Biografický slovník
HANZAL František 14.4.1916-5.4.2003: Porovnání verzí
m (Makariusová přesunul stránku HANZAL František 14.4.1916 na HANZAL František 14.4.1916-5.4.2003 bez založení přesměrování) |
|||
| (Není zobrazena jedna mezilehlá verze od jednoho dalšího uživatele.) | |||
| Řádka 4: | Řádka 4: | ||
| datum narození = 14.4.1916 | | datum narození = 14.4.1916 | ||
| místo narození = Plzeň | | místo narození = Plzeň | ||
| − | | datum úmrtí = | + | | datum úmrtí = 5.4.2003 |
| − | | místo úmrtí = | + | | místo úmrtí = Praha |
| povolání = 15- Lékaři | | povolání = 15- Lékaři | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
| − | }} | + | |citace = Biografický slovník českých zemí 22, Praha 2019, s. 221-222 |
| + | }} | ||
| + | '''HANZAL, František''', ''* 14. 4. 1916 Plzeň, † 5. 4. 2003 Praha, lékař neurolog, pedagog'' | ||
| + | |||
| + | Narodil se v rodině železničního zaměstnance. 1934 maturoval na plzeňském gymnáziu, studium na pražské lékařské | ||
| + | fakultě dokončil těsně před zavřením českých vysokých škol | ||
| + | (17. 11. 1939), promoval však až po konci světové války | ||
| + | v květnu 1945. Již během studií pracoval na neurologické klinice u prof. Karla Hennera. Za války působil jako pomocný | ||
| + | lékař na neurologickém oddělení polikliniky v Plzni. Po promoci nastoupil na Hennerovu kliniku jako asistent; od 1947 | ||
| + | tam řídil likvorologickou a biochemickou laboratoř, 1950 založil a vedl velké neuroinfekční oddělení (první v Evropě). Od | ||
| + | 1952 pracoval také jako neurologický konzultant v motolské | ||
| + | nemocnici, zároveň jako expert ministerstva zdravotnictví pro | ||
| + | neuroinfekce. 1963 se habilitoval. 1966–72 byl zástupcem | ||
| + | přednosty neurologické kliniky tehdejší fakulty všeobecného | ||
| + | lékařství. Současně se věnoval rehabilitaci následků po dětské | ||
| + | obrně, ve Lnářích založil doléčovací středisko pro pacienty po | ||
| + | neuroinfekcích. 1969 obhájil vědecký titul DrSc., 1972 byl | ||
| + | jmenován přednostou nově zřízeného neurologického oddělení na Fakultě dětského lékařství v Motole. Od 1976 vedl | ||
| + | dvanáct let neurologickou katedru v Ústavu pro doškolování | ||
| + | lékařů v Thomayerově nemocnici v Krči. 1979 jmenován profesorem neurologie. 1988 odešel na odpočinek. | ||
| + | |||
| + | H. se zabýval především problematikou neuroinfekcí, vyšetřováním mozkomíšního moku, tuberkulózní meningitidou | ||
| + | a klíšťovou encefalitidou. Zasloužil se např. o likvidaci epidemie | ||
| + | encefalitidy ve východoslovenské Rožňavě. Napsal řadu studií | ||
| + | do domácích i zahraničních odborných časopisů a byl hlavním autorem oceňované monografie o mozkomíšním moku. | ||
| + | |||
| + | '''D:''' Mozkomíšní mok v klinické a laboratorní praxi, 1963 (s J. Viklickým | ||
| + | a O. Skaličkovou). | ||
| + | |||
| + | '''L:''' ČLČ 105, 1966, s. 440; 118, 1979, s. 1312; Československá neurologie 29, 1966, s. 140–141; Československá neurologie a neurochirurgie 49, | ||
| + | 1986, s. 199; Praktický lékař 46, 1966, s. 320; S. Káš, Neurolog profesor MUDr. F. H., in: tamtéž 90, 2010, s. 185–187; Univerzitní zprávy 1976, | ||
| + | č. 6, s. 69–70; Zdravotnické noviny 30, 1966, č. 16, s. 2; 1981, č. 15, s. 2; | ||
| + | F. H., in: Vesmír 55, 1976, s. 123; ČBS, s. 191; Tomeš 1, s. 416–417; LF UK | ||
| + | 1945–2008, 1, 2008, s. 88. | ||
| + | |||
| + | Ludmila Hlaváčková | ||
| + | |||
| − | |||
| − | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:15- Lékaři]] | [[Kategorie:15- Lékaři]] | ||
| Řádka 18: | Řádka 52: | ||
[[Kategorie:1916]] | [[Kategorie:1916]] | ||
[[Kategorie:Plzeň]] | [[Kategorie:Plzeň]] | ||
| + | [[Kategorie:2003]] | ||
| + | [[Kategorie:Praha]] | ||
Aktuální verze z 24. 2. 2021, 10:06
| František HANZAL | |
 | |
| Narození | 14.4.1916 |
|---|---|
| Místo narození | Plzeň |
| Úmrtí | 5.4.2003 |
| Místo úmrtí | Praha |
| Povolání | 15- Lékaři |
| Citace | Biografický slovník českých zemí 22, Praha 2019, s. 221-222 |
| Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=68154 |
HANZAL, František, * 14. 4. 1916 Plzeň, † 5. 4. 2003 Praha, lékař neurolog, pedagog
Narodil se v rodině železničního zaměstnance. 1934 maturoval na plzeňském gymnáziu, studium na pražské lékařské fakultě dokončil těsně před zavřením českých vysokých škol (17. 11. 1939), promoval však až po konci světové války v květnu 1945. Již během studií pracoval na neurologické klinice u prof. Karla Hennera. Za války působil jako pomocný lékař na neurologickém oddělení polikliniky v Plzni. Po promoci nastoupil na Hennerovu kliniku jako asistent; od 1947 tam řídil likvorologickou a biochemickou laboratoř, 1950 založil a vedl velké neuroinfekční oddělení (první v Evropě). Od 1952 pracoval také jako neurologický konzultant v motolské nemocnici, zároveň jako expert ministerstva zdravotnictví pro neuroinfekce. 1963 se habilitoval. 1966–72 byl zástupcem přednosty neurologické kliniky tehdejší fakulty všeobecného lékařství. Současně se věnoval rehabilitaci následků po dětské obrně, ve Lnářích založil doléčovací středisko pro pacienty po neuroinfekcích. 1969 obhájil vědecký titul DrSc., 1972 byl jmenován přednostou nově zřízeného neurologického oddělení na Fakultě dětského lékařství v Motole. Od 1976 vedl dvanáct let neurologickou katedru v Ústavu pro doškolování lékařů v Thomayerově nemocnici v Krči. 1979 jmenován profesorem neurologie. 1988 odešel na odpočinek.
H. se zabýval především problematikou neuroinfekcí, vyšetřováním mozkomíšního moku, tuberkulózní meningitidou a klíšťovou encefalitidou. Zasloužil se např. o likvidaci epidemie encefalitidy ve východoslovenské Rožňavě. Napsal řadu studií do domácích i zahraničních odborných časopisů a byl hlavním autorem oceňované monografie o mozkomíšním moku.
D: Mozkomíšní mok v klinické a laboratorní praxi, 1963 (s J. Viklickým a O. Skaličkovou).
L: ČLČ 105, 1966, s. 440; 118, 1979, s. 1312; Československá neurologie 29, 1966, s. 140–141; Československá neurologie a neurochirurgie 49, 1986, s. 199; Praktický lékař 46, 1966, s. 320; S. Káš, Neurolog profesor MUDr. F. H., in: tamtéž 90, 2010, s. 185–187; Univerzitní zprávy 1976, č. 6, s. 69–70; Zdravotnické noviny 30, 1966, č. 16, s. 2; 1981, č. 15, s. 2; F. H., in: Vesmír 55, 1976, s. 123; ČBS, s. 191; Tomeš 1, s. 416–417; LF UK 1945–2008, 1, 2008, s. 88.
Ludmila Hlaváčková
