HARDTMUTHOVÉ rodina: Porovnání verzí

Z Personal
(Založena nová stránka s textem „{{Infobox - osoba | jméno = HARDTMUTHOVÉ | obrázek = No male portrait.png | velikost obrázku = 35- Odborník sklářství nebo keramiky<br /><br />36-…“)
 
 
Řádka 1: Řádka 1:
 
{{Infobox - osoba
 
{{Infobox - osoba
| jméno = HARDTMUTHOVÉ
+
| jméno = HARDTMUTHOVÉ (rodina)
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| obrázek = No male portrait.png
| velikost obrázku = 35- Odborník sklářství nebo keramiky<br /><br />36- Ostatní průmyslová odvětví<br />
+
| velikost obrázku =  
 
| popisek obrázku =  
 
| popisek obrázku =  
 
| rodné jméno =  
 
| rodné jméno =  
Řádka 13: Řádka 13:
 
| bydliště =  
 
| bydliště =  
 
| národnost =  
 
| národnost =  
| jiná jména =  
+
| jiná jména = Hartmuthové
 
| viz =  
 
| viz =  
 
| znám jako =  
 
| znám jako =  
Řádka 19: Řádka 19:
 
| alma mater =  
 
| alma mater =  
 
| zaměstnavatel =  
 
| zaměstnavatel =  
| povolání =  
+
| povolání = 35- Odborník sklářství nebo keramiky<br />36- Ostatní průmyslová odvětví<br />
 
| titul =  
 
| titul =  
 
| ocenění =  
 
| ocenění =  
Řádka 36: Řádka 36:
 
| poznámky =  
 
| poznámky =  
 
| web =  
 
| web =  
| citace = Biografický slovník českých zemí 22, Praha 2019, str. 237
+
| citace = Biografický slovník českých zemí 22, Praha 2019, s. 237
 
}}
 
}}
 +
'''HARDTMUTHOVÉ''' ''(pův. jm. Hartmuthové), rodina podnikatelů v keramickém a tužkárenském průmyslu''
 +
 +
Rozvětvená německá rodina pocházela z  Bádenska, později se usadila v Bavorsku a Rakousku. Za zakladatele rakouské větve je považován truhlář Anton Hartmuth (1720/1722 až 1793), který se kolem poloviny 18. století přestěhoval do
 +
Rakouska, usadil se v  dolnorakouském městečku Asparn an
 +
der Zaya, kde se oženil s  Theresií Meisslovou (1726–1788)
 +
a kde se jim narodilo osm dětí, z nichž se sedm dožilo dospělosti: Johann Karl (* 15. 11. 1749, † 10. 10. 1792 Vídeň),
 +
Joseph (*  20.  2.  1752, †  1754 Asparn an der Zaya), Franz
 +
(* 6. 4. 1756), Joseph (1758–1816), Johann (* 7. 12. 1760),
 +
Katharina (* 17. 4. 1763), Wenzeslaus (* 21. 6. 1765) a Leopold (* 10. 4. 1768, † 1819 Asparn an der Zaya).
 +
K nejvýznamnějším členům rodu, kteří se uplatnili v českých
 +
zemích, patřil architekt a vynálezce Joseph, jenž změnil původní
 +
rodinné jméno vložením písmena d a založil ve Vídni podnik
 +
dovedený jeho potomky ke světové proslulosti. Josephův syn
 +
Carl H. (1804–1881) byl 1873 nobilitován a továrnu přenesl
 +
do Českých Budějovic. Josephův vnuk Franz H. (1832–1896)
 +
výrobu nadále zdokonalil a  vyrobil dodnes rozšířenou žlutou
 +
tužku Koh-i-noor, pravnuk Franz H. (1870–1927), řečený Bia,
 +
pokračoval v podnikání a v Českých Budějovicích si vybudoval
 +
známou vilu. (Stejně jako jeho sestra Mathilda, provdaná 1899
 +
za Oliviera hraběte Lamezan-Salins, v jejíž vile v ulici U Zimního stadionu 3 sídlí od 2015 vedení společnosti Koh-i-noor
 +
Hardtmuth, a. s.).
 +
 +
'''L:''' I. J. Wodiczka, H., 1936; týž, Zur Geschichte der Familie Edle von  H. 1–15,
 +
1934–1938; týž, Zur Geschichte der Firma L. & C. Hardtmuth 1–15, 1935 až
 +
1937; Zur Geschichte des Hauses H.s, in: Budweiser Kreisblatt 15. 11. 1890;
 +
E. Wasmansdorff, Das Geschlecht Hartmuth (Hardtmuth) aus Bayern, Steinreb 1966; B. Schättinger – V. Vondra, Příspěvek ke genealogii zakladatele
 +
budějovické továrny Jos. H., in: Výběr 13, 1976, s. 163–184; Historie a současnost podnikání na Českobudějovicku, 1999, s.  26–27, 211–216; Slavné
 +
vily jihočeského kraje, E. Erbanová  – M. Šilhan  – R. Švácha (eds.), 2007,
 +
s.  56–58, 78–81, 161–163; J. Klímová, Rod (von) H., 2013 (magisterská
 +
diplomová práce, FF UK, Praha); J. Lišková – H. Králová, „Vytrvale vpřed“:
 +
osudy rodu (von) H., Práce z dějin techniky a přírodních věd 46, 2016.
 +
 +
Hana Králová

Aktuální verze z 7. 4. 2021, 14:01

HARDTMUTHOVÉ (rodina)
Jiná jména Hartmuthové
Povolání 35- Odborník sklářství nebo keramiky
36- Ostatní průmyslová odvětví
Citace Biografický slovník českých zemí 22, Praha 2019, s. 237
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=142665

HARDTMUTHOVÉ (pův. jm. Hartmuthové), rodina podnikatelů v keramickém a tužkárenském průmyslu

Rozvětvená německá rodina pocházela z Bádenska, později se usadila v Bavorsku a Rakousku. Za zakladatele rakouské větve je považován truhlář Anton Hartmuth (1720/1722 až 1793), který se kolem poloviny 18. století přestěhoval do Rakouska, usadil se v dolnorakouském městečku Asparn an der Zaya, kde se oženil s Theresií Meisslovou (1726–1788) a kde se jim narodilo osm dětí, z nichž se sedm dožilo dospělosti: Johann Karl (* 15. 11. 1749, † 10. 10. 1792 Vídeň), Joseph (* 20. 2. 1752, † 1754 Asparn an der Zaya), Franz (* 6. 4. 1756), Joseph (1758–1816), Johann (* 7. 12. 1760), Katharina (* 17. 4. 1763), Wenzeslaus (* 21. 6. 1765) a Leopold (* 10. 4. 1768, † 1819 Asparn an der Zaya). K nejvýznamnějším členům rodu, kteří se uplatnili v českých zemích, patřil architekt a vynálezce Joseph, jenž změnil původní rodinné jméno vložením písmena d a založil ve Vídni podnik dovedený jeho potomky ke světové proslulosti. Josephův syn Carl H. (1804–1881) byl 1873 nobilitován a továrnu přenesl do Českých Budějovic. Josephův vnuk Franz H. (1832–1896) výrobu nadále zdokonalil a vyrobil dodnes rozšířenou žlutou tužku Koh-i-noor, pravnuk Franz H. (1870–1927), řečený Bia, pokračoval v podnikání a v Českých Budějovicích si vybudoval známou vilu. (Stejně jako jeho sestra Mathilda, provdaná 1899 za Oliviera hraběte Lamezan-Salins, v jejíž vile v ulici U Zimního stadionu 3 sídlí od 2015 vedení společnosti Koh-i-noor Hardtmuth, a. s.).

L: I. J. Wodiczka, H., 1936; týž, Zur Geschichte der Familie Edle von H. 1–15, 1934–1938; týž, Zur Geschichte der Firma L. & C. Hardtmuth 1–15, 1935 až 1937; Zur Geschichte des Hauses H.s, in: Budweiser Kreisblatt 15. 11. 1890; E. Wasmansdorff, Das Geschlecht Hartmuth (Hardtmuth) aus Bayern, Steinreb 1966; B. Schättinger – V. Vondra, Příspěvek ke genealogii zakladatele budějovické továrny Jos. H., in: Výběr 13, 1976, s. 163–184; Historie a současnost podnikání na Českobudějovicku, 1999, s. 26–27, 211–216; Slavné vily jihočeského kraje, E. Erbanová – M. Šilhan – R. Švácha (eds.), 2007, s. 56–58, 78–81, 161–163; J. Klímová, Rod (von) H., 2013 (magisterská diplomová práce, FF UK, Praha); J. Lišková – H. Králová, „Vytrvale vpřed“: osudy rodu (von) H., Práce z dějin techniky a přírodních věd 46, 2016.

Hana Králová