Biografický slovník
HARDTMUTH Franz 15.6.1870-14.3.1927: Porovnání verzí
(HARDTMUTH_Franz_15.6.1870-14.3.1927) |
|||
| Řádka 6: | Řádka 6: | ||
| datum úmrtí = 14.3.1927 | | datum úmrtí = 14.3.1927 | ||
| místo úmrtí = České Budějovice | | místo úmrtí = České Budějovice | ||
| − | | povolání = 32- Odborník dřevoprůmyslu nebo papírenství | + | | povolání = 32- Odborník dřevoprůmyslu nebo papírenství<br />36- Ostatní průmyslová odvětví |
| − | 36- Ostatní průmyslová odvětví | + | |
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
| − | }} | + | |citace = Biografický slovník českých zemí 22, Praha 2019, s. 239 |
| + | }} | ||
| + | '''HARDTMUTH, Franz''', ''* 15. 6. 1870 České Budějovice, † 14. 3. 1927 České Budějovice, průmyslový podnikatel'' | ||
| − | + | Jediný syn Franze (1832–1896) a Mathildy H. (1842–1901); | |
| + | od mládí používal i v oficiálních dokumentech přezdívku Bia, | ||
| + | aby se odlišil od stejnojmenného otce. V Českých Budějovicích absolvoval čtyři třídy gymnázia, poté se ve švýcarském | ||
| + | Neuchâtelu zdokonaloval v cizích jazycích. Po maturitě na | ||
| + | obchodní akademii v Linci nastoupil do rodinné firmy. 1897 | ||
| + | po smrti otce uzavřel s matkou a sestrami smlouvu, na jejímž | ||
| + | základě byla zřízena a do obchodního rejstříku zapsána nová | ||
| + | rodinná společnost. H. se sestrou Mathildou se stali jejími | ||
| + | jednateli. Firma tehdy kromě továren v Českých Budějovicích a v Podbořanech měla pobočky v Praze, ve Vídni, Budapešti, Londýně a Paříži. Ještě v témže roce byla otevřena i pobočka v Linci a později další v Drážďanech, Štýrském Hradci | ||
| + | a v Curychu. | ||
| + | |||
| + | H. našel zálibu v tehdy módních sportovních aktivitách, lovu, | ||
| + | rybaření, automobilismu, fotografování (ve své vile v Českých | ||
| + | Budějovicích si zřídil temnou komoru) a zajímal se o technické novinky a vynálezy. Podobně jako sestra si v areálu továrny | ||
| + | 1911–12 vybudoval vilu. Od mládí trpěl zdravotními potížemi, proto nemusel po vypuknutí první světové války ani narukovat. | ||
| + | |||
| + | Oženil se 1902 v Českých Budějovicích s Annou, roz. Rostoczilovou, z manželství se narodily tři děti: Marie (* 11. 4. 1903 | ||
| + | Vídeň, Rakousko, † 1994), Anna (* 12. 4. 1905 České Budějovice) a Franz. Po druhé světové válce zůstaly až do jara 1946 | ||
| + | manželka s dcerou Annou v Choustníku (u Tábora), poté, podobně jako většina členů rodiny, odešly do Rakouska. Mariin | ||
| + | manžel Charles Rohan byl jako britský občan za druhé světové | ||
| + | války internován v koncentračním táboře, po jejím konci se | ||
| + | oba odstěhovali do Velké Británie, kde z dceřiné společnosti | ||
| + | vytvořili britskou frakci firmy, do níž později přistoupili oba | ||
| + | sourozenci H. Franz a Anna. | ||
| + | |||
| + | '''Franz H.''' (* 19. 11. 1907 České Budějovice) studoval v Liberci | ||
| + | a ve Vídni. Vysokoškolská studia přerušil a vstoupil do nově | ||
| + | vytvořené československé armády. 1935 promoval jako doktor | ||
| + | obchodních věd. Za druhé světové války sloužil v německé armádě, na italské frontě padl do zajetí. Po válce byl propuštěn | ||
| + | a odešel do Velké Británie. | ||
| + | |||
| + | '''L:''' Der Bautechniker 4. 6. 1909, s. 6; 9. 9. 1910, s. 3; 16. 9. 1910, s. 1–2; | ||
| + | Linzer Volksblatt 24. 4. 1908; Národní listy 6. 5. 1910, s. 3; Prager Abendblatt | ||
| + | 28. 10. 1913, s. 3; Tomeš 1, s. 419; I. J. Wodiczka, Zur Geschichte der Familie | ||
| + | Edle von H. 1, 1935, passim; Encyklopedie Českých Budějovic, 1998, s. 136; | ||
| + | M. Konečný, Česká keramika. Rukověť keramického průmyslu v Čechách | ||
| + | 1748–1948, 2003, s. 212–213, 408; Slavné vily jihočeského kraje, E. Erbanová – M. Šilhan – R. Švácha (eds.), 2007, s. 78–81; J. Lišková – H. Králová, | ||
| + | „Vytrvale vpřed“: osudy rodu (von) H., in: Práce z dějin techniky a přírodních | ||
| + | věd 46, 2016, s. 109–113, 120–128. | ||
| + | |||
| + | '''P:''' SOA, Třeboň, pobočka České Budějovice, fond Koh-i-noor, tužkárny | ||
| + | L. a C. Hardtmuth, České Budějovice; fond Koh-i-noor Hardtmuth, s. p., | ||
| + | České Budějovice; SOkA, České Budějovice, fond Koh-i-noor, generální ředitelství, České Budějovice, fond Folprecht, JUDr.; AHMP, Obchodní a směnečný soud, kniha 10, fol. 77 v – 78 r.; Jihočeské muzeum, České Budějovice, | ||
| + | historické sbírky. | ||
| + | |||
| + | Hana Králová | ||
[[Kategorie:C]] | [[Kategorie:C]] | ||
Aktuální verze z 1. 3. 2021, 19:38
| Franz HARDTMUTH | |
 | |
| Narození | 15.6.1870 |
|---|---|
| Místo narození | České Budějovice |
| Úmrtí | 14.3.1927 |
| Místo úmrtí | České Budějovice |
| Povolání |
32- Odborník dřevoprůmyslu nebo papírenství 36- Ostatní průmyslová odvětví |
| Citace | Biografický slovník českých zemí 22, Praha 2019, s. 239 |
| Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=58398 |
HARDTMUTH, Franz, * 15. 6. 1870 České Budějovice, † 14. 3. 1927 České Budějovice, průmyslový podnikatel
Jediný syn Franze (1832–1896) a Mathildy H. (1842–1901); od mládí používal i v oficiálních dokumentech přezdívku Bia, aby se odlišil od stejnojmenného otce. V Českých Budějovicích absolvoval čtyři třídy gymnázia, poté se ve švýcarském Neuchâtelu zdokonaloval v cizích jazycích. Po maturitě na obchodní akademii v Linci nastoupil do rodinné firmy. 1897 po smrti otce uzavřel s matkou a sestrami smlouvu, na jejímž základě byla zřízena a do obchodního rejstříku zapsána nová rodinná společnost. H. se sestrou Mathildou se stali jejími jednateli. Firma tehdy kromě továren v Českých Budějovicích a v Podbořanech měla pobočky v Praze, ve Vídni, Budapešti, Londýně a Paříži. Ještě v témže roce byla otevřena i pobočka v Linci a později další v Drážďanech, Štýrském Hradci a v Curychu.
H. našel zálibu v tehdy módních sportovních aktivitách, lovu, rybaření, automobilismu, fotografování (ve své vile v Českých Budějovicích si zřídil temnou komoru) a zajímal se o technické novinky a vynálezy. Podobně jako sestra si v areálu továrny 1911–12 vybudoval vilu. Od mládí trpěl zdravotními potížemi, proto nemusel po vypuknutí první světové války ani narukovat.
Oženil se 1902 v Českých Budějovicích s Annou, roz. Rostoczilovou, z manželství se narodily tři děti: Marie (* 11. 4. 1903 Vídeň, Rakousko, † 1994), Anna (* 12. 4. 1905 České Budějovice) a Franz. Po druhé světové válce zůstaly až do jara 1946 manželka s dcerou Annou v Choustníku (u Tábora), poté, podobně jako většina členů rodiny, odešly do Rakouska. Mariin manžel Charles Rohan byl jako britský občan za druhé světové války internován v koncentračním táboře, po jejím konci se oba odstěhovali do Velké Británie, kde z dceřiné společnosti vytvořili britskou frakci firmy, do níž později přistoupili oba sourozenci H. Franz a Anna.
Franz H. (* 19. 11. 1907 České Budějovice) studoval v Liberci a ve Vídni. Vysokoškolská studia přerušil a vstoupil do nově vytvořené československé armády. 1935 promoval jako doktor obchodních věd. Za druhé světové války sloužil v německé armádě, na italské frontě padl do zajetí. Po válce byl propuštěn a odešel do Velké Británie.
L: Der Bautechniker 4. 6. 1909, s. 6; 9. 9. 1910, s. 3; 16. 9. 1910, s. 1–2; Linzer Volksblatt 24. 4. 1908; Národní listy 6. 5. 1910, s. 3; Prager Abendblatt 28. 10. 1913, s. 3; Tomeš 1, s. 419; I. J. Wodiczka, Zur Geschichte der Familie Edle von H. 1, 1935, passim; Encyklopedie Českých Budějovic, 1998, s. 136; M. Konečný, Česká keramika. Rukověť keramického průmyslu v Čechách 1748–1948, 2003, s. 212–213, 408; Slavné vily jihočeského kraje, E. Erbanová – M. Šilhan – R. Švácha (eds.), 2007, s. 78–81; J. Lišková – H. Králová, „Vytrvale vpřed“: osudy rodu (von) H., in: Práce z dějin techniky a přírodních věd 46, 2016, s. 109–113, 120–128.
P: SOA, Třeboň, pobočka České Budějovice, fond Koh-i-noor, tužkárny L. a C. Hardtmuth, České Budějovice; fond Koh-i-noor Hardtmuth, s. p., České Budějovice; SOkA, České Budějovice, fond Koh-i-noor, generální ředitelství, České Budějovice, fond Folprecht, JUDr.; AHMP, Obchodní a směnečný soud, kniha 10, fol. 77 v – 78 r.; Jihočeské muzeum, České Budějovice, historické sbírky.
Hana Králová
