Biografický slovník
HARDTKE Albert 21.2.1898-22.2.1947: Porovnání verzí
(HARDTKE_Albert_1898-1947) |
|||
| Řádka 2: | Řádka 2: | ||
| jméno = Albert HARDTKE | | jméno = Albert HARDTKE | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| − | | datum narození = 1898 | + | | datum narození = 21.2.1898 |
| − | | místo narození = Frankfurt | + | | místo narození = Frankfurt nad Odrou (Německo) |
| − | | datum úmrtí = 1947 | + | | datum úmrtí = 22.2.1947 |
| místo úmrtí = Hradec Králové | | místo úmrtí = Hradec Králové | ||
| − | | povolání = 42- Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ | + | | povolání = 42- Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ<br />47- Představitel stran nebo hnutí po r. 1848 |
| − | 47- Představitel stran nebo hnutí po r. 1848 | + | |
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
| − | }} | + | |citace = Biografický slovník českých zemí 22, Praha 2019, s. 237 |
| + | }} | ||
| + | '''HARDTKE, Albert''', ''* 21. 2. 1898 Frankfurt nad Odrou (Německo), † 22. 2. 1947 Hradec Králové, policista, příslušník gestapa'' | ||
| + | |||
| + | Pocházel z dělnické evangelické rodiny, měl šestnáct sourozenců (nikdo z nich později nebyl členem NSDAP). Stal se | ||
| + | obchodním příručím, po večerech navštěvoval soukromou | ||
| + | obchodní školu a na školné si přivydělával jako podomní | ||
| + | prodejce. 1916 narukoval na západní frontu, byl dvakrát raněn, až do července 1920 zůstal u svého regimentu jako civilní zaměstnanec. Po propuštění nastoupil k ochranné policii | ||
| + | v Paderbornu, od prosince 1920 byl přeložen do Berlína, kde | ||
| + | absolvoval policejní školu, ale na vlastní žádost byl v únoru | ||
| + | 1930 propuštěn. V prosinci 1933 nastoupil jako asistent ke | ||
| + | kriminální policii v Dortmundu, 1935 byl přeložen do Kielu, | ||
| + | kde na vysoké škole vystudoval trestní právo a proces, poté | ||
| + | jmenován komisařem. 1936 se vrátil do Berlína, kde byl (údajně v rámci hromadného náboru) přijat do NSDAP. V říjnu | ||
| + | 1937 se stal kriminálním komisařem gestapa v Kielu, v listopadu 1938 SS Obersturmführerem, později dosáhl hodnosti | ||
| + | Hauptsturmführera. | ||
| + | |||
| + | Po okupaci Česko-Slovenska přijel 16. března 1939 do Pardubic a následně do Hradce Králové, kde byl (jako přítel šéfa | ||
| + | pražského gestapa H. U. Geschkeho) pověřen vedením služebny gestapa a ve funkci setrval až do 7. května 1945. Tamní | ||
| + | věznicí prošlo nejméně 4 637 osob. Podle H. výpovědi bylo | ||
| + | z oblasti dosahu hradecké služebny popraveno třicet sedm | ||
| + | osob, sedmdesát šest osob zemřelo ve vězení a na dvě desítky | ||
| + | lidí byly evidovány jako nezvěstní. H. se podílel na policejní akci, která skončila dopadením parašutisty Jiřího Potůčka | ||
| + | a odhalením vysílačky Libuše v červnu 1942. Gestapo organizovalo také deportaci místního židovského obyvatelstva, které | ||
| + | muselo opustit domovy a bylo odesláno ve dvou transportech | ||
| + | do ghetta v Terezíně a dále na východ. | ||
| + | |||
| + | Mezi veliteli gestapa v protektorátu byl H. považován za relativně umírněného. S manželkou neměli děti, proto koncem | ||
| + | 1944 „adoptovali“ českou holčičku Věru z odbojářské rodiny. | ||
| + | Po skončení války byl H. československými orgány 9. května | ||
| + | 1945 ve Špindlerově Mlýně zatčen a po rozsudku mimořádného lidového soudu popraven. | ||
| + | |||
| + | '''L:''' J. Čvančara, Někomu život, někomu smrt, 1997, s. 158; J. Nečas, Mimořádný lidový soud v Hradci Králové 1945–1948 a jeho ohlas v dobovém tisku, | ||
| + | 2011 (bakalářská diplomová práce, FF MU, Brno), passim. | ||
| + | |||
| + | '''P:''' SOA, Zámrsk, MLS Hradec Králové, A. H. 1945–1947 (soudní spis). | ||
| + | |||
| + | Vojtěch Kyncl | ||
| − | |||
| − | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:42- Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ]] | [[Kategorie:42- Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ]] | ||
| Řádka 19: | Řádka 53: | ||
[[Kategorie:1898]] | [[Kategorie:1898]] | ||
| − | [[Kategorie: | + | [[Kategorie:Frankfurt_nad_Odrou]] |
[[Kategorie:1947]] | [[Kategorie:1947]] | ||
[[Kategorie:Hradec_Králové]] | [[Kategorie:Hradec_Králové]] | ||
Verze z 1. 3. 2021, 19:20
| Albert HARDTKE | |
 | |
| Narození | 21.2.1898 |
|---|---|
| Místo narození | Frankfurt nad Odrou (Německo) |
| Úmrtí | 22.2.1947 |
| Místo úmrtí | Hradec Králové |
| Povolání |
42- Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ 47- Představitel stran nebo hnutí po r. 1848 |
| Citace | Biografický slovník českých zemí 22, Praha 2019, s. 237 |
| Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=85693 |
HARDTKE, Albert, * 21. 2. 1898 Frankfurt nad Odrou (Německo), † 22. 2. 1947 Hradec Králové, policista, příslušník gestapa
Pocházel z dělnické evangelické rodiny, měl šestnáct sourozenců (nikdo z nich později nebyl členem NSDAP). Stal se obchodním příručím, po večerech navštěvoval soukromou obchodní školu a na školné si přivydělával jako podomní prodejce. 1916 narukoval na západní frontu, byl dvakrát raněn, až do července 1920 zůstal u svého regimentu jako civilní zaměstnanec. Po propuštění nastoupil k ochranné policii v Paderbornu, od prosince 1920 byl přeložen do Berlína, kde absolvoval policejní školu, ale na vlastní žádost byl v únoru 1930 propuštěn. V prosinci 1933 nastoupil jako asistent ke kriminální policii v Dortmundu, 1935 byl přeložen do Kielu, kde na vysoké škole vystudoval trestní právo a proces, poté jmenován komisařem. 1936 se vrátil do Berlína, kde byl (údajně v rámci hromadného náboru) přijat do NSDAP. V říjnu 1937 se stal kriminálním komisařem gestapa v Kielu, v listopadu 1938 SS Obersturmführerem, později dosáhl hodnosti Hauptsturmführera.
Po okupaci Česko-Slovenska přijel 16. března 1939 do Pardubic a následně do Hradce Králové, kde byl (jako přítel šéfa pražského gestapa H. U. Geschkeho) pověřen vedením služebny gestapa a ve funkci setrval až do 7. května 1945. Tamní věznicí prošlo nejméně 4 637 osob. Podle H. výpovědi bylo z oblasti dosahu hradecké služebny popraveno třicet sedm osob, sedmdesát šest osob zemřelo ve vězení a na dvě desítky lidí byly evidovány jako nezvěstní. H. se podílel na policejní akci, která skončila dopadením parašutisty Jiřího Potůčka a odhalením vysílačky Libuše v červnu 1942. Gestapo organizovalo také deportaci místního židovského obyvatelstva, které muselo opustit domovy a bylo odesláno ve dvou transportech do ghetta v Terezíně a dále na východ.
Mezi veliteli gestapa v protektorátu byl H. považován za relativně umírněného. S manželkou neměli děti, proto koncem 1944 „adoptovali“ českou holčičku Věru z odbojářské rodiny. Po skončení války byl H. československými orgány 9. května 1945 ve Špindlerově Mlýně zatčen a po rozsudku mimořádného lidového soudu popraven.
L: J. Čvančara, Někomu život, někomu smrt, 1997, s. 158; J. Nečas, Mimořádný lidový soud v Hradci Králové 1945–1948 a jeho ohlas v dobovém tisku, 2011 (bakalářská diplomová práce, FF MU, Brno), passim.
P: SOA, Zámrsk, MLS Hradec Králové, A. H. 1945–1947 (soudní spis).
Vojtěch Kyncl
