Biografický slovník
HANZAL Vojtěch 31.5.1895-17.12.1962: Porovnání verzí
| Řádka 6: | Řádka 6: | ||
| rodné jméno = | | rodné jméno = | ||
| datum narození = 31.5.1895 | | datum narození = 31.5.1895 | ||
| − | | místo narození = | + | | místo narození = Uhříněves (Praha) |
| datum úmrtí = 17.12.1962 | | datum úmrtí = 17.12.1962 | ||
| místo úmrtí = Praha | | místo úmrtí = Praha | ||
| Řádka 36: | Řádka 36: | ||
| poznámky = | | poznámky = | ||
| web = | | web = | ||
| − | | citace = Biografický slovník českých zemí , Praha , | + | |citace = Biografický slovník českých zemí 22, Praha 2019, s. 222 |
}} | }} | ||
| + | '''HANZAL, Vojtěch''', ''* 31. 5. 1895 Uhříněves (Praha), † 17. 12. 1962 Praha, účastník 1. a 2. odboje, vojenský historik'' | ||
| + | |||
| + | Maturoval na klasickém gymnáziu v Písku a absolvoval dva | ||
| + | semestry na české právnické fakultě v Praze. V létě 1915 narukoval jako jednoroční dobrovolník k 11. pěšímu pluku, s nímž | ||
| + | byl nasazen na italskou frontu. Jako podporučík a velitel čety | ||
| + | byl 2. 11. 1916 zajat u San Grada di Merna (nyní Miren /Slovinsko/), v zajateckém táboře San Consilina (u Salerna) organizoval na přelomu 1917/18 po J. Kohoutkovi zpravodajskou | ||
| + | činnost českých a slovenských zajatců s pověřením vést jejich | ||
| + | přípravu pro řádné zpravodajství na frontě, v táboře zůstal do | ||
| + | počátku května 1918. Až 3. 5. byl zařazen k VII. italské armádě v postavení velitele výzvědné roty (por.). Italové využívali | ||
| + | jeho zkušenosti i nadání, takže teprve 13. 11. byl převelen do | ||
| + | 39. československého pluku Výzvědného jako velitel 7. roty. | ||
| + | Ve vlasti se účastnil bojů o Slovensko, v červenci 1919 se stal | ||
| + | adjutantem (kpt.) vojenského inspektorátu v Olomouci, od | ||
| + | prosince 1921 pracoval s A. Zeyerem a F. Bednaříkem v Památníku odboje, 1923–39 byl přednostou italské evidence | ||
| + | Kanceláře legií (mjr.). Věnoval se podrobnému výzkumu a popsání zpravodajské činnosti dobrovolníků na italské straně | ||
| + | fronty. K tomu publikoval dvě základní monografie: ''Výzvědčíci v Itálii a na Slovensku'' (1928) a ''S výzvědčíky od švýcarských'' | ||
| + | ''ledovců po moře Adriatické'' (1938). Za německé okupace stál | ||
| + | u zrodu ilegální vojenské organizace Obrana národa, po celou | ||
| + | válku byl vězněn v koncentračním táboře Buchenwald. | ||
| + | |||
| + | '''L:''' F. Bednařík, V boj! Kronika československé legie v Itálii 1915–1918, 1927, | ||
| + | rejstřík; http://www.vuapraha.cz/soldier/13818097 (stav k 17. 4. 2018). | ||
| + | |||
| + | '''P:''' VHA, Praha, Poslužný spis legionáře, kvalifikační listina důstojníka. | ||
| + | |||
| + | '''Ref:''' [https://biblio.hiu.cas.cz/records/8d5bb6b8-c20f-4a61-9a81-d01d9b196885 Bibliografie dějin Českých zemí] | ||
| + | |||
| + | Martin Kučera | ||
| + | |||
[[Kategorie:45- Voják nebo partyzán]] | [[Kategorie:45- Voják nebo partyzán]] | ||
[[Kategorie:53- Historik]] | [[Kategorie:53- Historik]] | ||
Verze z 24. 2. 2021, 10:16
| Vojtěch HANZAL | |
 | |
| Narození | 31.5.1895 |
|---|---|
| Místo narození | Uhříněves (Praha) |
| Úmrtí | 17.12.1962 |
| Místo úmrtí | Praha |
| Povolání |
45- Voják nebo partyzán 53- Historik |
| Citace | Biografický slovník českých zemí 22, Praha 2019, s. 222 |
| Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=138553 |
HANZAL, Vojtěch, * 31. 5. 1895 Uhříněves (Praha), † 17. 12. 1962 Praha, účastník 1. a 2. odboje, vojenský historik
Maturoval na klasickém gymnáziu v Písku a absolvoval dva semestry na české právnické fakultě v Praze. V létě 1915 narukoval jako jednoroční dobrovolník k 11. pěšímu pluku, s nímž byl nasazen na italskou frontu. Jako podporučík a velitel čety byl 2. 11. 1916 zajat u San Grada di Merna (nyní Miren /Slovinsko/), v zajateckém táboře San Consilina (u Salerna) organizoval na přelomu 1917/18 po J. Kohoutkovi zpravodajskou činnost českých a slovenských zajatců s pověřením vést jejich přípravu pro řádné zpravodajství na frontě, v táboře zůstal do počátku května 1918. Až 3. 5. byl zařazen k VII. italské armádě v postavení velitele výzvědné roty (por.). Italové využívali jeho zkušenosti i nadání, takže teprve 13. 11. byl převelen do 39. československého pluku Výzvědného jako velitel 7. roty. Ve vlasti se účastnil bojů o Slovensko, v červenci 1919 se stal adjutantem (kpt.) vojenského inspektorátu v Olomouci, od prosince 1921 pracoval s A. Zeyerem a F. Bednaříkem v Památníku odboje, 1923–39 byl přednostou italské evidence Kanceláře legií (mjr.). Věnoval se podrobnému výzkumu a popsání zpravodajské činnosti dobrovolníků na italské straně fronty. K tomu publikoval dvě základní monografie: Výzvědčíci v Itálii a na Slovensku (1928) a S výzvědčíky od švýcarských ledovců po moře Adriatické (1938). Za německé okupace stál u zrodu ilegální vojenské organizace Obrana národa, po celou válku byl vězněn v koncentračním táboře Buchenwald.
L: F. Bednařík, V boj! Kronika československé legie v Itálii 1915–1918, 1927, rejstřík; http://www.vuapraha.cz/soldier/13818097 (stav k 17. 4. 2018).
P: VHA, Praha, Poslužný spis legionáře, kvalifikační listina důstojníka.
Ref: Bibliografie dějin Českých zemí
Martin Kučera
