Biografický slovník
HARTEL Moritz 10.11.1859-8.10.1905: Porovnání verzí
(HARTEL_Moritz_10.11.1859-8.10.1905) |
|||
| Řádka 3: | Řádka 3: | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 10.11.1859 | | datum narození = 10.11.1859 | ||
| − | | místo narození = | + | | místo narození = Opava |
| datum úmrtí = 8.10.1905 | | datum úmrtí = 8.10.1905 | ||
| − | | místo úmrtí = | + | | místo úmrtí = Opava |
| − | | povolání = 74- Architekt | + | | povolání = 74- Architekt<br />76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik<br />62- Osvětový nebo veřejný činitel |
| − | 76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik | + | |
| − | 62- Osvětový nebo veřejný činitel | + | |
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
| − | }} | + | | citace = Biografický slovník českých zemí 22, Praha 2019, s. 255 |
| + | }} | ||
| + | '''HARTEL, Moritz''', ''* 10. 11. 1859 Opava, † 8. 10. 1905 Opava, stavební inženýr, muzejní pracovník, malíř, grafik'' | ||
| + | |||
| + | Syn Ferdinanda H., kancelisty okresního úřadu v Opavě, | ||
| + | a Anežky, roz. Kretschmerové. Vystudoval Akademii výtvarných umění a Mistrovskou školu pro architekturu ve Vídni | ||
| + | (žák Theophila Hansena). Jako malíř dokumentarista se zúčastnil 1884–86 expedice hraběte Lanckorońského do Malé | ||
| + | Asie. Po návratu přijal místo stavebního inženýra v Opavě; nejprve pracoval na městském stavebním úřadu, později | ||
| + | u soukromých firem. 1889–91 působil jako architekt v Opatiji na Istrijském poloostrově (dnes Chorvatsko) a ve Štýrském | ||
| + | Hradci. Zde byl zaměstnán v předních ateliérech, vyučoval na | ||
| + | průmyslové škole a podílel se na výstavbě muzea. | ||
| + | |||
| + | Od 1891 žil trvale v Opavě. Znovu nastoupil do městského | ||
| + | stavebního úřadu, který 1904–05 řídil. 1896 stál u zrodu | ||
| + | opavského Městského muzea a až do smrti byl jeho kustodem. | ||
| + | Vypracoval jeho program, zasloužil se o první akvizice, zajišťoval odbornou činnost. 1903 inicioval přestěhování muzea | ||
| + | z budovy na Rybím trhu do tzv. Hlásky na Horním náměstí, přestavěné 1903–05 podle vlastního návrhu. Zapojil se | ||
| + | do činnosti německých sportovních a turistických organizací | ||
| + | (např. spolek turnerů). | ||
| + | |||
| + | V Opavě projektoval vilu dr. Krommera v Jaktaři (1896), kasárna arcivévody Reinera (dnes Dukelská kasárna) v Krnovské | ||
| + | ulici (1895–98), Jahnovu tělocvičnu (1898–99, zbořeno), | ||
| + | psychiatrickou léčebnu (1888) a hudební pavilon. Věnoval se | ||
| + | též památkové péči a malířství. Zachycoval podobu dnes zničených nebo přestavěných architektonických památek Opavy | ||
| + | s figurální stafáží. Olejomalby, akvarely, kresby jsou uloženy ve | ||
| + | sbírkách Slezského zemského muzea v Opavě. | ||
| + | |||
| + | '''L:''' BL 1, s. 540 (se soupisem díla a literatury); Slezsko 6, s. 44 (se soupisem | ||
| + | literatury); P. Šopák, Klasicistní architektura Opavy let 1780–1850, 2003, | ||
| + | s. 7, 8, 42, 67, 93, 131, 137; Kulturněhistorická encyklopedie Slezska a severovýchodní Moravy 1, L. Dokoupil – M. Myška – J. Svoboda (eds.), 2005, | ||
| + | s. 283–284; Opava, K. Müller – R. Žáček (eds.), 2006, s. 453–454, 456, 459; | ||
| + | M. Schenková – J. Olšovský, Malířství a sochařství 19. století v západní části | ||
| + | českého Slezska, 2008, s. 58–59; P. Šopák, Výtvarná kultura a dějepis umění | ||
| + | v českém Slezsku a na Ostravsku do roku 1970, 2011, s. 86, 210; Průvodce | ||
| + | architekturou Opavy, R. Rosová – M. Strakoš (eds.), 2011, s. 327; P. Šopák | ||
| + | a kol., Muzea českého Slezska. Slovníková příručka, 2014, s. 35; http://www.opava-city.cz/cs/hartel-moritz-norbert-konstantin (stav k 25. 6. 2018). | ||
| + | |||
| + | '''P:''' ZA, Opava, Sbírka matrik, matrika nar. řkt. f. ú. Opava, P. Marie – proboštství, inv. č. 22, sign. Op I 22, 1859–1867, fol. 27. | ||
| + | |||
| + | '''Ref:''' [https://biblio.hiu.cas.cz/records/b8956c5e-a9cd-4406-8376-b1dce38273d4 Bibliografie dějin Českých zemí] | ||
| + | |||
| + | Jaromír Olšovský | ||
| + | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:74- Architekt]] | [[Kategorie:74- Architekt]] | ||
| Řádka 18: | Řádka 58: | ||
[[Kategorie:1859]] | [[Kategorie:1859]] | ||
| + | [[Kategorie:Opava]] | ||
[[Kategorie:1905]] | [[Kategorie:1905]] | ||
| + | [[Kategorie:Opava]] | ||
Aktuální verze z 4. 3. 2021, 19:20
| Moritz HARTEL | |
 | |
| Narození | 10.11.1859 |
|---|---|
| Místo narození | Opava |
| Úmrtí | 8.10.1905 |
| Místo úmrtí | Opava |
| Povolání |
74- Architekt 76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik 62- Osvětový nebo veřejný činitel |
| Citace | Biografický slovník českých zemí 22, Praha 2019, s. 255 |
| Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=58397 |
HARTEL, Moritz, * 10. 11. 1859 Opava, † 8. 10. 1905 Opava, stavební inženýr, muzejní pracovník, malíř, grafik
Syn Ferdinanda H., kancelisty okresního úřadu v Opavě, a Anežky, roz. Kretschmerové. Vystudoval Akademii výtvarných umění a Mistrovskou školu pro architekturu ve Vídni (žák Theophila Hansena). Jako malíř dokumentarista se zúčastnil 1884–86 expedice hraběte Lanckorońského do Malé Asie. Po návratu přijal místo stavebního inženýra v Opavě; nejprve pracoval na městském stavebním úřadu, později u soukromých firem. 1889–91 působil jako architekt v Opatiji na Istrijském poloostrově (dnes Chorvatsko) a ve Štýrském Hradci. Zde byl zaměstnán v předních ateliérech, vyučoval na průmyslové škole a podílel se na výstavbě muzea.
Od 1891 žil trvale v Opavě. Znovu nastoupil do městského stavebního úřadu, který 1904–05 řídil. 1896 stál u zrodu opavského Městského muzea a až do smrti byl jeho kustodem. Vypracoval jeho program, zasloužil se o první akvizice, zajišťoval odbornou činnost. 1903 inicioval přestěhování muzea z budovy na Rybím trhu do tzv. Hlásky na Horním náměstí, přestavěné 1903–05 podle vlastního návrhu. Zapojil se do činnosti německých sportovních a turistických organizací (např. spolek turnerů).
V Opavě projektoval vilu dr. Krommera v Jaktaři (1896), kasárna arcivévody Reinera (dnes Dukelská kasárna) v Krnovské ulici (1895–98), Jahnovu tělocvičnu (1898–99, zbořeno), psychiatrickou léčebnu (1888) a hudební pavilon. Věnoval se též památkové péči a malířství. Zachycoval podobu dnes zničených nebo přestavěných architektonických památek Opavy s figurální stafáží. Olejomalby, akvarely, kresby jsou uloženy ve sbírkách Slezského zemského muzea v Opavě.
L: BL 1, s. 540 (se soupisem díla a literatury); Slezsko 6, s. 44 (se soupisem literatury); P. Šopák, Klasicistní architektura Opavy let 1780–1850, 2003, s. 7, 8, 42, 67, 93, 131, 137; Kulturněhistorická encyklopedie Slezska a severovýchodní Moravy 1, L. Dokoupil – M. Myška – J. Svoboda (eds.), 2005, s. 283–284; Opava, K. Müller – R. Žáček (eds.), 2006, s. 453–454, 456, 459; M. Schenková – J. Olšovský, Malířství a sochařství 19. století v západní části českého Slezska, 2008, s. 58–59; P. Šopák, Výtvarná kultura a dějepis umění v českém Slezsku a na Ostravsku do roku 1970, 2011, s. 86, 210; Průvodce architekturou Opavy, R. Rosová – M. Strakoš (eds.), 2011, s. 327; P. Šopák a kol., Muzea českého Slezska. Slovníková příručka, 2014, s. 35; http://www.opava-city.cz/cs/hartel-moritz-norbert-konstantin (stav k 25. 6. 2018).
P: ZA, Opava, Sbírka matrik, matrika nar. řkt. f. ú. Opava, P. Marie – proboštství, inv. č. 22, sign. Op I 22, 1859–1867, fol. 27.
Ref: Bibliografie dějin Českých zemí
Jaromír Olšovský
