Stránka
Diskuse
Zobrazit zdroj
Historie

Zobrazení zdroje stránky HANYK Jaroslav 29.3.1900-16.7.1988

{{Infobox - osoba
| jméno = Jaroslav HANYK
| obrázek = No male portrait.png
| datum narození = 29.3.1900
| místo narození = Záchlumí (u Žamberka)
| datum úmrtí = 16.7.1988
| místo úmrtí = Brno
| povolání = 28- Strojař nebo elektrotechnik

| jiná jména = 
|citace = Biografický slovník českých zemí 22, Praha 2019, s. 220-221
}}
'''HANYK, Jaroslav''', ''* 29. 3. 1900 Záchlumí (u Žamberka), † 16. 7. 1988 Brno, konstruktér, pedagog''

Maturoval 1917 na vyšší reálce v Kostelci nad Orlicí, 1917–23
studoval elektrotechnické oddělení odboru strojního inženýrství na ČVUT v Praze (Ing.). 1923 byl zaměstnán jako výpočtář elektrických strojů ve firmě Elektromotor Svět v Brně-Židenicích. 1923–24 absolvoval vojenskou prezenční službu.
1924 nastoupil do Škodových závodů v Plzni a pracoval zde
postupně jako konstruktér, výpočtář, projektant, provozní inženýr a jako technický vedoucí oddělení elektrických vozidel.
1954 přešel do Výzkumného ústavu dopravního v Praze, kde
působil ve funkcích vedoucího výzkumné skupiny elektrické
trakce a později vedoucího výzkumné skupiny automatizace
v železniční dopravě a současně jako náměstek ředitele ústavu
pro výzkum. V  oboru elektrické trakce dosáhl významných
úspěchů, zejména ve vývoji elektrických lokomotiv E 499.0
a E 499.1. Pracoval na vývoji trolejbusů 1Tr až 7Tr, motorových vozů M 222.0, M 230.0, M 232.0, M 242.0, M 274.0,
akumulátorových lokomotiv E 417.0, E 222.0, E 202.0 ad.
Podílel se na vývoji tramvají pro Prahu, Brno, Plzeň, Jihlavu, Ústí nad Labem, Bělehrad, Suboticu, Varšavu a  Lodž.
Úzce spolupracoval na projektech elektrizace varšavského
uzlu a pražské podzemní dráhy. Od 1951 externě vyučoval na
Vysoké škole strojní a elektrotechnické v Plzni a na ČVUT.
Přednášel také na Vysoké škole dopravní v Praze, po jejím přeložení do Žiliny tam od 1961 zastupoval profesora, 1965 byl
jmenován profesorem oboru elektrická trakce a  elektroenergetika. Věnoval se konstrukci elektromotorů a  elektrických
vozidel. S  katedrou elektrické trakce a  energetiky spolupracoval i po odchodu do důchodu 1971 a přednášel na seminářích určených posluchačům elektrotechniky v  dopravním
inženýrství. Působil ve významných funkcích: 1948–52 byl
pověřencem pro vývoj elektrické dopravy v národním kovoprůmyslu, členem vědecko-technické rady ministra dopravy,
vědecké rady projektově-konstrukčního vývojového pracoviště
lokomotivního hospodářství a  elektrotechniky ministerstva
dopravy a  hodnotitelské komise pro elektrické lokomotivy československé státní zkušební komise č. 223. Místopředsedou odborné skupiny pro elektrickou trakci ČSVTS se stal
1957. Pracoval v redakční radě časopisu ''Železniční technika''.
Získal (1939) první cenu za nejlepší technickou knihu Masarykovy akademie práce (se spoluautory J. Bílkem a J. Jansou:
''Elektrisace našich drah'', 1939), 1955 Čestné uznání ministra
strojírenství za vzorné splnění pracovního úkolu Elektrická
univerzální lokomotiva E 499.0 a 1956 Řád práce, který byl
udělen kolektivu pracovníků pod jeho vedením za dokončení vývoje lokomotivy E 499.0. Byl autorem sedmi patentů
a osmi zlepšovacích návrhů z oboru konstrukce vozidel s elektrickou trakcí. Často publikoval v odborném tisku, především
v ''Elektrotechnickém obzoru'' nebo ve francouzském ''La traction électrique''. Jako československý delegát komise pro elektrickou
trakci se účastnil mezinárodních vědeckých konferencí International Electrotechnical Commission 1926, 1956, 1958. Byl
ženatý s  Marií, roz. Absolonovou (*  1902), v  manželství se
narodila dcera Hana (* 1936).

'''D:''' výběr: Velkoměstská doprava osobní (pouliční dráha a  trolejbusy),
in: Automobil a železnice 1938, s. 171–180; Instruktáže o zařízeních hlavních elektrických drah 2. Elektrická lokomotiva řady E 499.0 (s M. Opialem
a S. Pejšem), 1954; Elektrotechnologie, 1956; Provozní zkušenosti s novou
elektrickou lokomotivou řadu E 499.0, in: Strojírenství v železniční dopravě
1956, s. 3; Zkušenosti z elektrického provozu našich železnic, in: Seminární
přednášky z elektrické vozby, 1956, s. 91–131; Elektrická trakce v železniční
dopravě, 1959, s. 122–143; Elektrická trakce francouzských železnic stejnosměrnou proudovou soustavou 1500 V, in: Soudobé otázky elektrické vozby
v průmyslové městské a železniční dopravě, 1959, s. 123–153.

'''L:''' Kdo je kdo v Československu 1, 1969, s. 238; ESL 2, s. 228; J. Paleček,
Prof. Ing. J. H. – významný konstruktér elektrických vozidel a pedagog VŠD,
in: VLI. sešit katedry elektrotechniky, 2012; BLS 3, s. 355 (s další literaturou).

'''P:''' Archiv Žilinské univerzity, Žilina, osobní spis.

Petr Kašing


[[Kategorie:C]]
[[Kategorie:28- Strojař nebo elektrotechnik]]

[[Kategorie:1900]]
[[Kategorie:Záchlumí]]
[[Kategorie:1986]]
[[Kategorie:Brno]]