StránkaDiskuseZobrazit zdrojHistorie HARTIG Karel 4.5.1833-12.8.1905

Karel HARTIG
Narození	4.5.1833
Místo narození	Sedlčany
Úmrtí	12.8.1905
Místo úmrtí	Královské Vinohrady (Praha)
Povolání	29- Stavař 43- Významný představitel obecní správy 47- Představitel stran nebo hnutí po r. 1848
Citace	Biografický slovník českých zemí 22, Praha 2019, s. 258
Trvalý odkaz	http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=77467

HARTIG, Karel, * 4. 5. 1833 Sedlčany, † 12. 8. 1905 Královské Vinohrady (Praha), podnikatel ve stavebnictví, komunální politik

Syn panského mlynáře Josefa H. 1854 složil zkoušku u okresního stavebního úřadu v Benešově a stal se stavitelem pro venkov (tzv. Landbaumeister). Pracoval ve Vídni, Linci, v Uhrách a nejpozději od 1861 na Novém Městě pražském při stavbě Josefských kasáren. 1865 se oženil s Amálií Stomeovou, s níž měl dceru Amálii (1866–1890). Na Královských Vinohradech, tehdy ještě předměstí v hradbách uzavřené Prahy, vlastnila manželčina rodina rozsáhlé pozemky a usedlost čp. 10 na Pražačce. H. upravil regulační plány na jejich zástavbu, pod jeho vedením byly rozprodány první parcely a za jeho účasti bylo vystavěno prvních šest domů. V dalších letech realizoval na budoucím Žižkově další stavby, 1873 např. budovu původní Občanské záložny, později radnice, školu na Komenského náměstí či obytné domy (Jana Žižky z Trocnova, U Mistra Jana Husa, Jeronýma Pražského a U Božích bojovníků). Postavil více než osmdesát domů, které – s několika výjimkami – v sedmdesátých a osmdesátých letech 20. století podlehly asanaci. Současně stavěl také ve vnitřní Praze. Vlastnil též cihelnu, která dodávala stavební materiál. Byl znám jako schopný a nesmlouvavý člověk, jeden z nejvlivnějších podnikatelů své doby (stal se předlohou stavitele Karla Herzoga, negativní literární postavy z románu V. Neffa Zlá krev).

H. patřil k aktivním členům mladočeské strany a nadšeným obdivovatelům husitského hnutí. Se švagrem Václavem Stomem založil Spolek pro zbudování pomníku Jana Žižky, byl členem Spolku pro vystavění pomníku M. Jana Husa v Praze. Stál v čele výboru, jenž 1868 zorganizoval pouť do Kostnice, které se zúčastnil i Bedřich Smetana. Byl starostou žižkovské Občanské záložny. Dal vztyčit vlajkový stožár na vrcholu hory Vítkov a vylomit z ní jeden ze základních kamenů pro budovu Národního divadla. 1872 navrhl nové ulice pojmenovat podle husitských tradic, a to ještě před rozdělením Královských Vinohrad. 1876 po jejich rozdělení na dvě části, se stal prvním starostou Královských Vinohrad I a prosadil jejich přejmenování na Žižkov, a to přes návrh svých odpůrců, aby se nová obec na počest korunního prince jmenovala Rudolfov. Díky H. bylo také zavedeno pouze české označení ulic. 1878 zkrachovala Občanská záložna a H. čelil obvinění, že zavinil její pád. Jeho obhajoby se ujal mladočeský politik, pozdější primátor Tomáš Černý; H. byl osvobozen v plné šíři a stáhl se z politiky. Po jeho rezignaci se Žižkov dočkal povýšení na město. Sám H. přesídlil na Královské Vinohrady, 1884 se stal výnosem c. k. místodržitelství a výnosem pražského magistrátu licencovaným stavitelem; své živnosti se vzdal 1897. Projektoval několik staveb i v rodišti, mj. obecnou školu. Pochován je na pražských Olšanských hřbitovech. Od 2023 jeho jméno nese jedna z hlavních ulic Žižkova, dříve Koněvova.

L: M. Mikota, K. H. a počátky Žižkova v 19. století, in: Pražský sborník historický XXVIII 1995, s. 34–101 (s další literaturou, též samostatně 1996); Architekti, s. 216; J. Škoda, Husitská a husovská tradice v postobrozenecké Praze na pražských předměstích: K. H. a Žižkov, in: Praha Husova a husitská 1415–2015 (katalog výstavy) 2015, s. 208–212.

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Tomáš Burda