželka se jmenovala Julie a  zplodil s  ní dva syny (Ferdinand, Otto). H. jméno nese ulice ve vídeňském I. okresu,
obytný blok ve III. okresu (postavený 1923–25) a nemocnice
ve XIV. okresu, ale též ulice či náměstí v dalších rakouských
městech. Jeho busta tvoří součást Pomníku republiky poblíž
budovy vídeňského Parlamentu; na Ústředním hřbitově má
čestný hrob. H. je považován za sociálního reformátora světového významu; jím prosazené sociální vymoženosti inspirovaly
vlády mnoha zemí. 

'''L:''' BL 1, s.  534 (se soupisem díla a  literatury); Czeike 3, s.  55–56; Slezsko 2, s. 42–43 (se soupisem díla a literatury); MSA 85, 1986, s. 39–40;
NDB 7, s. 643 (se soupisem díla a literatury); ÖBL 2, s. 184–185 (se soupisem
díla a literatury); F. G. Kürbisch, Chronik der sudetendeutschen Sozialdemokratie 1863–1938, München 1982, s. 42, 44; Z. Filip, Trojice představitelů
dělnického hnutí z Vítkova, in: Wilhelm Kiesewetter 1853–1993.K 140. výročí narození. Sborník příspěvků z kolokvia v Trutnově 12. X. 1993, Krkonoše–Podkrkonoší, Supplementum VI, V. Wolf – R. Reil (eds.), 1994, s. 47–52;
týž, Dva němečtí literáti  – F. H. a  Hans Honheiser, in: IV. svatováclavské
česko-polsko-německé setkání v Jeseníku. Sborník referátů, K. Growka (ed.),
2004, s.  26–28; F. Adlgasser, Die Mitglieder der Österreichischen Zentralparlamente (Konstituierender Reichstag 1848–1879, Reichsrat 1861–1918), 1,
Wien 2014, s.  403–414; https://www.parlament.gv.at/WWER/PAD_01947/
(stav k  14. 5. 2018); austria-forum.org (se soupisem díla a  literatury, stav
k  14.  5.  2018); https://www.wien.gv.at/wiki/index.php/Ferdinand_Hanusch
(se soupisem díla a  literatury, stav k  15.  5.  2018); cs.wikipedia.org (stav
k 15. 5. 2018); de.wikipedia.org (se soupisem literatury, stav k 15. 5. 2018).

'''P:''' ZA, Opava, Sbírka matrika, matrika nar. řkt. f. ú. Vítkov, inv. č. 2575, sign.
Bu XVI 18, 1859–1877, pag. 129–130.

'''Ref:''' [https://biblio.hiu.cas.cz/records/1f19b039-c2d8-42e7-b466-5a2c3c544c13 Bibliografie dějin Českých zemí]

Vojtěch Szajkó
 


[[Kategorie:D]]
[[Kategorie:47- Představitel stran nebo hnutí po r. 1848]]
[[Kategorie:63- Spisovatel]]

[[Kategorie:1866]]
[[Kategorie:Horní Ves]]
[[Kategorie:1923]]
[[Kategorie:Vídeň]]