Verze z 11. 2. 2021, 15:36, kterou vytvořil Holoubková (diskuse | příspěvky) (Holoubková přesunul stránku HANÁK Miloš 29.8.1891-30.11.1969 na HANÁK Michal 29.8.1891-30.11.1969)

(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)

HANÁK Michal 29.8.1891-30.11.1969

Z Personal
Michal HANÁK
Narození 29.8.1891
Místo narození Tylovice (č. o. Rožnov pod Radhoštěm)
Úmrtí 30.11.1969
Místo úmrtí Washington, D. C. (USA)
Povolání 42- Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ
Citace Biografický slovník českých zemí 22, Praha 2019, s. 163
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=52936

HANÁK, Michal (též Michael, Miloš), * 29. 8. 1891 Tylovice (č. o. Rožnov pod Radhoštěm), † 30. 11. 1969 Washington, D. C. (USA), diplomat, státní úředník

Křestní jméno se v pramenech liší. Syn Ferdinanda H. a Barbory, roz. Tkalcové. Po maturitě na gymnáziu ve Valašském Meziříčí (1911) studoval práva na univerzitě ve Vídni (1911–13) a poté na německé i české univerzitě v Praze (JUDr. 1918). Za první světové války s přestávkami vykonával vojenskou službu v rakousko-uherské armádě, po vzniku republiky sloužil v československém vojsku, odkud 1919 odešel v hodnosti nadporučíka do zálohy. 1920 nastoupil jako ministerský koncipista na ministerstvu zahraničních věcí. Byl přidělen jako konzulární atašé na generální konzulát v New Yorku, 1920–21 vykonával funkci vicekonzula v Omaze (Nebraska, USA), 1921–26 byl sekretářem (od 1923 vicekonzulem) na vyslanectví ČSR ve Washingtonu, D. C. Po návratu do ústředí v Praze 1926 působil v mezinárodněprávním oddělení politické sekce MZV. 1927–34 pracoval jako konzul na generálním konzulátu v Istanbulu, 1934–36 jako legační rada a chargé d’affaires na československém vyslanectví v Ankaře, odkud se vrátil do Prahy. V červnu 1938 se stal generálním agentem ČSR u vlády generála F. Franka ve Španělsku. Poté co pomnichovské Česko-Slovensko rozvázalo v únoru 1939 diplomatické styky s republikány a uznalo frankistický režim, byl H. jmenován chargé d’affaires při španělské vládě v Burgosu. Po vyhlášení protektorátu předal na základě konzultací s vyslanectvím ČSR v Paříži svou misi Němcům a v dubnu 1939 se vrátil do Prahy. Obdržel šestiměsíční bezplatnou dovolenou a nastoupil do plzeňské Škodovky, která ho vyslala do Turecka ve funkci ředitele společnosti Omnipol Türk Ltd. Na žádost Správy zahraničních věcí Československého národního výboru v Paříži převzal na jaře 1940 správu generálního konzulátu v Istanbulu a později se stal neoficiálním zástupcem londýnské exilové vlády v Turecku. Pomáhal židovským uprchlíkům z Československa, pro které opatřoval tranzitní turecká víza k cestě do Palestiny. Angažoval se ve prospěch německých antifašistů. Po obnovení oficiálních diplomatických styků mezi československou vládou v Londýně a Tureckem byl v září 1944 jmenován vyslancem v Ankaře (ambasáda měla neoficiální působnost i pro Bulharsko a Rumunsko). Na nátlak sovětské diplomacie byl v květnu 1945 z funkce odvolán a odjel do Prahy. Na podzim 1945 se ve funkci ministerského rady stal přednostou reparačního oddělení MZV. Jako zástupce ČSR působil u Mezispojenecké reparační komise v Bruselu. Po komunistickém převratu patřil ke skupině diplomatů navržených k okamžitému propuštění. Již koncem března 1948 byl poslán na dovolenou s čekatelným. O dva měsíce později odešel do exilu. Od 1949 žil ve Washingtonu, D. C., kde byl do 1954 vedoucím kanceláře Rady svobodného Československa. Články o situaci ve vlasti přispíval do amerického a krajanského tisku. S manželkou Karlou, roz. Vášovou, měl syna Lubomíra (* 1920).

L: ČsB 1, nestr.; Pejskar 1, s. 111–112; M. Trapl, Exil po únoru 1948, 1996, s. 55; J. Mejstřík, Češi ve světě. Lexikon krajanů, kteří se ve světě neztratili, 2000, s. 35–36; J. Němeček, Soumrak a úsvit československé diplomacie. 15. březen a československé zastupitelské úřady, 2008, rejstřík; I. Koutská, Únor 1948 a perzekuce zaměstnanců ministerstva zahraničních věcí, in: Paměť a dějiny 2, 2008, č. 1, s. 39–52; F. D. Raška, Opuštění bojovníci. Historie Rady svobodného Československa 1949–1961, 2009, rejstřík; F. Šisler, Československo-rumunské vztahy v letech 1944–48, 2011 (magisterská diplomová práce, FF UK, Praha), passim; J. Dejmek a kol., Diplomacie Československa 2, 2013, s. 334–335.

P: Archiv UK, Praha, Matriky UK, inv. č. 4, Matrika doktorů české Karlo-Ferdinandovy Univerzity / UK IV. (1917–21), s. 1568; hrob: Oak Hill Cemetery, Washington, D. C. (USA, na náhrobku jako Miloš).

Zdeněk Doskočil