HARAPÁT Jindřich 26.11.1895-28.3.1979

Z Personal
Jindřich HARAPÁT
Narození 26.11.1895
Místo narození Litomyšl
Úmrtí 28.3.1979
Místo úmrtí Praha
Povolání 77- Hudební skladatel
Citace Biografický slovník českých zemí 22, Praha 2019, s. 233-234
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=138370

HARAPÁT, Jindřich (též Jindra), * 26. 11. 1895 Litomyšl, † 28. 3. 1979 Praha, hudební skladatel

Hudbě se učil soukromě u Břetislava Šťastného v Litomyšli (1906–07) a u Josefa Cyrila Sychry v Mladé Boleslavi (1908–12). Po maturitě v Mladé Boleslavi (1915) studoval práva na pražské (1915, 1919–20) a na bratislavské univerzitě (1932). Od 1915 byl kapelníkem hudby 11. střeleckého pluku v Šoproni, 1918 na italské frontě padl do zajetí a stal se kapelníkem vojenské hudby domobraneckých praporů 39 a 34 v italském Avezzanu. Po návratu do vlasti působil jako učitel hudby a dirigování v Železném Brodě (1920–36), kde mj. založil dechovou hudbu Broďanka a zároveň tam pracoval jako tajemník městského úřadu (do 1945). Poté vedl Místní národní výbor v Lokti (1945–51), Krajský národní výbor v Karlových Varech (1951–54) a hudební oddělení DILIA (Divadelní a literární jednatelství) v Praze (1954–59). Spolu s různými autory textů složil několik operet a napsal hudbu k pohádkovým hrám pro děti (hra Za pokladem na text J. Plívy byla uvedena na více než sto scénách). Ve dvou vydáních vyšla hra Nezapřeš nikdy ženy své (1924, 1958), kterou H. napsal podle předlohy F. F. Šamberka Jedenácté přikázání. Dále zkomponoval hudbu ke cvičení vojáků na VII. všesokolském sletu (1920), množství zábavní a taneční hudby, pochodové písně (z nich Travička zelená /1937/, vydaná M. Urbánkem, byla oblíbena u československých vojáků za druhé světové války i dlouho po ní), 1947–50 komponoval též dobově poplatné masové písně a sbory.

L: Pazdírek 1, s. 364; HS 1, s. 404; Novinky hudebnin, in: Hudební zpravodaj 3, 1934, č. 3, s. 12; http://www.ceskyhudebnislovnik.cz (stav 19. 3. 2018).

P: VHA, Praha, kmenový list, poslužný spis legionáře; Knihovna Divadelního ústavu, Praha.

Mojmír Sobotka