HARRACH Ferdinand Bonaventura I. 14.7.1637-15.6.1706: Porovnání verzí

Z Personal
(HARRACH_Ferdinand_Bonaventur_14.7.1637-15.6.1706)
 
Řádka 1: Řádka 1:
 
{{Infobox - osoba
 
{{Infobox - osoba
−
| jméno = Ferdinand Bonaventur HARRACH
+
| jméno = Ferdinand Bonaventura I. HARRACH
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| datum narození = 14.7.1637
 
| datum narození = 14.7.1637
 
| místo narození =  
 
| místo narození =  
 
| datum úmrtí = 15.6.1706
 
| datum úmrtí = 15.6.1706
−
| místo úmrtí =  
+
| místo úmrtí = Karlovy Vary
 
| povolání = 42- Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ
 
| povolání = 42- Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
−
}}<br/><br/>Ferdinand Bonaventur HARRACH
+
|citace = Biografický slovník českých zemí 22, Praha 2019, s. 249
 +
}}
 +
'''HARRACH, Ferdinand Bonaventura I.''', ''* 14. 7. 1637, † 15. 6. 1706 Karlovy Vary, diplomat, nejvyšší hofmistr''
 +
 
 +
Byl synem císařského komorníka a  plukovníka Otto Fridricha H. (1610–1639), zakladatele mladší harrachovské linie
 +
spojené se zámkem Prugg v dolnorakouském městě Bruck an
 +
der Leitha. S bratrem Karlem studoval nejdříve v Salcburku,
 +
pak filozofii a  právo na vídeňské univerzitě. 1656 nastoupil
 +
v  doprovodu dvou vrstevníků a  preceptora na kavalírskou
 +
cestu; důležitou zastávkou na ní byla Paříž, sídlo úhlavního
 +
habsburského protivníka Ludvíka XIV. Tam si na celý život
 +
zamiloval francouzskou kulturu a do střední Evropy si přivezl
 +
řadu uměleckých děl. Po návratu do Vídně, ve věku dvaadvaceti let, vstoupil do říšské dvorské rady (1659); šest let v tomto
 +
úřadu jej připravilo na zářnou politickou kariéru. Neméně mu
 +
pomohly i rodinné vazby, neboť jeho manželkou byla Johana
 +
Terezie, dcera Jana Maxmiliána z Lamberka, jednoho ze dvou
 +
hlavních císařských vyjednavačů na vestfálském mírovém kongresu. Johana Terezie byla mj. dvorní dámou císařovy sestry
 +
Marie Anny, manželky španělského krále Filipa IV. a matky
 +
posledního španělského panovníka z  rodu Habsburků Karla II. H. to otevřelo dveře nejen k Řádu zlatého rouna (1665),
 +
ale i  ke španělské ambasádě v  Madridu 1673–77 a  znovu
 +
1697–98. Již předtím využil císař Leopold I. H. znalost francouzského prostředí a poslal jej, aby ho 1669 zastupoval v Paříži při křtu malého vévody z Anjou.
 +
 
 +
Hlavní část života strávil H. u dvora Leopolda I., kde postupně obsadil úřad nejvyššího štolmistra, nejvyššího komorníka
 +
a nakonec i nejvyššího hofmistra. V této funkci, kterou zastával 1699–1705, předsedal tajné konferenci, hlavnímu poradnímu orgánu císaře. Na rozdíl od mladší generace, seskupené
 +
kolem dvora následníka trůnu Josefa I. a prince Evžena Savojského, nedokázal včas reagovat na podněty, které přinášela válka o španělské dědictví. Přesto si udržel důvěru a přízeň císaře
 +
Leopolda I., kterého přežil o jeden rok.
 +
 
 +
Nedaleko vídeňského Hofburgu na náměstí Freyung si dal
 +
postavit Dominikem Martinellim palác. K  českému harrachovskému panství Horní Branná, které v době H. nezletilosti spravoval jeho strýc kardinál Arnošt Vojtěch H., přikoupil
 +
1701 sousední Jilemnici od Františka Pavla Haranta z Polžic
 +
za dvě stě čtyřicet tisíc zlatých a dvě stě zlatých klíčného a kromě ní získal i malý statek Stěžery (u Hradce Králové). Další
 +
panství koupil v Dolních Rakousích (Stauff, Aschach an der
 +
Donau).
 +
 
 +
L: ADB 10, s. 629; BL 1, s. 538; NDB 7, s. 698; Das Tagebuch des Grafen von
 +
H. während seines Aufenthaltes am spanischen Hofe in den Jahren 1697 und
 +
1698, A. Gaedeke (ed.), in: Archiv für österreichische Geschichte 48, 1872,
 +
s. 63–302; F. B. Grafen von H. Tagebuch über den Aufenthalt in Spanien in
 +
den Jahren 1673–1674, F. Menčík (ed.), Wien 1913; R. Magis, Pracht, Ehre,
 +
Hitze, Staub. F. B. Graf H. und seine Spanienreise im Sommer 1673, 1996
 +
(diplomová práce, Universität Wien); V. Vlnas, Princ Evžen Savojský, 2001,
 +
s. 139, 238, 247; J. Kubeš a kol., V zastoupení císaře. Česká a moravská aristokracie v habsburské diplomacii 1640–1740, 2018, s. 84–87.
 +
 
 +
'''Ref:''' [https://biblio.hiu.cas.cz/records/b5e7d227-d433-4445-9def-bdf2dedc6642 Bibliografie dějin Českých zemí]
 +
 
 +
Jiří Hrbek
 +
 
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:42- Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ]]
 
[[Kategorie:42- Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ]]
Řádka 15: Řádka 61:
 
[[Kategorie:1637]]
 
[[Kategorie:1637]]
 
[[Kategorie:1706]]
 
[[Kategorie:1706]]
 +
[[Kategorie:Karlovy Vary]]

Verze z 2. 3. 2021, 22:35

Ferdinand Bonaventura I. HARRACH
Narození 14.7.1637
Úmrtí 15.6.1706
Místo úmrtí Karlovy Vary
Povolání 42- Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ
Citace Biografický slovník českých zemí 22, Praha 2019, s. 249
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=57901

HARRACH, Ferdinand Bonaventura I., * 14. 7. 1637, † 15. 6. 1706 Karlovy Vary, diplomat, nejvyšší hofmistr

Byl synem císařského komorníka a plukovníka Otto Fridricha H. (1610–1639), zakladatele mladší harrachovské linie spojené se zámkem Prugg v dolnorakouském městě Bruck an der Leitha. S bratrem Karlem studoval nejdříve v Salcburku, pak filozofii a právo na vídeňské univerzitě. 1656 nastoupil v doprovodu dvou vrstevníků a preceptora na kavalírskou cestu; důležitou zastávkou na ní byla Paříž, sídlo úhlavního habsburského protivníka Ludvíka XIV. Tam si na celý život zamiloval francouzskou kulturu a do střední Evropy si přivezl řadu uměleckých děl. Po návratu do Vídně, ve věku dvaadvaceti let, vstoupil do říšské dvorské rady (1659); šest let v tomto úřadu jej připravilo na zářnou politickou kariéru. Neméně mu pomohly i rodinné vazby, neboť jeho manželkou byla Johana Terezie, dcera Jana Maxmiliána z Lamberka, jednoho ze dvou hlavních císařských vyjednavačů na vestfálském mírovém kongresu. Johana Terezie byla mj. dvorní dámou císařovy sestry Marie Anny, manželky španělského krále Filipa IV. a matky posledního španělského panovníka z rodu Habsburků Karla II. H. to otevřelo dveře nejen k Řádu zlatého rouna (1665), ale i ke španělské ambasádě v Madridu 1673–77 a znovu 1697–98. Již předtím využil císař Leopold I. H. znalost francouzského prostředí a poslal jej, aby ho 1669 zastupoval v Paříži při křtu malého vévody z Anjou.

Hlavní část života strávil H. u dvora Leopolda I., kde postupně obsadil úřad nejvyššího štolmistra, nejvyššího komorníka a nakonec i nejvyššího hofmistra. V této funkci, kterou zastával 1699–1705, předsedal tajné konferenci, hlavnímu poradnímu orgánu císaře. Na rozdíl od mladší generace, seskupené kolem dvora následníka trůnu Josefa I. a prince Evžena Savojského, nedokázal včas reagovat na podněty, které přinášela válka o španělské dědictví. Přesto si udržel důvěru a přízeň císaře Leopolda I., kterého přežil o jeden rok.

Nedaleko vídeňského Hofburgu na náměstí Freyung si dal postavit Dominikem Martinellim palác. K českému harrachovskému panství Horní Branná, které v době H. nezletilosti spravoval jeho strýc kardinál Arnošt Vojtěch H., přikoupil 1701 sousední Jilemnici od Františka Pavla Haranta z Polžic za dvě stě čtyřicet tisíc zlatých a dvě stě zlatých klíčného a kromě ní získal i malý statek Stěžery (u Hradce Králové). Další panství koupil v Dolních Rakousích (Stauff, Aschach an der Donau).

L: ADB 10, s. 629; BL 1, s. 538; NDB 7, s. 698; Das Tagebuch des Grafen von H. während seines Aufenthaltes am spanischen Hofe in den Jahren 1697 und 1698, A. Gaedeke (ed.), in: Archiv für österreichische Geschichte 48, 1872, s. 63–302; F. B. Grafen von H. Tagebuch über den Aufenthalt in Spanien in den Jahren 1673–1674, F. Menčík (ed.), Wien 1913; R. Magis, Pracht, Ehre, Hitze, Staub. F. B. Graf H. und seine Spanienreise im Sommer 1673, 1996 (diplomová práce, Universität Wien); V. Vlnas, Princ Evžen Savojský, 2001, s. 139, 238, 247; J. Kubeš a kol., V zastoupení císaře. Česká a moravská aristokracie v habsburské diplomacii 1640–1740, 2018, s. 84–87.

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Jiří Hrbek

Citováno z „http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?title=HARRACH_Ferdinand_Bonaventura_I._14.7.1637-15.6.1706&oldid=119934“