Stránka
Diskuse
Zobrazit zdroj
Historie

Zobrazení zdroje stránky HARRACH Ferdinand Bonaventura I. 14.7.1637-15.6.1706

{{Infobox - osoba
| jméno = Ferdinand Bonaventura I. HARRACH
| obrázek = No male portrait.png
| datum narození = 14.7.1637
| místo narození = 
| datum úmrtí = 15.6.1706
| místo úmrtí = Karlovy Vary
| povolání = 42- Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ

| jiná jména = 
|citace = Biografický slovník českých zemí 22, Praha 2019, s. 249
}}
'''HARRACH, Ferdinand Bonaventura I.''', ''* 14. 7. 1637, † 15. 6. 1706 Karlovy Vary, diplomat, nejvyšší hofmistr''

Byl synem císařského komorníka a  plukovníka Otto Fridricha H. (1610–1639), zakladatele mladší harrachovské linie
spojené se zámkem Prugg v dolnorakouském městě Bruck an
der Leitha. S bratrem Karlem studoval nejdříve v Salcburku,
pak filozofii a  právo na vídeňské univerzitě. 1656 nastoupil
v  doprovodu dvou vrstevníků a  preceptora na kavalírskou
cestu; důležitou zastávkou na ní byla Paříž, sídlo úhlavního
habsburského protivníka Ludvíka XIV. Tam si na celý život
zamiloval francouzskou kulturu a do střední Evropy si přivezl
řadu uměleckých děl. Po návratu do Vídně, ve věku dvaadvaceti let, vstoupil do říšské dvorské rady (1659); šest let v tomto
úřadu jej připravilo na zářnou politickou kariéru. Neméně mu
pomohly i rodinné vazby, neboť jeho manželkou byla Johana
Terezie, dcera Jana Maxmiliána z Lamberka, jednoho ze dvou
hlavních císařských vyjednavačů na vestfálském mírovém kongresu. Johana Terezie byla mj. dvorní dámou císařovy sestry
Marie Anny, manželky španělského krále Filipa IV. a matky
posledního španělského panovníka z  rodu Habsburků Karla II. H. to otevřelo dveře nejen k Řádu zlatého rouna (1665),
ale i  ke španělské ambasádě v  Madridu 1673–77 a  znovu
1697–98. Již předtím využil císař Leopold I. H. znalost francouzského prostředí a poslal jej, aby ho 1669 zastupoval v Paříži při křtu malého vévody z Anjou.

Hlavní část života strávil H. u dvora Leopolda I., kde postupně obsadil úřad nejvyššího štolmistra, nejvyššího komorníka
a nakonec i nejvyššího hofmistra. V této funkci, kterou zastával 1699–1705, předsedal tajné konferenci, hlavnímu poradnímu orgánu císaře. Na rozdíl od mladší generace, seskupené
kolem dvora následníka trůnu Josefa I. a prince Evžena Savojského, nedokázal včas reagovat na podněty, které přinášela válka o španělské dědictví. Přesto si udržel důvěru a přízeň císaře
Leopolda I., kterého přežil o jeden rok.

Nedaleko vídeňského Hofburgu na náměstí Freyung si dal
postavit Dominikem Martinellim palác. K  českému harrachovskému panství Horní Branná, které v době H. nezletilosti spravoval jeho strýc kardinál Arnošt Vojtěch H., přikoupil
1701 sousední Jilemnici od Františka Pavla Haranta z Polžic
za dvě stě čtyřicet tisíc zlatých a dvě stě zlatých klíčného a kromě ní získal i malý statek Stěžery (u Hradce Králové). Další
panství koupil v Dolních Rakousích (Stauff, Aschach an der
Donau).

'''L:''' ADB 10, s. 629; BL 1, s. 538; NDB 7, s. 698; Das Tagebuch des Grafen von
H. während seines Aufenthaltes am spanischen Hofe in den Jahren 1697 und
1698, A. Gaedeke (ed.), in: Archiv für österreichische Geschichte 48, 1872,
s. 63–302; F. B. Grafen von H. Tagebuch über den Aufenthalt in Spanien in
den Jahren 1673–1674, F. Menčík (ed.), Wien 1913; R. Magis, Pracht, Ehre,
Hitze, Staub. F. B. Graf H. und seine Spanienreise im Sommer 1673, 1996
(diplomová práce, Universität Wien); V. Vlnas, Princ Evžen Savojský, 2001,
s. 139, 238, 247; J. Kubeš a kol., V zastoupení císaře. Česká a moravská aristokracie v habsburské diplomacii 1640–1740, 2018, s. 84–87.

'''Ref:''' [https://biblio.hiu.cas.cz/records/b5e7d227-d433-4445-9def-bdf2dedc6642 Bibliografie dějin Českých zemí]

Jiří Hrbek

[[Kategorie:D]]
[[Kategorie:42- Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ]]

[[Kategorie:1637]]
[[Kategorie:1706]]
[[Kategorie:Karlovy Vary]]