HANZELKA Boleslav 22.7.1918-14.6.2003

Z Personal
Boleslav HANZELKA
Narození 22.7.1918
Místo narození Kopřivnice
Úmrtí 14.6.2003
Místo úmrtí Brno
Povolání 28- Strojař nebo elektrotechnik
61- Pedagog
Citace Biografický slovník českých zemí 22, Praha 2019, s. 223-224
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=138922

HANZELKA, Boleslav, * 22. 7. 1918 Kopřivnice, † 14. 6. 2003 Brno, automobilový konstruktér, pedagog, účastník 2. odboje

Syn Boleslava H. (1890–1961) a jeho ženy Žofie (1890–1973); bratr Otakar H. (1921–2003) se stal hudebníkem. Do šesti let vyrůstal ve Vídni-Liesingu, kde byl otec konstruktérem v továrně Perl. Po krátkém pobytu v Brně se rodina usadila v Prostějově. 1936–39 H. studoval strojní inženýrství na brněnské technice. Po uzavření českých vysokých škol nacisty pracoval 1939–45 u prostějovské firmy Wichterle a Kovařík. Po válce studium na vysoké škole ukončil (1946 Ing.); na škole složil také rigorózní zkoušku a obhájil doktorskou disertační práci na téma Stanovení některých jízdních odporů vozidla dobíháním (1950 Dr. techn.). 1946 nastoupil do oddělení vývojové konstrukce Tatry Kopřivnice, n. p., kde působil postupně jako vedoucí studijní a výpočtové skupiny, zástupce vedoucího vývojových konstrukcí a vedoucí technické kanceláře vývojového oddělení konstrukce. 1952 se stal výzkumným pracovníkem a zástupcem vedoucího výzkumu, 1955 vedoucím výzkumu. Zabýval se řešením problémů při vývoji osobních i nákladních automobilů (podvozkové části – brzdy, řízení, nápravy, optimalizace převodu výkonu motoru na hnací kola, aerodynamika vozidel). Patřil k blízkým spolupracovníkům významného automobilového inženýra Julia Mackerleho. 1959 z Tatry odešel a začal přednášet na katedře spalovacích motorů a motorových vozidel Vojenské akademie Antonína Zápotockého (dnes Univerzita obrany) v Brně. 1959 byl jmenován profesorem oboru bojová a dopravní vozidla, teorie a konstrukce. Ve vědecko-výzkumné práci se zaměřoval na automobilovou techniku, zvláště na jízdní vlastnosti vozidel. Zabýval se především zkouškami a měřením aerodynamiky vozidel. Na odpočinek odešel 1984. Spolupracoval také s Fakultou strojní VUT v Brně na zavedení výuky stavby automobilů a později s Ústavem pro výzkum motorových vozidel v Praze. 1951 byl jmenován členem týmu pracujícím na vývoji nákladního automobilu Praga V3S. Publikoval výzkumné zprávy, články v odborných i populárních časopisech; v seriálech propagoval motorismus a historii československých automobilů. Byl dlouholetým spolupracovníkem a členem redakční rady vydavatelství automobilové literatury MS Press (dříve AutoAlbumArchiv), na jehož publikacích spolupracoval jako autor a odborný recenzent. Dlouhodobě zasedal také v redakční radě časopisu Automobil.

D: výběr: Vývoj aerodynamické karoserie v Československu, in: Automobil 5, 1961, č. 2, s. 34; Aerodynamické síly u osobních automobilů různých tvarů 1, in: tamtéž, č. 9, s. 263; Aerodynamické síly u osobních automobilů různých tvarů 2, in: tamtéž, č. 10, s. 287; Omezení maximální akcelerace automobilů adhezí, in: tamtéž 7, 1963, č. 10, s. 317; Osobní automobily Wikov, in: tamtéž 16, 1972, č. 1, s. 33; První československý aerodynamický automobil, in: tamtéž 17, 1973, č. 7, s. 13; Sportovní a závodní vozy Wikov, in: tamtéž 21, 1977, č. 4, s. 33; Vozy velkých cen, 1974; Wikov. Auto-Album, 1986.

L: Kdo je kdo v Československu 1, 1969, s. 238–239; Kdo to byl prof. ing. dr. B. H., in: Motor Journal 4, 2004, č. 1/2, s. 10.

P: Archiv NTM, Praha, osobní fond.

Petr Kašing