HANZL Oldřich 5.2.1921-9.5.1992: Porovnání verzí
(HANZL_Oldřich_5.2.1921-9.5.1992) |
|||
(Není zobrazena jedna mezilehlá verze od jednoho dalšího uživatele.) | |||
Řádka 3: | Řádka 3: | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 5.2.1921 | | datum narození = 5.2.1921 | ||
− | | místo narození = | + | | místo narození = Držovice (u Prostějova) |
| datum úmrtí = 9.5.1992 | | datum úmrtí = 9.5.1992 | ||
| místo úmrtí = Brno | | místo úmrtí = Brno | ||
Řádka 9: | Řádka 9: | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
− | }} | + | |citace = Biografický slovník českých zemí 22, Praha 2019, s. 226-227 |
+ | }} | ||
+ | '''HANZL, Oldřich''', ''* 5. 2. 1921 Držovice (u Prostějova), † 9. 5. 1992 Brno, malíř, grafik, sochař'' | ||
+ | |||
+ | Maturoval 1940 na reálce v Olomouci, 1942 se vyučil kamenosochařem u Jana Třísky v Prostějově, 1942–45 byl totálně | ||
+ | nasazen v Drážďanech. 1945–47 studoval kresbu a modelování | ||
+ | u Františka Doubravy a Vincence Makovského na brněnské | ||
+ | VŠT, 1947–49 výtvarnou výchovu u profesora Eduarda Miléna na Pedagogické fakultě Masarykovy univerzity. Od 1949 | ||
+ | byl Milénovým asistentem, od 1962 docentem výtvarné výchovy, 1970 musel z politických důvodů z univerzity odejít. Od | ||
+ | 1958 byl členem brněnské tvůrčí skupiny Profil 58, s níž často | ||
+ | vystavoval. V malířském, grafickém a sochařském díle dospěl | ||
+ | ke značnému znakovému zjednodušení a nefigurativnímu projevu, zabýval se i asambláží a skrumáží. Jeho celoživotní dílo je | ||
+ | spjato s Brnem. Začínal jako krajinář, zobrazoval motivy z okolí Tuřan a opuštěných brněnských zákoutí. Od přelomu padesátých a šedesátých let se zaměřil na zátiší a figurální kompozice. Výtvarný výraz odvodil z francouzského fauvismu, nejčastěji | ||
+ | zobrazoval lidskou postavu a předměty běžné denní potřeby, | ||
+ | v grafických listech kohouty a ryby. U dřevořezeb věnoval pozornost struktuře letorostů. Často užíval grafické techniky monotypu v malbě akvarelu, stále výrazněji si vytvářel vlastní pojetí | ||
+ | soudobého výtvarného znaku, založeného na kombinaci barevných ploch a tvarů blízkých surrealistickému vidění. V sedmdesátých a osmdesátých letech zobrazoval důmyslné sestavy | ||
+ | objektů z různých pohledových úhlů. Své dílo uzavřel rozsáhlými hravými cykly pastelů ''Pády a Mimozemšťané''. V sochařské tvorbě se soustředil na sevřené kamenné a dřevěné bloky zobrazující náznaky hlav a figur, svářel však i dekorativní či bizarní kompozice ze zbytků materiálů v duchu pop-artu. | ||
+ | |||
+ | '''L:''' I. Zhoř, O. H. (katalog), 1962; NEČVUD, s. 264; SČSVU 3, s. 73–74; | ||
+ | https://encyklopedie.brna.cz (se soupisem výstav, stav k 19. 4. 2018); http://abart-full.artarchiv.cz (se soupisem výstav a další literaturou, stav k 19. 4. 2018). | ||
+ | |||
+ | Martin Kučera | ||
− | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
Řádka 17: | Řádka 37: | ||
[[Kategorie:1921]] | [[Kategorie:1921]] | ||
+ | [[Kategorie:Držovice]] | ||
[[Kategorie:1992]] | [[Kategorie:1992]] | ||
[[Kategorie:Brno]] | [[Kategorie:Brno]] |
Aktuální verze z 1. 3. 2021, 10:19
Oldřich HANZL | |
Narození | 5.2.1921 |
---|---|
Místo narození | Držovice (u Prostějova) |
Úmrtí | 9.5.1992 |
Místo úmrtí | Brno |
Povolání | 75- Sochař nebo medailér |
Citace | Biografický slovník českých zemí 22, Praha 2019, s. 226-227 |
Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=136144 |
HANZL, Oldřich, * 5. 2. 1921 Držovice (u Prostějova), † 9. 5. 1992 Brno, malíř, grafik, sochař
Maturoval 1940 na reálce v Olomouci, 1942 se vyučil kamenosochařem u Jana Třísky v Prostějově, 1942–45 byl totálně nasazen v Drážďanech. 1945–47 studoval kresbu a modelování u Františka Doubravy a Vincence Makovského na brněnské VŠT, 1947–49 výtvarnou výchovu u profesora Eduarda Miléna na Pedagogické fakultě Masarykovy univerzity. Od 1949 byl Milénovým asistentem, od 1962 docentem výtvarné výchovy, 1970 musel z politických důvodů z univerzity odejít. Od 1958 byl členem brněnské tvůrčí skupiny Profil 58, s níž často vystavoval. V malířském, grafickém a sochařském díle dospěl ke značnému znakovému zjednodušení a nefigurativnímu projevu, zabýval se i asambláží a skrumáží. Jeho celoživotní dílo je spjato s Brnem. Začínal jako krajinář, zobrazoval motivy z okolí Tuřan a opuštěných brněnských zákoutí. Od přelomu padesátých a šedesátých let se zaměřil na zátiší a figurální kompozice. Výtvarný výraz odvodil z francouzského fauvismu, nejčastěji zobrazoval lidskou postavu a předměty běžné denní potřeby, v grafických listech kohouty a ryby. U dřevořezeb věnoval pozornost struktuře letorostů. Často užíval grafické techniky monotypu v malbě akvarelu, stále výrazněji si vytvářel vlastní pojetí soudobého výtvarného znaku, založeného na kombinaci barevných ploch a tvarů blízkých surrealistickému vidění. V sedmdesátých a osmdesátých letech zobrazoval důmyslné sestavy objektů z různých pohledových úhlů. Své dílo uzavřel rozsáhlými hravými cykly pastelů Pády a Mimozemšťané. V sochařské tvorbě se soustředil na sevřené kamenné a dřevěné bloky zobrazující náznaky hlav a figur, svářel však i dekorativní či bizarní kompozice ze zbytků materiálů v duchu pop-artu.
L: I. Zhoř, O. H. (katalog), 1962; NEČVUD, s. 264; SČSVU 3, s. 73–74; https://encyklopedie.brna.cz (se soupisem výstav, stav k 19. 4. 2018); http://abart-full.artarchiv.cz (se soupisem výstav a další literaturou, stav k 19. 4. 2018).
Martin Kučera