Verze z 1. 3. 2021, 18:50, kterou vytvořil Holoubková (diskuse | příspěvky) (Holoubková přesunul stránku HARINGER Karel Josef František 30.1.1687-12.3.1734 na HARINGER Karel František Josef 30.1.1687-12.3.1734 bez založení přesměrování)

(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)

HARINGER Karel František Josef 30.1.1687-12.3.1734

Z Personal
Karel František Josef HARINGER
Narození 30.1.1687 (datum křtu)
Místo narození Vídeň (Rakousko)
Úmrtí 12.3.1734
Místo úmrtí Olomouc
Povolání 74- Architekt
76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik
Citace Biografický slovník českých zemí 22, Praha 2019, s. 240-241
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=46902

HARINGER, Karel František Josef (též HARRINGER), * 30. 1. 1687 (datum křtu) Vídeň (Rakousko), † 12. 3. 1734 Olomouc, malíř, architekt

Syn Jakuba a Terezy H., byl pokřtěn ve farním kostele sv. Leopolda na tehdejším předměstí Leopoldstadt. K 1710 lze doložit studium na Accademii di San Luca v Římě, jemuž pravděpodobně předcházelo školení ve Vídni. 1716–17 pracoval v Olomouci, kde mu byla svěřena výmalba presbytáře a lodi nově postaveného jezuitského kostela P. Marie Sněžné (Zázrak P. Marie Sněžné a Apoteóza P. Marie Královny nebes). Nadsazené měřítko figurální složky vyvolalo kritiku, proto se vydal na studia do Říma podruhé a do Olomouce se vrátil v červnu 1718. Poté byl činný jako umělec ovlivněný římským a benátským vrcholně barokním malířstvím (výrazový rejstřík zahrnoval fresky, olejomalby oltářních a závěsných obrazů a návrhy na dekorace pro triumfální architekturu k církevním slavnostem nebo rozměrné grafické listy) střídavě v Olomouci a v Rakousku, ve druhé polovině dvacátých let 18. století se v Olomouci usadil a dožil.

H. byl označován jako architekt. Už 1711 vytvořil signovaný a datovaný návrh Božího hrobu (uložen v Germanisches Nationalmuseum, Nürnberg). Ke stému výročí nalezení zázračného obrazu P. Marie s Ježíškem a jeho korunovaci navrhl před chrámem Navštívení P. Marie na Sv. Kopečku slavnostní architektonickou výzdobu (1732), dále 1733 vytvořil kresebné předlohy pro grafické listy v albu Enthronisticum Parthenium, které tuto slavnost dokumentovalo.

S manželkou Marií Barborou měl čtyři děti: Karla († 1726), Leopolda († 1734), Josefu a Františku, dospělosti se dožily dcery. H. nebyl olomouckým měšťanem, a proto se nestal cechovním mistrem a nemohl mít učně (mylně se uvádí, že jeho žáky byli Juda Tadeáš Supper či Jan Kryštof Handke), nevlastnil dům, žil s rodinou pravděpodobně v nájmu farnosti kostela sv. Mořice, kde se uskutečnily křty i pohřby členů rodiny, sám tam byl pohřben do kostelní krypty.

D: předlohová kresba v univerzitní tezi Josefa Xavera Höniga (Smrt sv. Františka Xaverského), 1721; malba Nanebevzetí P. Marie, oltářní obrazy a výmalba empor a oblouků v bývalém klášterním kostele augustiniánů Nanebevzetí P. Marie, Dürnstein (Rakousko), 1722–23; oltářní obraz sv. Jana Nepomuckého pro bratrstvo sv. Jana Nepomuckého, farní kostel sv. Mikuláše, Stein an der Donau (Krems, Rakousko), 1726; předlohová kresba pro univerzitní tezi Michaela Baihla (Apoštol Pavel), 1728; oltářní obrazy Stětí sv. Barbory, Sv. Anděl strážce, Sen sv. Josefa a asi i Sv. Alois Gonzaga, Sv. Stanislav Kostka, bývalý jezuitský kostel sv. P. Marie Sněžné, Olomouc, 1728; boční kaple sv. Jana Křtitele a oltářní obraz Křest Krista, farní kostel sv. Mořice, tamtéž, 1729; návrhy na triumfální architektonickou výzdobu při příležitosti intronizačních mariánských oslav, bazilika Navštívení P. Marie, Olomouc-Sv. Kopeček, 1732; oltářní obraz Umučení sv. Vavřince pro radniční kapli, Olomouc (dnes Arcidiecézní muzeum), 1733; oltářní obrazy Sv. Jan Sarkander a Sv. Jan Nepomucký, Sv. Augustin a Sv. Norbert v kapli sv. Štěpána, bývalý premonstrátský konventní kostel Nanebevzetí P. Marie, Olomouc-Klášterní Hradisko, 1733; výmalba jídelny prelátů, bývalý premonstrátský klášter, tamtéž.

L: výběr: Dlabač 1, s. 564; Wurzbach 7, s. 365; OSN 10, s. 890; Toman 1, s. 296; NEČVU 1, s. 245; I. Krsek, Náčrt dějin moravského malířství 18. století, in: SPFFBU F 18, 1969, s. 81–96; týž, Malířství 1. poloviny 18. století na Moravě, in: tamtéž F 28–29, 1979–80, s. 61–81; M. Remešová, K. J. H. (?–1734), 1980, passim (diplomová práce, FF UJEP, Brno); L. Mlčák, Příspěvky k dějinám olomouckého malířství 17. a 18. století, in: VVM 35, 1983, s. 59–67; I. Krsek – Z. Kudělka – M. Stehlík – J. Válka, Umění baroka na Moravě a ve Slezsku, 1996, s. 120n.; M. Pliska, Barokní malíř K. J. H. (1687–1734), 1998 (magisterská diplomová práce, FF UP, Olomouc); L. Mlčák, Barokní fresky Karla Josefa H. (1687–1734) v olomouckém kostele Panny Marie Sněžné, in: VVM 53, 2001, s. 48–54; J. Oppeltová, Slavnosti a efemerní architektura, in: V zrcadle stínů. Morava v době baroka 1670–1790, J. Kroupa (ed.), 2003, s. 145–159; M. Togner, Malíři první poloviny 18. století v Olomouci, in: tamtéž, s. 185–199; J. Macháčková, Jezuitská malířská kultura na Moravě. Obraz ve vizuální kultuře olomouckých jezuitů, 2013, passim (magisterská diplomová práce, FF UP, Olomouc); M. Hlavatá, Malíř K. F. J. H. a olomoučtí jezuité, 2014, passim; táž, Malíř K. F. J. H. (1687–1734). Umělcova tvorba na Moravě v širším kontextu barokního malířství, 2017, passim (magisterská diplomová práce, FF UP, Olomouc).

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Lenka Kudělková