Biografický slovník
HANUS Vítězslav 22.12.1929-21.11.2002: Porovnání verzí
| Řádka 9: | Řádka 9: | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
| + | | citace = Biografický slovník českých zemí 22, Praha 2019, s. 205 | ||
}} | }} | ||
| + | '''HANUS, Vítězslav''', ''* 22. 12. 1929 Brno, † 21. 11. 2002 Brno, hobojista, pedagog'' | ||
| + | |||
| + | Nejprve se učil hře na housle u otce, hru na hoboj studoval | ||
| + | u Františka Suchého na brněnské konzervatoři (1945–50) | ||
| + | a na JAMU (1950–55), kde byl též členem dechového kvinteta (1954). Zvítězil v soutěžích vysokých uměleckých škol: | ||
| + | AMU (1950), JAMU (1951) a Vysoké školy múzických umení v Bratislavě (1952), v Mezinárodní hudební soutěži Pražské | ||
| + | jaro (1953) získal druhou cenu. Působil jako člen Moravského | ||
| + | komorního orchestru (1948–50), první hobojista operního | ||
| + | orchestru Státního divadla (od 1992 Národní divadlo) v Brně | ||
| + | (1950–59) a souběžně jako člen Moravského noneta, jehož vznik | ||
| + | 1957 podnítil. Dále byl pedagogem na konzervatoři v Pekingu | ||
| + | (1959–61), v Bejrútu (1966–68) a prvním hobojistou v Královské opeře v Sydney (1968–69). Na brněnské konzervatoři | ||
| + | učil hru na hoboj 1961–63 externě a 1972–85 interně. Spolu | ||
| + | s účinkováním v orchestrálních a komorních tělesech a s pedagogickou prací vystupoval průběžně také jako sólista. Ve svém | ||
| + | repertoáru měl hobojové koncerty G. F. Händla, G. P. Telemanna, C. Saint-Saënse, M. Ravela, B. Bartóka, J. Iberta, | ||
| + | P. Hindemitha, komorní hobojové skladby T. Albinoniho, | ||
| + | B. Marcella, W. A. Mozarta, F. V. Kramáře, V. d’Indyho, | ||
| + | R. Strausse, B. Brittena a dalších autorů, věnoval se však také | ||
| + | nové tvorbě. Uvedl premiéry skladeb P. Haase, O. Chlubny, | ||
| + | F. Suchého, Z. Blažka, K. Horkého, A. Tučapského, C. Kohoutka a dalších soudobých českých autorů. Mnohdy vystupoval a pořizoval nahrávky skladeb za spolupráce své manželky, | ||
| + | pianistky a hudební pedagožky '''Anny Hanusové''', roz. '''Flachové''' (* 16. 11. 1930 Cieszyn, Polsko). 1961 udělila čínská vláda | ||
| + | H. vyznamenání za pedagogické a koncertní působení. | ||
| + | |||
| + | '''L:''' HS 1, s. 400; V. Holzknecht, IV. Celostátní přehlídka koncertního umění, | ||
| + | in: Hudební rozhledy 12, 1959, č. 1, s. 37; http://www.ceskyhudebnislovnik.cz | ||
| + | (stav k 19. 3. 2018); http://encyklopedie.brna.cz (stav k 19. 3. 2018). | ||
| + | |||
| + | Mojmír Sobotka | ||
| + | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:78- Hudební interpret]] | [[Kategorie:78- Hudební interpret]] | ||
Aktuální verze z 19. 2. 2021, 16:42
| Vítězslav HANUS | |
 | |
| Narození | 22.12.1929 |
|---|---|
| Místo narození | Brno |
| Úmrtí | 21.11.2002 |
| Místo úmrtí | Brno |
| Povolání |
78- Hudební interpret 61- Pedagog |
| Citace | Biografický slovník českých zemí 22, Praha 2019, s. 205 |
| Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=76690 |
HANUS, Vítězslav, * 22. 12. 1929 Brno, † 21. 11. 2002 Brno, hobojista, pedagog
Nejprve se učil hře na housle u otce, hru na hoboj studoval u Františka Suchého na brněnské konzervatoři (1945–50) a na JAMU (1950–55), kde byl též členem dechového kvinteta (1954). Zvítězil v soutěžích vysokých uměleckých škol: AMU (1950), JAMU (1951) a Vysoké školy múzických umení v Bratislavě (1952), v Mezinárodní hudební soutěži Pražské jaro (1953) získal druhou cenu. Působil jako člen Moravského komorního orchestru (1948–50), první hobojista operního orchestru Státního divadla (od 1992 Národní divadlo) v Brně (1950–59) a souběžně jako člen Moravského noneta, jehož vznik 1957 podnítil. Dále byl pedagogem na konzervatoři v Pekingu (1959–61), v Bejrútu (1966–68) a prvním hobojistou v Královské opeře v Sydney (1968–69). Na brněnské konzervatoři učil hru na hoboj 1961–63 externě a 1972–85 interně. Spolu s účinkováním v orchestrálních a komorních tělesech a s pedagogickou prací vystupoval průběžně také jako sólista. Ve svém repertoáru měl hobojové koncerty G. F. Händla, G. P. Telemanna, C. Saint-Saënse, M. Ravela, B. Bartóka, J. Iberta, P. Hindemitha, komorní hobojové skladby T. Albinoniho, B. Marcella, W. A. Mozarta, F. V. Kramáře, V. d’Indyho, R. Strausse, B. Brittena a dalších autorů, věnoval se však také nové tvorbě. Uvedl premiéry skladeb P. Haase, O. Chlubny, F. Suchého, Z. Blažka, K. Horkého, A. Tučapského, C. Kohoutka a dalších soudobých českých autorů. Mnohdy vystupoval a pořizoval nahrávky skladeb za spolupráce své manželky, pianistky a hudební pedagožky Anny Hanusové, roz. Flachové (* 16. 11. 1930 Cieszyn, Polsko). 1961 udělila čínská vláda H. vyznamenání za pedagogické a koncertní působení.
L: HS 1, s. 400; V. Holzknecht, IV. Celostátní přehlídka koncertního umění, in: Hudební rozhledy 12, 1959, č. 1, s. 37; http://www.ceskyhudebnislovnik.cz (stav k 19. 3. 2018); http://encyklopedie.brna.cz (stav k 19. 3. 2018).
Mojmír Sobotka
