HARTAUER Andreas 28.11.1839-18.1.1915: Porovnání verzí

Z Personal
 
Řádka 3: Řádka 3:
 
| obrázek = HARTAUERA.jpg
 
| obrázek = HARTAUERA.jpg
 
| datum narození = 28.11.1839
 
| datum narození = 28.11.1839
−
| místo narození = Stará Huť pod Kůsovem (z. l. u Stachů na Šumavě)
+
| místo narození = Stachy (u Prachatic)
 
| datum úmrtí = 18.1.1915
 
| datum úmrtí = 18.1.1915
 
| místo úmrtí = St. Pölten (Rakousko)
 
| místo úmrtí = St. Pölten (Rakousko)
Řádka 9: Řádka 9:
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
 +
| citace = Biografický slovník českých zemí 22, Praha 2019, s. 254-253
 
}}
 
}}
 +
'''HARTAUER, Andreas''', ''* 28. 11. 1839 Stachy (u Prachatic), † 18. 1. 1915 St. Pölten (Rakousko), sklář, lidový hudebník''
 +
 +
H. rodištěm zřejmě byla dnes již zaniklá sklářská osada Stará
 +
Huť pod Popelnou horou v katastru obce Stachy. Pocházel
 +
z  početné rodiny brusiče skla Andrease H., která přišla na
 +
Šumavu z  Horních Rakous, a  Alžběty, roz. Gottermeyerové, dcery skláře a  faktora z  Antýglu. V  době H. dětství se
 +
otec často stěhoval za prací, a  to nejprve do Zlaté Studny
 +
(z.  l.  u  Horské Kvildy) a  1849 do Lenory. H. navštěvoval
 +
školu v Horské Kvildě, v Lenoře se vyučil malířem skla. 1854
 +
po otcově smrti Šumavu opustil a vydal se na zkušenou do
 +
Janova (dnes Nový Bor), kde se živil jako malíř skla. Jeho
 +
zálibou se stala hudba, zpíval, hrál na kytaru i citeru a vedl
 +
místní pěvecký sbor Fröhliche Sänger (Veselí pěvci). V severních Čechách se usadil a oženil, profesně se mu tam však příliš nedařilo a v nostalgických vzpomínkách se vracel do rodného kraje. 1870 vtělil touhu po milovaných horách svého
 +
dětství do tesklivé básně ''Tief drin im Böhmerwald'' (Hluboko
 +
v Šumavě), na nápěv štýrské písně ''Dort ist die Heimat mein''
 +
od Jakoba Eduarda Schmölzera. Píseň se brzy rozšířila, a to
 +
nejen na Šumavě, ale 1902 ji emigranti přivezli až do Spojených států. Dodnes se hraje a zpívá na Šumavě i v zahraničí
 +
při setkáních šumavských rodáků. H. však 1883 Čechy kvůli
 +
existenčním potížím opustil a  odešel do St. Pöltenu v  Rakousku, kde si založil vlastní sklářskou dílnu s malírnou a začal obchodovat s porcelánem. Po několika úspěšných letech se H. podnikání přestalo dařit, firma po roce 1900 zanikla a on dožil v ústraní.
 +
 +
Šumavský literát Rudolf Kubitschek napsal rozhlasovou hru
 +
''Tief drin im Böhmerwald'' (premiéra 1935), která byla uvedena pražským německým rozhlasem u příležitosti slavnostního
 +
odhalení H. památníku v Lenoře 1937; pomník byl poškozen
 +
koncem druhé světové války a obnoven roku 2007.
 +
 +
'''L:''' ÖBL 2, s.  192 (s  další literaturou); BL 1, s.  540 (s  další literaturou);
 +
MSA 97, 1989, s. 21–22; M. Schmidt, Am goldenen Steig, München 1895;
 +
R. Kubitschek, Tief drin im Böhmerwald. Das Heimatlied der Böhmerwälder,
 +
1931; H. Renner, Die Glasmacherfamilie der H., in: Mein Böhmerwald 9, 1954, 9/10, s. 25–26; F. Pöschko, A. H. zu seinem vierzigsten Todestage, in: tamtéž 10, 1955, 1/2, s. 15–17; J. Pscheidl, Tief drin im Böhmerwald.
 +
Erinnerungen und Geschichten, Grafenau 1966; J. A. Mager – P. Fencl, Kde stála
 +
kolébka Ondřeje H.?, in: JSH 59, 1990, č. 3, s. 165–167 (se soupisem literatury); V. Starý, Tam v krásné Šumavě – A. H., in: Česko-bavorské výhledy 1992,
 +
č. 7, s. 5; W. Baumann, „Tief drin im Böhmerwald“ das Lied A. H. aus Eleonorenhain. „Hluboko v Šumavě“. Píseň A. H. z Lenory, in: Kulturregion Goldener Steig. Aufsätze zur Ausstellung. Kulturní oblast Zlatá stezka. Příspěvky
 +
k výstavě, München 1995, s. 53–60, 157–164; F. Valenta, Tenkrát na Šumavě,
 +
2002, passim; https://de.wikipedia.org (stav k 27. 9. 2018); https://www.kohoutikriz.org (stav k 27. 9. 2018); https://www.euro.cz (stav k 27. 9. 2018).
 +
 +
'''P:''' SOA, Třeboň, Sbírka matrik, N řkt. f. ú. Stachy 4, 1838–1864, obr. 16.
 +
 +
'''Ref:''' [https://biblio.hiu.cas.cz/records/2c0275e1-e716-4914-8810-4f7f436f9711 Bibliografie dějin Českých zemí]
 +
 +
Štěpán Zbytovský, Marie Makariusová
 +
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:63- Spisovatel]]
 
[[Kategorie:63- Spisovatel]]
  
 
[[Kategorie:1839]]
 
[[Kategorie:1839]]
−
[[Kategorie:Stará Huť pod Kůsovem]]
+
[[Kategorie:Stachy]]
 
[[Kategorie:1915]]
 
[[Kategorie:1915]]
 
[[Kategorie:St. Pölten]]
 
[[Kategorie:St. Pölten]]

Aktuální verze z 4. 3. 2021, 19:15

Andreas HARTAUER
Narození 28.11.1839
Místo narození Stachy (u Prachatic)
Úmrtí 18.1.1915
Místo úmrtí St. Pölten (Rakousko)
Povolání 63- Spisovatel
Citace Biografický slovník českých zemí 22, Praha 2019, s. 254-253
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=59929

HARTAUER, Andreas, * 28. 11. 1839 Stachy (u Prachatic), † 18. 1. 1915 St. Pölten (Rakousko), sklář, lidový hudebník

H. rodištěm zřejmě byla dnes již zaniklá sklářská osada Stará Huť pod Popelnou horou v katastru obce Stachy. Pocházel z početné rodiny brusiče skla Andrease H., která přišla na Šumavu z Horních Rakous, a Alžběty, roz. Gottermeyerové, dcery skláře a faktora z Antýglu. V době H. dětství se otec často stěhoval za prací, a to nejprve do Zlaté Studny (z. l. u Horské Kvildy) a 1849 do Lenory. H. navštěvoval školu v Horské Kvildě, v Lenoře se vyučil malířem skla. 1854 po otcově smrti Šumavu opustil a vydal se na zkušenou do Janova (dnes Nový Bor), kde se živil jako malíř skla. Jeho zálibou se stala hudba, zpíval, hrál na kytaru i citeru a vedl místní pěvecký sbor Fröhliche Sänger (Veselí pěvci). V severních Čechách se usadil a oženil, profesně se mu tam však příliš nedařilo a v nostalgických vzpomínkách se vracel do rodného kraje. 1870 vtělil touhu po milovaných horách svého dětství do tesklivé básně Tief drin im Böhmerwald (Hluboko v Šumavě), na nápěv štýrské písně Dort ist die Heimat mein od Jakoba Eduarda Schmölzera. Píseň se brzy rozšířila, a to nejen na Šumavě, ale 1902 ji emigranti přivezli až do Spojených států. Dodnes se hraje a zpívá na Šumavě i v zahraničí při setkáních šumavských rodáků. H. však 1883 Čechy kvůli existenčním potížím opustil a odešel do St. Pöltenu v Rakousku, kde si založil vlastní sklářskou dílnu s malírnou a začal obchodovat s porcelánem. Po několika úspěšných letech se H. podnikání přestalo dařit, firma po roce 1900 zanikla a on dožil v ústraní.

Šumavský literát Rudolf Kubitschek napsal rozhlasovou hru Tief drin im Böhmerwald (premiéra 1935), která byla uvedena pražským německým rozhlasem u příležitosti slavnostního odhalení H. památníku v Lenoře 1937; pomník byl poškozen koncem druhé světové války a obnoven roku 2007.

L: ÖBL 2, s. 192 (s další literaturou); BL 1, s. 540 (s další literaturou); MSA 97, 1989, s. 21–22; M. Schmidt, Am goldenen Steig, München 1895; R. Kubitschek, Tief drin im Böhmerwald. Das Heimatlied der Böhmerwälder, 1931; H. Renner, Die Glasmacherfamilie der H., in: Mein Böhmerwald 9, 1954, 9/10, s. 25–26; F. Pöschko, A. H. zu seinem vierzigsten Todestage, in: tamtéž 10, 1955, 1/2, s. 15–17; J. Pscheidl, Tief drin im Böhmerwald. Erinnerungen und Geschichten, Grafenau 1966; J. A. Mager – P. Fencl, Kde stála kolébka Ondřeje H.?, in: JSH 59, 1990, č. 3, s. 165–167 (se soupisem literatury); V. Starý, Tam v krásné Šumavě – A. H., in: Česko-bavorské výhledy 1992, č. 7, s. 5; W. Baumann, „Tief drin im Böhmerwald“ das Lied A. H. aus Eleonorenhain. „Hluboko v Šumavě“. Píseň A. H. z Lenory, in: Kulturregion Goldener Steig. Aufsätze zur Ausstellung. Kulturní oblast Zlatá stezka. Příspěvky k výstavě, München 1995, s. 53–60, 157–164; F. Valenta, Tenkrát na Šumavě, 2002, passim; https://de.wikipedia.org (stav k 27. 9. 2018); https://www.kohoutikriz.org (stav k 27. 9. 2018); https://www.euro.cz (stav k 27. 9. 2018).

P: SOA, Třeboň, Sbírka matrik, N řkt. f. ú. Stachy 4, 1838–1864, obr. 16.

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Štěpán Zbytovský, Marie Makariusová

Citováno z „http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?title=HARTAUER_Andreas_28.11.1839-18.1.1915&oldid=119986“